South African Broadcasting Corporation

South African Broadcasting Corporation
Logo
Základní údaje
Datum založení	1936
Zakladatel	Vláda Jihoafrické Republiky
Sídlo	Johannesburg, Jižní Afrika Jižní Afrika
Adresa sídla	Johannesburg, Jihoafrická republika
Klíčoví lidé	Ben Ngubane (ředitel) Solly Mokoetle (CEO)
Charakteristika firmy
Rozsah působení	Jihoafrická republika Botswana Lesotho Mosambik Namibie Zimbabwe Svazijsko
Oblast činnosti	Televizní a rozhlasové vysílání
Majitel	Vláda Jihoafrické republiky
Identifikátory
Oficiální web	www.sabc.co.za
Některá data mohou pocházet z datové položky.

South African Broadcasting Corporation (SABC) je jihoafrická státní televizní a rozhlasová společnost. Provozuje 18 rozhlasových a 3 televizní stanice.

Historie

Historie společnosti

Léta pod apartheidem

Rozhlasové vysílání bylo v Jihoafrické republice započato roku 1923. SABC vznikla v roce 1936 díky parlamentnímu zákonu, kterým SABC nahradila předchozí, státem kontrolovanou, African Broadcasting Corporation, která vznikla v roce 1927. Desítky let tu tehdy byl vládou kontrolovaný moonopol na rozhlasové a televizní vysílání. Během vedoucího postavení Národní strany od roku 1948 do roku 1994 byla SABC pod zesilující kritikou za neobjektivní zpravodajství v prospěch Národní strany. Jeden čas bylo mnoho lidí z vedení SABC členy organizací jako Broederbond, tajné afrikánské organizace, občas přirovnávané svým vlivem k svobodným zednářům, později ze Stellenbosch University. V afrikánštině se společnost oficiálně nazývala Suid-Afrikaanse Uitsaaikorporasie (SAUK), tento termín je nyní užíván jen ústně ve afrikánským zprávách na SABC 2, i přesto jejich název zní SABC Nuus, místo SAUK Nuus. Termín SAUK je ovšem stále užívám afrikánskými deníky.

Do roku 1979 měla SABC kontrolu také nad televizním vysíláním v Namibii, tehdy známé jako Jihozápadní Afrika. Od roku 1979 tam vysílala South West African Broadcasting Corporation (SWABC). Od roku 1990 v Namibii existuje Namibian Broadcasting Corporation (NBC).

Éra po apartheidu

V roce 1996 SABC restrukturalizovala své rozhlasové a televizní stanice pro lepší reflektování nové, demokratické Jihoafrické republiky po roku 1994, což ovšem znamenalo zrušena mnoha pořadů v afrikánštině a celkové upozadění afrikánštiny ve vysílání SABC. Od té doby je ovšem SABC celkově nakloněna k Africkému národnímu kongresu, hlavně ve zpravodajství. Tato situace se vyostřila v letech 2003-2005, kdy byla SABC obviněna z mnoha vážných pochybení, jako například cenzury, neobjektivity a selekce příspěvků.

Rozhlas

Rozhlasové vysílání SABC v roce 1936 díky parlamentnímu zákonu, kterým SABC nahradila předchozí, státem kontrolovanou, African Broadcasting Corporation, která vznikla v roce 1927. V tom samém roce začal vysílat "A" servis v angličtině, o rok později, v roce 1937, "B" servis v afrikánštině. Později se začalo vysílat také v zuluštině, xhoštině, sesothštině a tswanštině. SABC také v roce 1950 svoji první komerční stanici, Springbok Radio, vysílající v angličtině a afrikánštině. Regionální FM stanice odstartovaly v 60. letech. Výběr hudby na stanicích SABC byl ovlivněn počátečním konzervatismem Národní strany. Skupiny The Beatles nebo The Rolling Stones byly ve vysílání odsuzovány, ne-li přímo zakázány na úkor mainstreamové hudby, jako například americké skupiny Bread.

V roce 1966 vznikl také externí servis pro zahraničí, Radio RSA, který vysílal v angličtině, svahilštině, francouzštině, portugalštině, nizozemštině a němčině. Od roku 1992 je stanice známa jako Channel Africa.

Po roce 1994

Po prvních multirasových volbách v roce 1994 vznikly dva nové vlajkové kanály, v roce 1995 Radio Sonder Grense v afrikánštině a v roce 1996 SAfm v angličtině. Zatímco RSG si vychoval velkou posluchačskou obec a osobnosti této stanice získaly několik cen, SAfm dnes poslouchá pouze 0.6% posluchačů. Zpočátku tato stanice slavila úspěch a byla považována za vlajkovou loď nové demokracie, po vládních zásazích do SABC v roce 2003 SAfm zaznamenala rapidní pokles poslechovosti, ze kterého se nevzpamatovala dodnes.

Televize

Po rocích kontroverzí SABC spustila svůj televizní kanál v experimentálním vysílání ve velkých městech 5. května 1975 a celostátně 6. ledna 1976. Vysílal v angličtině a afrikánštině, s důrazem na náboženské pořady v neděli.

Televize zažila také bojkot od britských hereckých odborů Equity, který zabraňoval prodávání pořadů do Jihoafrické republiky. V prvních letech tedy většinu pořadů SABC tvořily americké filmy. Později byly některé pořady dabované, originální znění se vysílalo na FM stanicích. Některé pořady SABC byly ale i přes omezený rozpočet inovativní, například dětské loutkové show Liewe Heksie nebo Haas Das se Nuus Kas.

1. ledna 1982 začaly vysílat dva nové programy, které sdílely svou programovou pozici, TV2 v zuluštině a xhoštině a TV3 v sothštině a tswanštině. 30. března 1985 zahájily vysílání další dva kanály, TV4 pro černé městské obyvatelstvo a sportovní kanál Topsport Surplus (TSS), oba sdílející stejnou programovou pozici. TV4 a TSS se později přejmenovaly na National Network TV (NNTV).

Po roce 1994

V roce 1994, tedy krátce po prvních multirasových volbách, se TV2 a TV3 přejmenovaly na Contemporary Community Values (CCV TV). Dva roky nato, v roce 1996, SABC kompletně reorganizovala své televizní kanály tak, aby jejich vysílání více reprezentovalo etnické menšiny v Jižní Africe. Ve výsledku ale vysílání dávalo ještě více přednost angličtině, taktéž minoritnímu jazyku, naopak znevýhodňovalo afrikánštinu, jazyk většinový. Tímto krokem SABC naštvala mnohé afrikánsky mluvící diváky. V poslední době ale SABC zařazuje více afrikánských pořadů na SABC 2 a SABC 3. SABC 2 také denně zařazuje zprávy v afrikánštině. SABC také v pozdějších letech pohltila Bop TV, stanici vysílající v bývalém bantustanu Bophuthatswana.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků South African Broadcasting Corporation na anglické Wikipedii, Afrikaner Broederbond na anglické Wikipedii a South African Broadcasting Corporation na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu South African Broadcasting Corporation na Wikimedia Commons