Soutice

Soutice
Pohled ke kostelu sv. Jakuba Většího
Pohled ke kostelu sv. Jakuba Většího
Znak obce SouticeVlajka obce Soutice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVlašim
Obec s rozšířenou působnostíVlašim
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel259 (2023)[1]
Rozloha10,88 km²[2]
Katastrální územíSoutice
Nadmořská výška378 m n. m.
PSČ257 63, 257 71
Počet domů142 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduSoutice 104
257 71 Soutice
obec.soutice@tiscali.cz
StarostkaAlena Exnerová
Oficiální web: www.soutice.cz
Soutice
Další údaje
Kód obce599387
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Soutice se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský, nedaleko soutoku řek Sázavy a Želivky asi třináct kilometrů východně od města Vlašim. Žije zde 259[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Černýš a Kalná.

V poslední době se oblast stává atraktivní, neboť si zde lidé z velkoměsta staví a udržují své víkendové a prázdninové chalupy.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295. Ve 14. století zde žili předkové Čábelických ze Soutic. Měli v erbu černé orlí křídlo se zlatým drápem v červeném poli. V roce 1363 se zde objevuje první zpráva o dvou tvrzích zde stojících, hořejší a dolejší. Kolem roku 1390 zde Hroch ze Soutic připojil k soutickému panství vsi Petrovice a Všebořice. V letech 1440 až 1449 došlo k prodeji panství. Novým majitelem se stal Jan Buvol, rytíř z Radonic u Českého Šternberku. Po jeho smrti zdědily majetek jeho dvě dcery. O soutické panství nejevily velký zájem. Veškerý jejich majetek přešel v roce 1500 do správy Jetřichovi Lukaveckému z Lukavce. Ten zemřel v roce 1542 a zanechal po sobě dva syny, Zdeňka a Jetřicha. Obě tvrze byly v té době pusté. Zdeněk Lukavecký z Lukavce nechal obnovit dolejší tvrz a vystavět jeho nové sídlo na místě nynějšího zámku. Hořejší tvrz již nebyla nikdy obnovena. Po jeho smrti se o majetek dělilo osm synů. Soutické panství připadlo nejdříve nejstaršímu Jetřichovi, po jeho smrti v roce 1600, spravoval Soutice Petr, později Jan mladší Lukavecký a posledním majitelem jejich rodu byl Matěj. Ten prodal v roce 1622 sídlo Janu Obyteckému z Obytec. Jan Obytecký byl později jmenován hejtmanem poděbradského panství a města Nymburk. Zemřel v roce 1636 a jeho manželka ho přežila o třicet let. Potom majetek zdědil nejstarší syn Litmír Viduna Obytecký. Byl výborný hospodář a rozmnožil majetek o statek Horka nad Slupnou, statek Petrovice a statek Zhoř. Stal se i hejtmanem Čáslavského kraje. Zemřel v roce 1671 a protože měl ještě nezletilé syny, tak se dočasným správcem stal Eliáš Žampašský. V roce 1680 přešel majetek na oba syny. Ti si majetek rozdělili a mladší Antonín Josef získal Soutice a Horku. Později k soutickému panství přikoupil i statky Kaliště a Dubějovice. Celé panství v roce 1694 prodává Mladotovi ze Solopysk a na Ostředku. Ferdinand Antonín umírá v říjnu 1726 a zanechává po sobě syna Františka Michala, který vstoupil do jezuitského řádu. Celý majetek tak připadl tomuto řádu, který ho prodal jeho matce a setrám. Majetek byl rozdělen na tři díly. Soutice, Dubějovice a Horka nad Sloupnou připadly Marii Anně, provdané za Josefa Adama Příchovského z Příchovic. Majitelé se dostali do dluhu a panství se dostalo do dražby. V dražbě koupil panství Josef František Putéani. Prodal statek Ostředek a veškeré peníze investoval do zvelebení zchátralých Soutic. Po jeho smrti v roce 1766 se ujímá správy majetku jeho syn František Antonín baron Puteáni. Ten založil v zámku roku 1780 školu pro výcvik hospodářských úředníků. V Souticích v té době byla cihelna, vápenka, mlýn i panský pivovar. František Antonín Puteáni zemřel v roce 1836. Jeho dědici prodali v roce 1837 Soutice statkáři Vincenzo Zahnovi a jeho sestře Terezii Zahnové. Nový majitel si za sídlo zvolil zdejší zámek. Vincenc Zahn zemřel v roce 1858 a panství připadlo jeho sestře. Ta pro nemoc postoupila v roce 1863 soutické panství synovci Aloisi Ignáci Zahnovi. Za jeho vlády došlo k obnovení kostela a nechal postavit kapli. Po jeho smrti majetek připadl synovci Vincenci Aloisi Zahnovi. Z důvodu nucené nákladné rekonstrukce zámku musel majetek prodat. V březnu 1897 od něj koupil panství František Bedřich Noltsch a jeho žena Ema. Potom se zde střídala rychle celá řada majitelů. V roce 1909 koupil vše Bohumil Kulík a za 5 let prodal Dr. Ing. Bohumilu Maříkovi. Ten zrekonstruoval zámek i park. Rodina Maříkova držela statek až do znárodnění v padesátých letech minulého století.

Zámek, byl po únorovém puči zabaven původním majitelům. Zakomunistického režimu sloužil jako archiv ministerstva.V obci Soutice (přísl. Čemýš, Kalná, 783 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, živnostenské společenstvo) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář, holič, 4 hostince kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, 3 řezníci, pekař, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Soutice, švadlena, trafika, velkostatek. V poslední době[kdy?] není zámek pravidelně udržován a čeká na rozsáhlou rekonstrukci. V roce 2020 byla zrenovována střecha zámku.

V lednu 2008 zaútočili na Music Bar Bretagne v Souticích neonacisté z organizace Anti-Antifa zápalnými lahvemi. Tři návstěvníci koncertu byli při útoku zraněni.[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[5]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

V obci Soutice (přísl. Čemýš, Kalná, 783 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, živnostenské společenstvo) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] bednář, holič, 4 hostince kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, 3 řezníci, pekař, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Soutice, švadlena, trafika, velkostatek.

Přírodní poměry

Podél západní hranice katastrálního území Soutice se rozkládá přírodní rezervace Štěpánovský potok.

Doprava

Územím obce prochází dálnice D1 s. exitem 56 (Soutice). Obcí vede silnice II/126 Trhový Štěpánov - Soutice - Zruč nad Sázavou. Silnice III. třídy jsou:[12]

  • III/1263 Hulice - Kalná - Soutice - Černýš
  • III/1264 Kalná - Rýzmburk

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Zruč nad Sázavou ve vzdálenosti 5,5 km ležící na trati 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou.

V obci měly v roce 2012 zastávky autobusové linky Vlašim-Zruč nad Sázavou (v pracovních dnech 5 spojů, o víkendu 2 spoje) a Zruč nad Sázavou-Praha (v pracovních dnech 2 spoje).

Místní část Kopečky

Kopečky je část obce Soutice, která se nachází na pravém břehu řeky Želivky (na oficiálních stránkách obce je vždy používán název Kopečky, na mapách též Kopečky). V roce 1966 se zde natáčel film pro děti Dědeček, Kylián a já podle knihy Jana Rysky. Roli dědečka, jako jednu ze svých posledních filmových rolí, vytvořil Rudolf Deyl mladší. Na soutoku Sázavy a Želivky se v roce 2006 natáčela část amerického filmu „Iluzionista“ s Edwardem Nortonem v hlavní roli. Od roku 2009 se nad jezem pravidelně koná „Ledová neckyáda“.[13]

Dům čp. 37 v této části obce je bývalá panská hájovna, tzv. Rybárna. Byla postavena roku 1840, pod lesem Hájem, nedaleko soutoku Želivky se Sázavou. Označení Rybárna pochází od dřevěných kádí na uchování nachytaných ryb.[14]

Pamětihodnosti

  • Zámek Soutice
  • Kostel svatého Jakuba
  • Krucifix u kostela sv. Jakuba
  • Socha svaté Anny
  • Socha svatého Jana Nepomuckého

Galerie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Předem plánované akce militantních neonacistů z řad Anti-Antifa. Bulletin o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice. Člověk v tísni, březen 2008, čís. 1, s. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-27.  Archivováno 27. 2. 2017 na Wayback Machine.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1577. (česky a německy)
  12. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR". www.rsd.cz [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  13. Oficiální stránky obce. www.soutice.cz [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-17. 
  14. Souticoviny: občasník obce Soutice (č. 3/2014) [online]. obec Soutice, 2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Soutice vlajka.jpg
Vlajka obce Soutice
Soutice znak.jpg
Znak obce Soutice
071226 Soutice 0030.JPG
Autor: Vít Švajcr, Licence: CC BY-SA 3.0
Soutice čp. 40
Kostel sv. Jakuba Většího v Souticích.jpg
Původem románsko-gotický kostel sv. Jakuba Většího v Souticích.
071226 Soutice 0057.JPG
Autor: svajcr, Licence: CC BY-SA 3.0
Autor fotografií: Vít Švajcr; Vít Švajcr´s photographs
Kopecka (Soutice) E. Dum CP37.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Kopečka (Soutice) E. Dům čp. 37, bývala panská hájovna, tzv. "Rybárna", okres Benešov, Česká republika.