Sovětská hokejová reprezentace do 20 let
Sovětská hokejová reprezentace do 20 let byla výběrem nejlepších sovětských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii. Byla od počátku účastníkem juniorského mistrovství světa až do rozpadu Sovětského svazu.
V roce 1992 reprezentoval rozpadlý státní celek tým pod hlavičkou výběru Společenství nezávislých států. Od roku 1993 startuje na šampionátech ruská reprezentace. V elitní skupině turnaje se ale objevily i další celky z postsovětských zemí – konkrétně z Běloruska, Ukrajiny, Kazachstánu a Lotyšska.
I s jedním titulem výběru Hokejová reprezentace Společenství nezávislých států do 20 let získali hráči SSSR celkem devět zlatých, tři stříbrné a jednu bronzovou medaili (v době ukončení činnosti byla sovětská reprezentace v tomto ohledu nejúspěšnější zemí v historii).
Účast na mistrovství světa
neoficiální ročníky
MS | Místo konání | Umístění |
---|---|---|
MSJ 1974 | SSSR (Leningrad) | |
MSJ 1975 | Kanada (Winnipeg, Brandon) a USA (Minneapolis, Bloomington) | |
MSJ 1976 | Finsko (Tampere, Turku, Pori, Rauma) |
Oficiální turnaje
MS | Místo konání | Umístění |
---|---|---|
MSJ 1977 | Československo (Banská Bystrica, Zvolen) | |
MSJ 1978 | Kanada (Montréal, Québec, Hull) | |
MSJ 1979 | Švédsko (Karlstad, Karlskoga) | |
MSJ 1980 | Finsko (Helsinky, Vantaa) | |
MSJ 1981 | Západní Německo (Füssen, Kaufbeuren, Augsburg, Landsberg, Kempten, Oberstdorf) | |
MSJ 1982 | USA (New Ulm, Rochester, Duluth, Minneapolis) a Kanada (Winnipeg, Kenora, Brandon) | 4. místo |
MSJ 1983 | SSSR (Leningrad) | |
MSJ 1984 | Švédsko (Norrköping, Nyköping) | |
MSJ 1985 | Finsko (Helsinky, Turku, Vantaa, Espoo) | |
MSJ 1986 | Kanada (Hamilton) | |
MSJ 1987 | Československo (Piešťany, Nitra, Trenčín, Topoľčany) | diskvalifikace za rvačku s Kanadou |
MSJ 1988 | SSSR (Moskva) | |
MSJ 1989 | USA (Anchorage) | |
MSJ 1990 | Finsko (Helsinky, Turku, Kauniainen, Kerava) | |
MSJ 1991 | Kanada (Saskatoon, Regina) | |
MSJ 1992 | Německo (Füssen, Kaufbeuren) | jako SNS |
Zlaté výběry
1977 Alexandr Tyžnych, Sergej Mylnikov – Vjačeslav Fetisov, Sergej Starikov, Vladimir Zubkov, Konstantin Makarcev, Irek Gimajev, Michail Slipčenko, Vasilij Pajusov – Sergej Makarov, Nikolaj Narimanov, Igor Romašin, Alexej Frolikov, Michail Šostak, Michail Toločko, Alexandr Kabanov, Vladimir Švecov, Ivan Avdejev, Valerij Jevstafjev, Igor Kapustin.
1978 Alexandr Tyžnych, Sergej Mylnikov – Vjačeslav Fetisov, Sergej Starikov, Alexej Kasatonov, Sergej Paramonov, Jurij Vošakov, Vladimir Zubkov, Konstantin Makarcev – Viktor Škurdjuk, Sergej Makarov, Alexandr Koševnikov, Vjačeslav Rjanov, Alexandr Gerasimov, Alexandr Gurijev, Nikolaj Narimanov, Nikolaj Varianov, Sergej Tukmačev, Pavel Jesovskič.
1979 Dmitrij Saprykin, Vladimir Gerasimov – Jurij Strachov, Viktor Glušenkov, Alexej Kasatonov, Jurij Vošakov, Valerij Krylov, Andrej Sidorenko, Sergej Karpov – Vladimir Krutov, Igor Larionov, Vladimir Golovkov, Vjačeslav Rjanov, Anatolij Tarasov, Gennadij Kurdin, Nikolaj Varjanov, Alexandr Gerasimov, Nikolaj Maslov, Andrej Andrejev, Anatolij Antipov.
1980 Dmitrij Saprykin, Jurij Nikitin – Valerij Michajlov, Dmitrij Jerastov, Alexej Bevz, Viktor Glušenkov, Igor Panin, Jevgenij Popišin – Andrej Morozov, Igor Morozov, Vladimir Krutov, Igor Larionov, Sergej Světlov, Jevgenij Šastin, Vladimir Golovkov, Michail Panin, Vladimir Šašov, Alexandr Zybin, Igor Rachmatulin, Igor Bubenčikov.
1983 Sergej Gološumov, Andrej Karpin – IIlja Bjakin, Valerij Šyrjajev, Sergej Gorbunov, Vladimir Tjurikov, Andrej Matycin, Svatoslav Kalisov, Andrej Martemjanov, – Igor Boldin, Sergej Prjachin, German Volgin, Sergej Charin, Sergej Němčinov, Sergej Agejkin, Leonid Truchno, Jevgenij Stepa, Oleg Starkov, Arkadij Obuchov, Alexandr Černych.
1984 Jevgenij Bělošejkin, Alexej Červjakov – Alexej Gusarov, Michail Tatarinov, Alexandr Smirnov, Aleh Mikulčik, Sergej Šendelev, Igor Martynov, Alexandr Lysenko – Alexandr Černych, Nikolaj Borščevskij, Igor Vjazmikin, Sergej Němčinov, Andrej Lomakin, Jurij Chmyljov, Igor Boldin, Alexandr Semak, Sergej Vostrikov, Jevgenij Čišmin, Vasilij Kameněv.
1986 Jevgenij Bělošejkin, Oleg Brataš – Michail Tatarinov, Anatolij Fedotov, Igor Kravčuk, Igor Nikitin, Sergej Seljanin, Igor Monajenkov, Vladimir Konstantinov – Igor Vjazmikin, Alexandr Semak, Jurij Nikonov, Ravil Chajdarov, Valerij Kamenskij, Pavel Torgajev, Sergej Osipov, Andrej Kavalju, Aljaxandr Halčenjuk, Jevgenij Davidov, Sergej Gapejenko.
1989 Alexej Ivaškin, Maxim Michajlovskij – Sergej Zubov, Igor Malychin, Igor Igorov, Alexandr Judin, Sergej Sorokin, Dmitrij Juškevič, Olexander Hodynjuk – Pavel Bure, Alexandr Mogilnyj, Sergej Fjodorov, Roman Oksjuta, Dmytro Chrystyč, Viktor Gordijuk, Andrej Sidorov, Sergej Gomoljako, Stanislav Panfilenkov, Boris Bykovskij, Vladimir Cyplakov.
1992 jako SNS Nikolaj Chabibulin, Ikdar Muchometov – Vladislav Bulin, Darjus Kasparajtis, Artem Kopot, Boris Mironov, Sandis Ozoliņš, Alexej Trošinskij, Alexej Žitnik – Alexandr Čerbajev, Ravil Guzmanov, Alexej Jašin, Konstantin Korotkov, Alexej Kovaljov, Sergej Krivokrasov, Alexandr Kuzminskij, Denis Metljuk, Andrej Nikolišin, Alexandr Sveržov, Denis Vikurinov, Michail Volkov, Sergej Žoltoks.
Hráči ocenění na turnajích MS "20"
- 1977 – Alexandr Tyžnych (All star tým), Vjačeslav Fetisov (nejlepší obránce), Igor Romašin (All star tým)
- 1978 – Alexandr Tyžnych (nejlepší brankář, All star tým), Vjačeslav Fetisov (nejlepší obránce, All star tým)
- 1979 – Alexej Kasatonov (nejlepší obránce, All star tým), Vladimir Krutov (nejlepší útočník, nejproduktivnější hráč, All star tým), Anatolij Tarasov (All star tým)
- 1980 – Vladimir Krutov (nejlepší útočník, nejproduktivnější hráč, All star tým), Igor Larionov (All star tým)
- 1982 – Ilja Bjakin (All star tým)
- 1983 – Ilja Bjakin (nejlepší obránce, All star tým), Hermin Volgin (All star tým)
- 1984 – Jevgenij Bělošejkin (All star tým), Alexej Gusarov (nejlepší obránce, All star tým), Nikolaj Borščevskij (All star tým)
- 1985 – Michail Tatarinov (All star tým)
- 1986 – Jevgenij Bělošejkin (nejlepší brankář, All star tým), Michail Tatarinov (nejlepší obránce, All star tým), Igor Vjazmikin (All star tým)
- 1988 – Alexandr Molignyj (nejlepší útočník, nejproduktivnější hráč, All star tým)
- 1989 – Alexej Ivaškin (nejlepší brankář, All star tým), Pavel Bure (nejlepší útočník, All star tým)
- 1990 – Alexandr Godňuk (nejlepší obránce, All star tým)
- 1991 – Dmitrij Juškevič (All star tým)
- 1992 (SNS) – Darjus Kasparajtis (nejlepší obránce), Alexej Kovaljov (All star tým)
Individuální rekordy na MSJ
Celkové
- Utkání: 21, Alexandr Černych (1983, 1984, 1985), Alexandr Semak (1984, 1985, 1986) Pavel Bure, Dmitrij Juškevič (oba 1989, 1990, 1991)
- Góly: 27, Pavel Bure (1989, 1990, 1991)
- Asistence: 16, Alexandr Mogilnyj (1987, 1988, 1989) a Vjačeslav Kozlov (1990, 1991)
- Body: 39, Pavel Bure (1989, 1990, 1991)
- Trestné minuty: 45, Pavel Bure (1989, 1990, 1991)
- Vychytaná čistá konta: 2, Alexandr Tyžnych (1977, 1978), Jevgenij Bělošejkin (1984, 1985, 1986) a Nikolaj Chabibulin (1992, v roce 1993 vychytal třetí čisté konto již za Rusko)
- Vychytaná vítězství: 14, Jevgenij Bělošejkin (1984, 1985, 1986)
- Góly: 27, Pavel Bure (1989, 1990, 1991)
Za turnaj
- Góly: 12, Pavel Bure (1991)
- Asistence: 9, Sergej Novoselov (1985), Alexandr Mogilnyj (1988) a Vjačeslav Kozlov (1991)
- Body: 18, Alexandr Mogilnyj (1988)
- Trestné minuty: 31, Pavel Bure (1991)
- Vychytaná čistá konta: 2, Nikolaj Chabibulin (1992 - SNS)
- Vychytaná vítězství: 6, Alexandr Tyžnych (1977), Andrej Karpin (1983) a Alexej Šeblanov (1988)
- Asistence: 9, Sergej Novoselov (1985), Alexandr Mogilnyj (1988) a Vjačeslav Kozlov (1991)
Související články
Média použitá na této stránce
The Chinese character 書, in semi-cursive script. The meaning in English: "book", "writing", "calligraphy".
This file is used as the logo of WikiProject Writing systems on the English Wikipedia.
An icon that represents a gold medal
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a silver medal