Sovětské letectvo

Vojenské vzdušné síly SSSR (VVS SSSR)
Země	RSFSR; SSSR
Existence	1918–1991
Nadřazené jednotky	Ozbrojené síly SSSR
Insignie
Znak

Vojenské vzdušné síly SSSR (VVS SSSR, rusky Военно-воздушные силы) nebo zkráceně také Sovětské vzdušné síly (v letech 1918–1924 Dělnicko-rolnické vzdušné síly, v letech 1924–1946 Vojenské vzdušné síly Dělnicko-rolnické Rudé armády nebo zkráceně Vojenské vzdušné síly RKKA, VVS RKKA, v letech 1946–1991 Vojenské vzdušné síly SSSR, VVS SSSR) byly jednou ze složek ozbrojených sil SSSR. Sovětské letectvo bylo zformováno ze složek carských vzdušných sil v roce 1917.^[zdroj⁠?!] Mezi významnými vojenskými konflikty 20. století se zúčastnilo druhé světové války, kdy stálo před svou nejtěžší zkouškou, začátkem 50. let se zapojilo i do Korejské války, v 80. letech se zapojilo do války v Afghánistánu. Podílelo se i na odstraňování následků havárie v Černobylu.

Seznam letadel v roce 1990

205 strategických bombardérů: 160 letadel Tupolev Tu-95; 15 letadel Tupolev Tu-160; 30 letadel Mjasiščev M-4

230 středních bombardérů: 30 letadel Tupolev Tu-22M; 80 letadel Tupolev Tu-16; 120 letadel Tupolev Tu-22

1 555 stíhaček: 90 letadel Suchoj Su-27; 540 letadel MiG-29; 700 letadel MiG-23; 185 letadel MiG-21; 40 letadel MiG-25

2 135 útočných letadel: 630 letadel Suchoj Su-24; 535 letadel Suchoj Su-17; 130 letadel Suchoj Su-7; 500 letadel MiG-27; 340 letadel Suchoj Su-25

84 tankovacích letadel: 34 letadel Iljušin Il-78; 30 letadel Mjasiščev M-4; 20 letadel Tupolev Tu-16

40 letadel včasné výstrahy (AWACS): 40 letadel Berijev A-50

1 015 průzkumných letadel a letadel pro radioelektronický boj: 50 letadel MiG-21; 170 letadel MiG-25; 190 letadel Suchoj Su-7R; 235 letadel Suchoj Su-24; 200 letadel Jakovlev Jak-28; 130 letadel Tupolev Tu-16; 30 letadel Tupolev Tu-22M; 10 letadel Iljušin Il-20

620 transportních letadel: 45 letadel Antonov An-124; 55 letadel Antonov An-22; 210 letadel Antonov An-12; 310 letadel Iljušin Il-76; 2 935 civilních a dalších transportních letadel, obvykle letadla Aeroflotu, která se daly snadno přestavět

Vývoj identifikačního označení sovětského letectva

Identifikačním označením letadel, vrtulníků a ostatních letadel, které sloužily ve VVS SSSR, byla rudá pěticípá hvězda, která se aplikovala na křídlech (ze shora i ze zdola), na bocích trupu (ne vždy) a svislé ocasní plochy. Tento znak prošel během let několika změnami.

	Rudá pěticípá hvězda bez lemování se používala až do roku 1943.
	Rudá hvězda s černým kruhovým lemováním uvnitř hvězdy se používala jen občas v 20. a 30. letech.^[1]
	Rudá hvězda s černým lemováním se používala v letech 1941 až 1943, nakonec však byla vyřazena z používání.^[1]
	Začátkem 40. let začaly mnohé vzdušné síly po celém světě používat na svých znacích bílé lemování. Stejně byla upravena i sovětská rudá hvězda. Na konci roku 1942 bylo na hvězdách téměř všudypřítomné bílé lemování. V roce 1943 se rudá hvězda s bílým lemováním stala standardním identifikačním označením VVS RKKA.^[2]
	Rudá hvězda se žlutým lemováním se používala velmi zřídka v období let 1942–1945.^[1]
	Rudá hvězda s vypouklým zastíněním a s bílým a červeným lemováním byla známá jako kremelská. Používala se zřídka v období let 1940–1945.^[1]
	Rudá pěticípá hvězda s bílým a červeným lemováním se začala objevovat na sovětských letadlech od konce roku 1943. Masově se začala používat v následujících letech. Od roku 1945 se používala téměř všeobecně. Hvězda se aplikovala na horní a dolní část křídla, po bocích svislé ocasní plochy a po bocích zadní části trupu. Tato verze identifikačního označení byla v 50. letech nazvána hvězdou vítězství. V sovětském letectvu se používala až do jeho rozdělení po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruské letectvo ji používalo až do roku 2010, kdy byla nahrazena rudou hvězdou s modrým, bílým a červeným lemováním.