Libra šterlinků

libra šterlinků
pound sterling (anglicky)
ZeměSpojené královstvíSpojené království Spojené království
ManMan Man
GuernseyGuernsey Guernsey
JerseyJersey Jersey
GibraltarGibraltar Gibraltar
FalklandyFalklandy Falklandy
Svatá Helena, Ascension a Tristan da CunhaSvatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha
Britské indickooceánské územíBritské indickooceánské území Britské indickooceánské území (de iure)
ISO 4217GBP
Symbol£
Dílčí jednotkapenny (1/100)
Mince1 p, 2 p, 5 p, 10 p, 20 p, 50 p, 1 £, 2 £
Bankovkyběžně 5 £, 10 £, 20 £, 50 £
zřídka 1 £, 100 £
Mince z roku 1842

Libra šterlinků, nebo též britská libra (anglicky pound sterling, British pound) je zákonné platidlo Spojeného království. Oficiální ISO 4217 kód měny je GBP. Značka pro libru je £ a v angličtině se dává před částku. Původně libra označovala jen jednotku hmotnosti (1 libra = 453 gramů), až později se libra šterlinků začala používat i jako měnová jednotka. Jedna libra se dělí na 100 pencí.

Na libru šterlinků jsou v poměru 1:1 pevně navázány tři měny britských zámořských územíGibraltaru, Falkland a Svaté Heleny, Ascensionu a Tristanu da Cunha[p 1]. Britské bankovky libry šterlinků jsou zde běžně akceptované společně s místními bankovkami.

Historie

Vývoj kurzu GBP – od roku 2014 vůči české koruně[1]

Šterlink byl název stříbrné mince – stříbrná penny (pence), kterou se v Anglii platilo v době vlády Normanů. Kvůli inflaci vystřídala časem libra penny jako oficiální měnu. Samotný název „libra“ je používán i jako váhová jednotka. Dvojí význam tohoto slova vychází z historie. Původně libra označovala pouze jednotku hmotnosti (1 libra = 453 gramů). Kvůli dřívější praxi vážení stříbra při obchodování se pak význam postupně přenesl i na peníze. Libra tedy znamenala určité množství stříbra vážící jednu libru. Název libra šterlinků je zkracován na libra nebo někdy na šterlink, respektive pound nebo slangově quid.[2][3]

V letech 1663 až 1816 se v Británii razila guinea – zlatá mince s nominální hodnotou jedné libry. Od roku 1817 ji nahradil sovereign – též zlatá mince se stejnou nominální hodnotou, který se i v současné době stále razí.

Do roku 1971 se jedna libra dělila na 20 šilinků. Každý tento šilink dále sestával z 12 pencí. Jedna pence byla tedy 1/240 staré hodnoty libry. Pence se dále dělily na čtvrtiny neboli farthingy. Dále se objevovaly mince nejrůznějších dalších hodnot – dva šilinky tvořily jeden florin, dva šilinky a 6 pencí byly půlkoruna a celá koruna měla hodnotu pěti šilinků.[4] 15. února 1971 byla provedena decimalizace (začala se používat desítková soustava) a jednu libru od tohoto data tvoří 100 pencí.

V roce 1990 vstoupilo Spojené království do Evropského měnového systému, který měl za cíl udržovat stabilní kurzy mezi měnami svých účastníků.[5] V roce 1992 ovšem začala libra prudce oslabovat. Bank of England utratila devizy v hodnotě 27 miliard liber v marné snaze udržet libru v daném pásmu. Nakonec britská vláda snahy o udržení kurzu v stanoveném pásmu vzdala, a v září 1992 Spojené království z Evropského měnového systému vystoupilo.[5] Britské daňové poplatníky tato epizoda stála 3,3 miliard liber, tedy asi půl procenta tehdejšího britského hrubého domácího produktu.[5] Finančník George Soros díky spekulaci na pokles ceny libry vydělal asi 1 miliardu liber.[6]

Bankovky

Ve Spojeném království a v jeho korunních závislých území vydává bankovky řada institucí. Kromě Bank of England, která plní funkci centrální banky, mají právo vydávat bankovky i 3 skotské banky (Bank of Scotland, Royal Bank of Scotland a Clydesdale Bank), 3 severoirské banky (Bank of Ireland, Danske Bank a Ulster Bank) a místní vlády ostrovů Man, Guernsey a Jersey. Do července 2022 vydávala své bankovky i First Trust Bank.[7]

Nejčastější bankovky v oběhu mají hodnoty £5, £10, £20 a £50. Skotské a severoirské banky vydávají navíc bankovku v nominální hodnotě £100.[8] Bankovky £1 existují i na ostrovech Man, Guersey a Jersey (a jsou vydávány i bankou Royal Bank of Scotland).[9][10][11] Severoirské a skotské bankovky musí být kryty ekvivalentním množstvím bankovek vydávaných Bank of England. Proto existují bankovky o nominálních hodnotách £1 000 000 (Giant) a £100 000 000 (Titan), které vydala Bank of England a které jsou uloženy v jejím depozitu a nikdy nebyly uvedeny do oběhu.[12][13]

Odkazy

Poznámky

  1. Zámořské území Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha sestává ze tří oddělených součástí. Zatímco svatohelenská libra se používá na ostrovech Svatá Helena a Ascension, britská libra šterlinků je používána na ostrově Tristan da Cunha a jeho dependencích.

Reference

  1. http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/devizove-kurzy-ke-konci-mesice-249/gbp/ GBP – Devizové kurzy ke konci měsíce – ekonomika ČNB, kurzy.cz
  2. Co je to šterlink? - Ontola. www.ontola.com [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-29. 
  3. Co (možná) ještě nevíte o britské libře | ZUNO. ZUNO.cz [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-13. 
  4. https://www.mesec.cz/clanky/historicke-milniky-vyvoje-britske-meny/ Historické milníky vývoje britské měny
  5. a b c HÖFERT, Andreas. The 20th anniversary of the EMS crisis. UBS.com [online]. 31. srpna 2012 [cit. 2013-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31. (anglicky) 
  6. https://www.telegraph.co.uk/finance/2773265/Billionaire-who-broke-the-Bank-of-England.html
  7. First Trust Bank has ceased issuing banknotes [online]. Allied Irish Banks [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Skotské a severoirské bankovky Current Banknotes [online]. The Association of Commercial Banknote Issuers [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Vyobrazení bankovek jerseyské libry: On Demand [online]. States of Jersey [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Vyobrazení bankovek manské libry: Know your notes [online]. Isle of Man Government [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Vyobrazení bankovek guernseyské libry: Bank Notes issued by The States of Guernsey [online]. The Philatelic Bureau - Guernsey Post [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Scottish and Northern Ireland banknotes [online]. Bank of England [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. A history of the British banknote [online]. The Telegraph [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce