Spálená (Praha)

Spálená
Spálená ulice (od jihu)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Spálená ulice (od jihu)
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Praha 2
ČtvrťNové Město
Poloha
Začíná naMyslíkova
Končí naNárodní
Historie
Denominace1518
Starší názvyKovářská
Flašnéřská
Další údaje
Typulice
Délka480 metrů
Počet adres42
PSČ110 00
120 00
Kód ulice469921
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě.[1] Tvoří spojnici mezi Národní a Myslíkovou, respektive Karlovým náměstím.

Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. června 1506 (dle jiných zdrojů k požáru došlo až 17. června[2]) a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.[1]

Historie

Spálená ulice na mapě stabilního katastru z roku 1852
Spálená ulice, zbytek kláštera trinitářůkostelem Nejsvětější Trojice

Ulice vznikla v místech někdejší středověké spojnice Vyšehradu a Pražského hradu, která tudy procházela. V oblasti Perštýna stávala Zderazská brána (někdy nazývaná také bránou svatého Martina Na Perštýně).

Dvojí zakřivení ulice svědčí o její starobylosti před vysazením Nového Města – lokátor musel respektovat starší zástavbu. Ve středověku měli v ulici své dílny kováři, kotláři, zámečníci, zbrojíři nebo nožíři, které dal panovník Karel IV. pro jejich hlučnost vystěhovat ze Starého Města. Protože v ulici existovalo několik kovářských dílen, začalo se jí říkat Kovářská. Posléze též Flašnéřská, podle flašnéřů, kteří pracovali s plechem podobně jako pozdější klempíři.

Dne 3. června 1506 zničil požár 20 domů, a proto se od roku 1518 ulice nazývá Spálená [1]

Firmy a instituce

Pamětihodnosti

Již zbořená budova Akademického domu (dům U římského císaře, Spálená 78-II), na jejímž místě dnes stojí budova Městské polikliniky (dříve Studentský zdravotní ústav) s menzou (Spálená 78/12)
  • kostel Nejsvětější Trojice s klášterem, jejž na přání trinitářů nechal vybudovat Jan Ignác Putz z Adlerthurnu podle architektonického návrhu Octavia Broggia. Přilehlý klášter trinitářů byl za reforem císaře Josefa II. zrušen, později přeměněn na kasárna (viz přiložená mapa) a roku 1899 většinově zbořen[3] a nahrazen dvěma velkými obytnými domy. Z kláštera zůstala stát stavba Spálená 80/8.[4][5]
  • Spálená 4/82 – obchodní a nájemní dům Diamant, Matěj Blecha a Emil Králíček(?), 1912–1913; bydlel zde například Adolf Hoffmeister
  • Spálená 6/2 – hlavní budova Městského soudu v Praze (na místě, kde stával kostel sv. Lazara
  • Spálená 8/80–81 – zbytek kláštera trinitářů, který byl po zrušení kláštera přeměněn na faru kostela Nejsv. Trojice s domkem kostelníka, klasicistní dvojkřídlý dům, Pavel Wiedhoff, 1784 na starších základech
  • Spálená 12/78 – obchodní a nájemní dům, původně Akademický dům lékařů a studentů, arch. Oldřich Tyl, 1928–1930
  • Spálená 14/76 – kancelářský a nájemní dům, Osvald Polívka, 1907–1909 (budova První vzájemné české pojišťovny); před její výstavbou byl zbořen barokní Hildprandtovský palác, ve kterém bydlel například malíř Adolf Liebscher s manželkou.[6]
  • Spálená 15/89 – vstup do Vilímkova průchodu spojujícího ulice Spálená (89/15) a Opatovická (160/18)
  • Spálená 16/75 – obchodní a nájemní dům Olympic s kinem, Jaromír Krejcar, 1925–1928
  • Spálená 18/74 – kancelářský a obchodní palác pojišťovny Dunaj (na místě klasicistního domu Pět růží), 1927–1928, Adolf Foehr, od roku 2010 je součástí nadace Kolowratových domů
  • Spálená 17/90 a 19/91 – nájemní dům, klasicistní přestavby Ignác Palliardi 1806 a Heinrich Hausknecht, 1821–1823
  • Spálená 22/63 – obchodní dům Máj (Tesco), arch. John Eisler a Miroslav Masák, 1972–1975
  • Spálená 39/102 – nárožní dům do Ostrovní ulice „U zlaté kotvy“, středověké jádro, klasicistní přestavba, arch. J. K. Zobel 1800–1801 a stavitel Josef Liebl 1843
  • Spálená 41/103 – nárožní dům do Ostrovní ulice „U Panny Marie Hromničné“ („U Šupů“), dva středověké objekty spojeny a přestavěny v baroku
  • Spálená 43/104 – nájemní dům, klasicistní, návrh pravděpodobně Johann Heinrich Frenzel, 1845
  • Spálená 51/108 – kancelářský dům, Bedřich Bendelmayer, 1927–1929; adaptace Karel Prager, 1994
  • Spálená 55/112 – kancelářský dům, novobarokní se secesními dekorativními detaily, arch. Osvald Polívka, 1902–1903
  • Spálená 57/113 – obchodní a nájemní dům, Bohumír Kozák, 1931–1932
  • Spálená 59/114 – nájemní dům, funkcionalistický, Ferdinand Fencl, 1931–1933
  • Mezi ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská v atriu budov je umístěn památník druhého nejstaršího pražského židovského hřbitova (tzv. Židovská zahrada)

Odkazy

Reference

  1. a b c LAŠŤOVKA, Marek a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 2 (O–Ž). Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Spálená, s. 202. [Dále jen Lašťovka]. 
  2. MÍKA, Zdeněk a kol. Dějiny Prahy v datech. 2., dopl. a upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 363 s. ISBN 80-204-0789-8. 
  3. Lašťovka, s. 203.
  4. https://pamatkovykatalog.cz/klaster-trinitaru-areal-fary-s-kostelem-nejsv-trojice-15332350, 9. ledna 2024.
  5. https://mapy.cz/s/mecerumeko, 9. ledna 2024.
  6. Údaj o sňatku Adolfa Liebschera s Aloisií Barochovou z farní matriky kostela Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici

Literatura

  • BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy – Nové Město, Vyšehrad. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, s. 209–224. ISBN 80-200-0627-3.
  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 95–97. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Spálená, s. 972–980. 
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Praha tabule tl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý horní roh uliční tabule.
Praha tabule tr.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý horní roh uliční tabule.
Praha tabule bl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý dolní roh uliční tabule.
Praha tabule br.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý dolní roh uliční tabule.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha SK 6068-1-005.jpg
Praha 1, Staré Město, blok mezi ulicemi Lazarská, Spálená, Národní a Jungmannova. výřez mapy stabilního katastru (mapový list 6068-1-005)
Spálená klášter trinitářů 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Nové Město, Spálená ulice, klášter trinitářů a kostel sv. Trojice
Nové Město, Spálená, zastávka Lazarská.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Nové Město. Spálená, zastávka Lazarská.
Akademicky dum Praha.png
Autor: WOLF, Richard. Akademický dům na prahu pátého desítiletí. V Praze: Akademický dům, 1912, s. 3. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/knav/uuid/uuid:d0c40f61-a609-476f-b16e-233d1c84ee81, Licence: CC0
Akademický dům, Spálená ulice, Praha. Tato budova byla zbořena a na jejím místě dnes stojí Studentský dům s Městskou poliklinikou. Publikace, z níž fotografie pochází, je z roku 1912.