Spřáhlo Janney

Zobrazení z patentové listiny
Jedno z původních amerických trychtýřových spřáhel

Samočinné spřáhlo Janney, později označované jako spřáhlo Master Car Builders Association a nyní jako spřáhlo AAR (Association of American Railroads) je plošně rozšířené na železnicích Kanady, USA, Mexika, Japonska, Austrálie, jižní Afriky, Saúdské Arábie, Kuby, Chile, Brazílie, Číně i jiných částech světa. Patří k nejvíce zatížitelným spřáhlům, takže je používáno i u ucelených souprav těžkých nákladních vlaků pro přepravu uhlí nebo rudy v zemích, kde jsou standardem nárazníky a šroubovka.

Vznik a vývoj

Spřáhlo zkonstruoval Američan Eli Hamilton Janney v roce 1868 a v roce 1873 si jej nechal patentovat[1]. Janney byl obchodníkem se zbožím, předtím důstojníkem armády konfederace z Alexandrie ve Virginii. Od roku 1877 bylo nasazováno na železnicích USA a v roce 1888 bylo s lehkou modifikací ustanoveno standardním spřáhlem na železnicích USA. Od 3. března 1893 bylo použití spřáhla Janney na železničních vozidlech v USA povinné. V průběhu dalších let se stala jeho konstrukce robustnější, aby bylo schopno přenést vyšší tažné a tlačné síly, tvar a funkce však zůstaly stejné.

Před zavedením samočinného spřáhla byly na železnicích v USA používány různé, často vzájemně nespojitelné nebo obtížně spojitelné varianty trychtýřových spřáhel. Spojování vozidel bylo riskantní a nemálo železničářů přišlo o prsty. Se zavedením samočinného spřáhla podíl úrazů při spřahování vozidel poklesl velmi významně.

Ve Spojených státech se tomuto spřáhlu říká běžně „Automatic Coupler“ - samočinné spřáhlo nebo Knuckle Coupler - kloubové spřáhlo. Úřední označení je AAR Coupler (spřáhlo AAR - viz výše).

Změny od roku 1873

Spřáhlo ARR typu E na nákladních vozech

Spřáhlo AAR přečkalo zkoušku časem. V průběhu času došlo na jeho konstrukci pouze k menším změnám:

  • I z obrázků v článku je zřejmé, že původní spřáhlo Janney není spojovatelné se současným spřáhlem AAR. Dnešní podoba spřáhla AAR odpovídá spřáhlu "Master Car Builders Association (MCBA)". K největší změně došlo v samotné kloubové části hlavy spřáhla.
  • Buckeye coupler - název pochází z přezdívky státu Ohio - "the Buckeye state" (kaštanový stát) a Ohio Brass Co., která původně tato spřáhla dodávala. Spřáhlo má zajišťovací čep ovládáný řetízkem z boku.
(c) Chris McKenna (Thryduulf), CC BY-SA 4.0
Spřáhlo zavěšené na háku
    • Spřáhlo používané ve Velké Británii je variantou tohoto spřáhla. Spřáhlo je zavěšené na tyči tažného háku namísto šroubovky. Při jeho použití se zvedne do vodorovné polohy a zajistí čepem provlečeným skrz hák. Je-li použito spojení šroubovkou, většinou s lokomotivou, použije se šroubovka z druhého vozidla a spřáhlo se sklopí dolů. Při použití spřáhla se sejmou distanční opasky z nárazníků a nárazníky se zasunou.[2][3]
  • Spřáhlo "E" , původní spřáhlo AAR odvozené ze spřáhla MBCA.
  • Spřáhlo "F" , neboli "tooth and socket" (zub a objímka, česky spíše trn a pouzdro) nebo "tightlock" (těsné). Jedná se o variantu spřáhla, jehož hlava je po stranách opatřena trnem a pouzdrem k zabránění vzájemným svislým pohybům spojených spřáhel, které mohou vést až k rozpojení vlaku v případě vykolejení vozu. Tato spřáhla se používají zejména u vozů s nebezpečnými materiály a u vozů pro vykládku na rotačních výklopnících bez rozpojování soupravy, kde je vždy jedno ze spojených spřáhel otočné. Jsou spřahovatelná s typem E.
  • Spřáhlo "H" APTA - American Public Transportation Association, dříve AAR typ H, je variantou předchozího a je používáno většinou, pokud ne výhradně na osobních vozech. Tato spřáhla bývají vybavena i vzduchovým a elektrickým propojením.

Charakteristiky spřáhla AAR

  • Maximální hmotnost vlaku 32 000 t - používá například Fortescue Railway.
  • Pevnost v tahu u standardní varianty 159 t (350 000 lb). Spřáhla z vysokopevnostní oceli mají pevnost 295 t (650 000 lb).
  • Spřáhla se vyrábějí ve dvou velikostech - plné a tříčtvrteční. U úzkorozchodných a miniaturních železnic existují i menší varianty.
  • Spřáhla AAR jsou vždy "pravoruká" - tj. kloub při pohledu od středu vozidla na pravé straně
  • Typ E umožňuje vzájemný pohyb spřáhel ve svislém směru, u těsných spřáhel řeší výškové rozdíly pružné uložení.
  • Spřáhla AAR se rozpojují povytažením zajišťovacího čepu pomocí páky na boku vozidla. Spřáhla musí být volná, jinak čep nejde vytáhnout. Varianty s čepem z boku se nazývají "Sharon coupler" nebo "Buckeye coupler" [3] .

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Janney-Kupplung na německé Wikipedii a Coupling_(railway) na anglické Wikipedii.

  1. Eli Janney – The Janney Coupler. inventors.about.com [online]. [cit. 2009-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-06. 
  2. http://www.norgrove.me.uk/buckeye.htm#Buckeye
  3. a b Buckeye coupler. www.wsr.org.uk [online]. [cit. 2009-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-26. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

SMS 301-coupler.jpg
(c) Sturmovik na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
View of a standard ARR Type E coupler doing its job joining en:SMS Lines S-12 number 301 to a tank car at the Penn Warner Industrial Park in en:Morrisville, PA.
GNER-91116-coupling-01.jpg
(c) Chris McKenna (Thryduulf), CC BY-SA 4.0
The coupling mechanism on GNER Class 91 electric locomotive 91116 Strathclyde, photographed at platforms 6 of Leeds City railway station. The locomotive is equiped with both hook-and-chain and knuckle type couplers, in fitting with the Class 91's original intended use for both freight and passenger services.
Link and pin coupler pocket.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Slambo assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5

The coupler pocket for a link and pin coupler

Photo by Sean Lamb (User:Slambo), February 19 2006