SpaceX CRS-27
SpaceX CRS-27 | |
---|---|
![]() | |
Údaje o lodi | |
Výrobní číslo | C209 (3. let) |
COSPAR | 2023-033A |
Výrobce | SpaceX |
Hmotnost | ~3 000 kg (náklad) |
Údaje o letu | |
Datum startu | 15. března 2023, 00:30:42 UTC |
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko |
Vzletová rampa | LC-39A |
Nosná raketa | Falcon 9 Block 5, B1073.7 |
Délka letu | 31 dní, 20 hodin a 28 minut |
Datum přistání | 15. dubna 2023, 20:58 UTC |
Místo přistání | Atlantský oceán, blízko pobřeží Floridy |
Spojení se stanicí | |
Spojení se stanicí | 16. března 2023, 11:31:43 UTC, ISS, port Harmony forward |
Délka spojení | 30 dní, 3 hodiny, 34 minut |
Odlet ze stanice | 15. dubna 2023, 15:05 UTC |
Navigace | |
Předchozí SpaceX CRS-26 Následující SpaceX CRS-28 |
SpaceX CRS-27 byla zásobovací mise lodi Dragon 2 společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), sedmá v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start kosmické lodi se zhruba 3 tunami zásob a provozního a vědeckého materiálu se uskutečnil 15. března 2023, let trval 31 dní.
Kosmická loď Cargo Dragon

Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět. Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m3 a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m3 pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.
Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit až 3 000 kg nákladu[1] a v nástavci, který před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.[2] SpaceX uvádí životnost lodi 75 dní,[3] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech.
Průběh letu
Kabina C209 se na svůj třetí let vydala na špici rakety Falcon 9 (7. let prvního stupně B1073) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 15. března 2023 v 00:30:42 UTC.[4] Původně plánovaný termín – 12. března v 01:36 UTC – musel být odložen. Důvodem bylo několikadenní čekání na vhodné počasí pro přistání mise SpaceX Crew-5, protože teprve po jejím odletu a přistání se mohl k přednímu portu modulu Harmony připojit let CRS-27.[5] První stupeň Falcon 9 po sedmi a půl minutách bez problémů přistál na autonomní plošině A Shortfall of Gravitas asi 300 km od kosmodromu.[6] Loď se 35 hodin po startu, 16. března ve 11:31:43 UTC[4][7] připojila k ISS.
Odpojení od stanice se uskutečnilo v naplánovaném čas 15. dubna 2023 v 15:05 UTC[8] a o necelých šest hodin později, ve 20:58 UTC, přistála na hladinu Mexického zálivu nedaleko břehů Floridy u města Tampa.[9]
Užitečné zatížení
Při příletu
Dragon 2 doručil na ISS celkem 2 852 kg nákladu,[10] který tvořily:
- zásoby pro posádku, zejména potraviny včetně čerstvých a osobní věci (32 % nákladu, tj. 913 kg),
- vybavení pro výstupy do volného prostoru (6 %, tj. 171 kg),
- hardware pro údržbu a rozvoj stanice (19 %, tj. 542 kg),
- počítačové vybavení (do 1 %, tj. asi 28 kg),
- materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu) (42 %, tj. 1 198 kg).[10]
V hermetizované kabině bylo na oběžnou dráhu vyneseno 2 322 kg nákladu. Zbylých 530 kg bylo umístěno v nehermetizovaném nákladovém prostoru a tvoří ho vojenská testovací platforma STP-H9, která je určena k instalaci na vnější povrch stanice pomocí robotické ruky.
Z 60 nově doručených vědeckých experimentů a technologických demonstračních experimentů, se dva věnují výzkumu Národního institutu pro zdraví, zda klinicky schválené léky a nové terapie mohou působit proti změnám v srdečních buňkách a tkáních vyvolaným prostředním mikrogravitace při kosmických letech.[11][12]
Amesovo výzkumné středisko poslalo k testování novou technologii zacílenou na efektivnější odstraňování oxidu uhličitého ze vzduchu uvnitř vesmírné stanice. Je založena na využití kapilárních sil v kapalinách, již se používá v ponorkách a nově bude otestována také v mikrogravitaci.[13]
Evropská kosmická agentura v experimentu Biofilms získá data týkající se vzniku bakteriálních biofilmů ve vesmíru. Mikroorganismy v prostředí stanice vytvářejí na vnitřních površích slizký materiál odolný vůči čištění, který může poškozovat zařízení a způsobovat infekce. Posádka stanice otestuje různé typy antimikrobiálních povrchů, které by mohly růstu biofilmu bránit, a zjištění experimentu se uplatní při vývoji budoucích kosmických lodí.[14]
Experiment Tanpopo-5 z japonské vesmírné agentury JAXA navazuje na čtyři předchozí experimenty, jejichž cílem bylo zkoumat reakce mikrobů odolných vůči radiaci, spor mechů a sloučenin aminokyselin na působení kosmického záření. Vědci doufají v nové poznatky související s hypotézami o vzniku života na Zemi přenos aminokyselin při dopadu meteoritů.[15]
Důležitým testem je také experiment Námořní výzkumné laboratoře (NRL) pojmenovaný Space Wireless Energy Laser Link (SWELL) a zaměřený na technologii laserového přenosu energie. Jeho cílem je vytvořit optické spojení mezi laserovými vysílači a přijímači umístěnými v 5,7 stop dlouhé trubici – dosud totiž žádná demonstrace na oběžné dráze neověřila schopnost přenášet energii na vzdálenost větší než jeden metr s účinností vyšší než 1 %. Podle NRL byla Naproti tomu Zemi již byla proveditelnost a bezpečnost laserového přenosu energie podle NRL prokázána. Technologie by mohla vést k aplikacím pro přenos elektřiny z družice do vesmíru, z vesmírných generátorů energie zpět na Zemi nebo pro podporu misí v trvale zastíněných kráterech na Měsíci. V konečném důsledku by laserové vysílání energie mohlo sloužit i k pohonu kosmických lodí rekordní rychlostí pro průzkum mezihvězdného prostoru.[6]
Při návratu
Loď při návratu na Zemi odvezla různý materiál, zejména výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě, ale také dusíkové a kyslíkové vysokotlaké nádrže k znovunaplnění a další technologie k opravám nebo výměně.[10] Podle sdělení NASA dosáhla hmotnost nákladu dovezeného na Zemi asi 1 950 kilogramů.[16][17]
Odkazy
Reference
- ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
- ↑ Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches first in new line of upgraded space station cargo ships – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WALL, Mike. SpaceX launches fresh Dragon cargo ship to space station, lands rocket at sea. Space.com [online]. 2023-03-14 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schedule of ISS flight events (part 2). forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b CLARK, Stephen. SpaceX Cargo Dragon spacecraft lifts off from Florida – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ See SpaceX's CRS-27 Cargo Dragon approach and dock with space station. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ LAVELLE, Author Heidi. SpaceX Cargo Dragon Departs the Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LAVELLE, Author Heidi. SpaceX Cargo Dragon Splashes Down, Returning Science to Earth for NASA. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MARS, Kelli. NASA’s SpaceX CRS-27 Mission Overview. NASA [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-14.
- ↑ Experiment Details. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Experiment Details. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Experiment Details. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Experiment Details. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ DINNER, Josh. SpaceX delivers new science experiments to ISS to explore origins of life on Earth. Space.com [online]. 2023-03-16 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ O’SHEA, Claire. NASA to Provide Live Coverage of SpaceX Cargo Craft Station Departure. NASA [online]. 2023-04-12 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX Cargo Dragon undocks from ISS, heads back to Earth. Space Daily [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
Související články
- Mezinárodní vesmírná stanice
- NASA
- SpaceX
- Seznam nepilotovaných letů k ISS
- Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX CRS-27 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Logo of SpaceX's Falcon 9 launch vehicle, as featured on the fuselage of the vehicle itself. The logo depicts the outline of the top of a Falcon's head, using two red stream-like shapes implying a trail. Recreated in Inkscape 0.92, referencing File:Falcon 9 logo by SpaceX.png, uploaded by User:JFG.
Autor: Giuseppe De Chiara, Licence: CC BY-SA 4.0
Cargo Dragon three views (launch configuration)
NASA's insignia for SpaceX's Commercial Resupply Services-27 (CRS-27) flight to the International Space Station.
Logo of SpaceX's Falcon Heavy launch vehicle, as featured on the fuselage of the vehicle itself. The logo depicts the outline of the top of a Falcon's head, using two red stream-like shapes implying a trail. Recreated in Inkscape 0.92, referencing File:Falcon 9 logo by SpaceX.png, uploaded by User:JFG.