SpaceX CRS-29

SpaceX CRS-29
Údaje o lodi
Výrobní čísloC211 (2. let)
COSPAR2023-173A
VýrobceSpaceX
Hmotnost~2 950 kg (náklad)
Údaje o letu
Datum startu10. listopadu 2023, 01:28 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampaLC-39A
Nosná raketaFalcon 9 Block 5, B1081 (2. start)
Délka letu42 dní, 16 hodin, 5 minut
Datum přistání22. prosince 2023, ~17:33 UTC
Místo přistáníMexický záliv, nedaleko města Tallahassee, Florida
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí11. listopadu 2023, 10:07 UTC, ISS, přední port modulu Harmony
Délka spojení40 dní, 11 hodin, 58 minut
Odlet ze stanice21. prosince 2023, 22:05 UTC
Navigace
Předchozí
SpaceX CRS-28
Následující
SpaceX CRS-30

SpaceX CRS-29 byla zásobovací mise lodi Dragon 2 společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), devátá v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start kosmické lodi s necelými 3 tunami zásob a provozního a vědeckého materiálu se uskutečnil 10. listopadu 2023 a připojení k ISS o den později. Let skončil 22. prosince 2023.

Kosmická loď Cargo Dragon

Související informace naleznete také v článku Dragon 2.
Cargo Dragon ve startovní konfiguraci.

Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět. Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m3 a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m3 pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit až 3 000 kg nákladu[1] a v nástavci, který před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.[2] SpaceX uvádí životnost lodi 75 dní,[3] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech.

Průběh letu

Po čtyřech postupně stanovených termínech (1., 4., 6. a 8. listopadu)[4][4][4][5] – a jejich odkladech vyvolaných zjištěním a odstraňováním úniku NTO (oxidační činidlo tetroxidu dusíku) ve ventilu trysek jednoho z motorů Draco[6] – se start mise na špici rakety Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě uskutečnil 10. listopadu 2023 v 01:28:14 UTC.[7][8] Pro let byl určen exemplář Dragonu 2 s označením C211, který tak byl vyslán na svou druhou misi, stejně jako první stupeň nosné rakety Falcon 9 s pořadovým číslem B1081.[9]

K přednímu portu modulu Harmony[10] se kabina připojila 11. listopadu 2023 v 10:07 UTC.[11] Loď se podle plánu průběžného plánu měla od stanice odpojit 14. prosince 2023 ve 20:05 UTC[12] a poté přistát na padácích do vod Atlantského oceánu při pobřeží Floridy. NASA však v dalších dnech několikrát změnila termín plánovaného odletu kvůli nevhodnému počasí v přistávacích lokalitách:

  • 12. prosince odložila odpojení na 15. prosince 2023 (ve 22:05 UTC, stejně jako ve všech dalších termínech),[13]
  • 14. prosince posunula odlet hned o dva dny, na 17. prosince,[14]
  • 16. prosince přišel další odklad na 19. prosince,[15]
  • 18. prosince na 20. prosince[16]
  • a 20. prosince se počítalo s odletem 21. prosince.[17]

Loď se pak od modulu Harmony skutečně oddělila 21. prosince 2023 v 22:05 UTC,[18] pomalu se vzdálila a nastoupila na trajektorii k návratu na Zemi. Přistála 22. prosince 2023 kolem 17:33 UTC do vod Mexického zálivu nedaleko floridského pobřežního města Tallahassee.[19]

Užitečné zatížení

Při příletu

Dragon 2 dovezl na ISS 2 950 kg nákladu, který tvořily:[10]

  • zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci (681 kg),
  • vybavení pro výstupy do volného prostoru (48 kg),
  • hardware pro údržbu a rozvoj stanice (491 kg),
  • počítačové vybavení (46 kg),
  • materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu) (1 012 kg),

z toho 569 kg tvoří vybavení v nehermetizovaném nákladovém prostoru (trunku) určený k instalaci na vnější povrch stanice.

Dovezený hardware tvoří různé součásti jednotlivých systémů stanice, včetně systémů monitoringu a udržování kvality ovzduší a vody na palubě a v boxech pro pěstování rostlin, ochrany před mikroorganismy, a ergometrických systémů pro podporu kondice členů posádky.

Ze stovek nových výzkumů[11] dopravených na stanici jsou zvláště zmiňovány experimenty a testy:[10]

  • ILLUMA-T (Laser Communication from Space) – Jde o test technologie, která má ISS do budoucna zajistit lepší možnosti datové komunikace. Terminál umístěný na vnější straně stanice bude využívat laserovou nebo optickou komunikaci k odesílání informací s vysokým rozlišením do systému LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) umístěného na geosynchronní oběžné dráze kolem Země. Z něj data zamíří do optických pozemních stanic na Haleakale na Havaji a na Stolové hoře v Kalifornii. Pro člověka neviditelné infračervené světlo může odesílat a přijímat informace vyšší rychlostí přenosu dat než tradiční radiofrekvenční systémy, a tedy odesílat více snímků a videí oběma směry v rámci jednoho přenosu. Otestování technologie ILLUMA-T otevírá cestu také k umístění laserových komunikačních terminálů na kosmických lodích na oběžné dráze Měsíce nebo Marsu. Podle Goddardova střediska kosmických letů NASA, které projekt řídí, jsou laserové systémy menší, lehčí a spotřebovávají méně energie než dosavadní systémy rádiové.
  • AWE (Atmospheric Waves Experiment) – Infračervený zobrazovací přístroj je určen k měření vlastností, rozložení a pohybu atmosférických gravitačních vln, které se šíří zemskou atmosférou v důsledku rozrušování vzduchových vrstev, podobně jako vznikají vlny při pádu kamene do vody. Tyto vlny jsou jedním z mechanismů přenosu energie a hybnosti v klimatickém systému a hrají roli při jeho vývoji. Jsou poměrně malé při svém vzniku, ale ve výškách zesilují a potenciálně mohou vést ke změnám klimatu, které jsou v nižších výškách nesnadno pozorovatelné. Vědci se budou věnovat také vzájemnému působení atmosférických gravitačních vln a dalších úkazů, např. slunečního větru. Kde o vůbec první výzkum tohoto fenoménu na okraji Země a vesmíru.
  • Dysfunkce, adaptace a zotavení vaječníků a estrogenové signalizace vyvolané kosmickým letem – Tento základní vědecký výzkum sponzorovaný NASA pokračuje v předchozích studiích v mikrogravitaci zaměřených na lepší porozumění kombinovaným účinkům kosmického letu, výživy a environmentálního stresu na kontrolu ovulace a výsledné účinky na kostru. Výsledky této studie by mohly pomoci identifikovat a léčit účinky stresu na ovulaci a zlepšit zdraví kostí na Zemi.
  • Aquamembrane-3 – Výzkum Evropské kosmické agentury (ESA) pokračuje ve vyhodnocování nahrazení multifiltračních lůžek používaných pro získávání vody na kosmické stanici. Nově půjde o membrány známé jako Aquaporin Inside Membrane, které obsahují bílkoviny vyskytující se v biologických buňkách, známé jako aquaporiny, a filtrují tak vodu rychleji při nižší spotřebě energie. Prvotní testování této membránové technologie v roce 2015 ukázalo, že filtrace vody pomocí membrán je v mikrogravitaci možná, a toto následné testování by mohlo prokázat, jak účinně membrány eliminují kontaminanty v odpadní vodě z vesmírné stanice. Výsledky by mohly posunout vývoj kompletního a plnohodnotného systému na získávání vody z membrán, a tedy by zlepšit regeneraci vody a snížit množství materiálu, který je třeba vynést na vesmírnou stanici. Tato technologie filtrace vody by se mohla ale uplatnit i v extrémních prostředích na Zemi, například ve vojenských a nouzových podmínkách, a v decentralizovaných vodních systémech na odlehlých místech.

Při návratu

Loď při návratu na Zemi může odveze různý materiál o hmotnosti 1 950 kg.[20] Náklad obvykle tvoří zejména výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě stanice, nebo součásti vybavení stanice určené k výměně nebo opravám před znovupoužitím na stanici.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02. 
  2. ↑ Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online. 
  3. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches first in new line of upgraded space station cargo ships – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Schedule of ISS flight events (part 2) [Updates Only]. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ NASA Sets Coverage for Next SpaceX Resupply Launch to Space Station – Kennedy Space Center. blogs.nasa.gov [online]. 2023-11-01 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GARCIA, Author Mark. Health Checks and Science on Station, SpaceX Adjusts Launch Date. blogs.nasa.gov [online]. 2023-11-02 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ HARWOOD, William. SpaceX launches Dragon cargo ship to space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ William Harwood na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ https://twitter.com/SpaceIntel101/status/1722394593465860216. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c NASA’s SpaceX CRS-29 Mission Overview - NASA [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b GARCIA, Mark. Dragon Docks to Station Carrying Science and Supplies. blogs.nasa.gov [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Schedule of ISS flight events (part 2) [Updates Only]. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ GARCIA, Mark. Dragon Undocking Postponed to Friday. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-12 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ International Space Station na platformě X. X (dříve Twitter) [online]. NASA, 2023-12-14 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ GARCIA, Mark. SpaceX Dragon Departure from Space Station for NASA Targets Tuesday. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-16 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ International Space Station na platfomě X. X [online]. NASA, 2023-12-18 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ GRAF, Abby. SpaceX Dragon Departure from Space Station Targets Thursday. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-20 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ GRAF, Abby. Dragon Undocks, Scientific Cargo Headed Back to Earth. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-21 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Jonathan's Space Report - Latest Issue. planet4589.org [online]. [cit. 2023-12-24]. Dostupné online. 
  20. ↑ NASA to Provide Coverage as Dragon Departs Station with Science - NASA [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Falcon 9 logo.svg
Logo of SpaceX's Falcon 9 launch vehicle, as featured on the fuselage of the vehicle itself. The logo depicts the outline of the top of a Falcon's head, using two red stream-like shapes implying a trail. Recreated in Inkscape 0.92, referencing File:Falcon 9 logo by SpaceX.png, uploaded by User:JFG.
Cargo Dragon 01.jpg
Autor: Giuseppe De Chiara, Licence: CC BY-SA 4.0
Cargo Dragon three views (launch configuration)
Falcon Heavy logo.svg
Logo of SpaceX's Falcon Heavy launch vehicle, as featured on the fuselage of the vehicle itself. The logo depicts the outline of the top of a Falcon's head, using two red stream-like shapes implying a trail. Recreated in Inkscape 0.92, referencing File:Falcon 9 logo by SpaceX.png, uploaded by User:JFG.
SpaceX CRS-29 Patch.png
NASA's insignia for CRS-29, SpaceX's ninth flight under NASA's Commercial Resupply Services-2 contract in support of the International Space Station.