Sparta (vysílačka)
Sparta bylo označení radiových vysílacích stanic používaných v letech 1940 až 1941 českým odbojem během druhé světové války. Počet stanic sítě Sparta činil zřejmě dvacet přístrojů. Vysílání depeší probíhalo buď z Prahy, nebo z jejího okolí. Celkově takto radiotelegrafisté vystřídali několik desítek míst. Vysláno bylo celkem asi 16 tisíc depeší, které obsahovaly údaje jak o politice, tak vojenské, hospodářské nebo meteorologické informace.[2]
Německá kontrarozvědka zaměřující se na odhalování ilegálních vysílaček (Funkabwehr) o vysílání věděla, ale až 7. května 1941 se jí zdařilo ve spolupráci s gestapem polohu lokalizovat a posléze i vysílačku označovanou Sparta I. odhalit.[2]
Přibližně po týdnu Němci odhalili i vysílačku Sparta II. Během zatýkání radistů došlo k přestřelce, při které utrpěl vážná zranění podplukovník Josef Mašín, ale radistovi Františku Peltánovi se spolu se štábním kapitánem Václavem Morávkem podařilo uprchnout. Vysílací stanice byla tehdy zničena. Pod stejným označením sice začala od 15. června 1941 vysílat nová vysílačka, ale již po jedenácti dnech (26. června) došlo při převozu k jejímu zničení.[2]
Počínaje 8. červencem 1941 tak spojení s londýnskou exilovou vládou udržovala pouze nová vysílačka označená Sparta I., kterou provozovala skupina kolem docenta Vladimíra Krajiny. V září 1941 se stal zastupujícím říšským protektorem Reinhard Heydrich a po šesti dnech od nástupu byla vysílačka v Jinonickém akcízu identifikována a odhalena. Domácí odboj tak následně zůstal bez spojení s exilovou vládou v Londýně.[2]
Galerie
- Radiový komplet třídy Sparta zabavený gestapem v souvislosti se zatčením podplukovníka generálního štábu Štěpána Adlera
- Radiotelegrafisté vysílaček Sparta
Odkazy
Reference
- ↑ PETR, Kettner; JEDLIČKA, Ivan Milan. Tři kontra gestapo. Praha: Albatros, 2003. 247 s. (Albatros Plus). ISBN 80-00-01245-6. S. První obrazová příloha. Historická reportáž rekonstruuje činnost zpravodajské, sabotážní a diverzní skupiny Balabán, Mašín, Morávek; (Rok 1. vydání v ČR/SR: 1967).
- ↑ a b c d e PLZÁK, Josef. Radiové spojení zpravodajských služeb [online]. Praha: Český radioklub, 2005-01-01 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.
Literatura
- PLZÁK, Josef. Rádiové spojení zpravodajských služeb. Security magazín. 2003, čís. 2, s. 50–55.
Související články
Média použitá na této stránce
.gif)
André Regenermel (* 1914 – 1941) byl za protektorátu aktivní účastník protiněmeckého odboje. Konstruktér malých ilegálních radiových vysílačů a také radiotelegrafista v týmu Vladimíra Krajiny. Foto před rokem 1942.
Ilegální radiový komplet třídy Sparta zabavený gestapem v souvislosti se zatčením podplukovníka generálního štábu Štěpána Adlera (* 9. února 1896 – 7. srpna 1942) dne 7. prosince 1939. Štěpán Adler působil v ústředním vedení vojenské ilegální organizace Obrany národa jako přednosta 5. oddělení (to jest oddělení zodpovědného za udržování radiového spojení v rámci Protektorátu Čechy a Morava, ale i se zahraničím).
Ilegální radiový komplet třídy Sparta zabavený gestapem v souvislosti se zatčením podplukovníka generálního štábu Štěpána Adlera (* 9. února 1896 – 7. srpna 1942) dne 7. prosince 1939. Štěpán Adler působil v ústředním vedení vojenské ilegální organizace Obrany národa jako přednosta 5. oddělení (to jest oddělení zodpovědného za udržování radiového spojení v rámci Protektorátu Čechy a Morava, ale i se zahraničím).
Jedna z ilegálních radiostanic, které používal československý odboj za protektorátu (během druhé světové války) pro spojení domácího hnutí odporu s exilovou vládou Dr. Edvarda Beneše v Londýně. Jedná se pravděpodobně o fotografii (pořízenou gestapem před rokem 1945 jako důkazní foto k vyšetřovacím spisům) po zabavení jednoho radiotelegrafického kompletu třídy Sparta (v levém horním kvadrantu fotografie se nachází přístroj, jehož čelní panel je identický s radiostanicí Sparta I).
.Zari.1943.jpg)
Otto Linhart (* 1895 - † 1980). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava. Příslušník československých legií v Rusku, za protektorátu pracoval jako radiotelegrafista ve prospěch ilegální odbojové organizace ÚVOD. Jako jeden z mála operátorů radiových stanic SPARTA válku přežil a pokračoval v práci jako poštovní kontrolor na Hlavní poště Praha. Fotografie z padělaného protektorátního dokladu na jméno Jan Klika datovaná na září 1943. Vojenský historický ústav (VHÚ) Praha: fond 255, signatura 145943/47.
František Peltán (* 1913 - † 1942) byl účastník československého protinacistického odboje za protektorátu, spolupracoval jako radiotelegrafista s odbojovou skupinou Tři králové.
Ilegální radiový komplet třídy Sparta zabavený gestapem v souvislosti se zatčením podplukovníka generálního štábu Štěpána Adlera (* 9. února 1896 – 7. srpna 1942) dne 7. prosince 1939. Štěpán Adler působil v ústředním vedení vojenské ilegální organizace Obrany národa jako přednosta 5. oddělení (to jest oddělení zodpovědného za udržování radiového spojení v rámci Protektorátu Čechy a Morava, ale i se zahraničím).
Jedna z ilegálních radiostanic třídy Sparta I, které používal československý odboj (skupina radiotelegrafistů soustředěných kolem Prof. Vladimíra Krajiny) za protektorátu (během druhé světové války) pro spojení domácího hnutí odporu s exilovou vládou Dr. Edvarda Beneše v Londýně. Nepříliš zřetelné foto čelního panelu přístroje pořízené pravděpodobně před rokem 1945.
Jindřich Klečka (1913–1941) – příslušník prvorepublikové československé armády (délesloužící četař–radiotelgrafista) a osobnost II. odboje (protiněmeckého odboje) během druhé světové války.
.gif)
Václav Morávek (krycí jména León, Mladý, Vojta, Ota a Procházka, známý také jako Pobožný pistolník) (* 1904 – † 1942) byl nejmladší člen legendární odbojové trojice Mašín, Balabán, Morávek, přezdívané gestapem Tři králové, která působila na území Protektorátu v letech 1939 – 1942. Morávek vydržel na svobodě ze slavného trojlístku nejdéle. Padl 21. března 1942 při přestřelce s agenty gestapa. Roku 2005 povýšen in memoriam do hodnosti brigádního generála. Foto před rokem 1942.