Spartakovi skauti práce

Spartakovi skauti práce
Vznik1924
Zánik1938
Právní formaspolek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spartakovi skauti práce byla levicově zaměřená organizace mládeže založená v Československu v roce 1924. Zanikla před druhou světovou válkou.

Historie

Československá sociální demokracie si již na přelomu 19. a 20. století vytvořila řadu formálně nezávislých satelitních volnočasových institucí, mezi kterými vynikala Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) a její blízké organizace. Například Sdružení socialistických skautů, z něhož se po rozkolu strany vytvořily organizace Skautů práce a Spartakových skautů volně napojených na KSČ.

Skauti práce

Roku 1920 vznikla při sociální demokracii organizace Skauti práce, vedená Františkem Píškem. Tito skauti se zapojili do I. dělnické spartakiády roku 1920 v Praze na Maninách jako záchranná služba první pomoci.

Spartakovi skauti

Když v roce 1921 došlo k založení Komunistické strany Československa, tito proletářští skauti se přimkli k ní a založili organizaci Spartakovi skauti při Federaci dělnických tělocvičných jednot. Nová organizace byla schválena I. sněmem Federace dělnických tělocvičných jednot. I oni vyznávali jak skautské, tak komunistické zásady. Ve svém programovém prohlášení z roku 1921 uvádí mj. „Skauti Spartakovci musí být ukazateli mravních ideálů komunistických…“[1]. Spartakovi skauti se zapojili v roce 1922 pořadatelsky do Zemské spartakiády konané v Brně. Koncem roku udala Federace DTJ ve svých výkazech, že v ní působí téměř sto skautských oddílů s 1450 členy. V čele těchto skautů byli mimo jiné dr. V. Soukup, A. Sáňka z Brna a hlavně Karel Knotek. Skauti nosili oranžový šátek.

Mimo těchto komunistických skautů v nové republice působil počtem nejsilnější Svaz Junáků-skautů (30 000 členů), vznikaly skautské odbory ve Svazu DTJ a v Orlu. Existovalo také Sdružení socialistických skautů a skautek. Sdružení vedli Jaroslav Štych s Luisou Štychovou a Vrbenský.[2]

Spartakovi skauti práce

O tři roky později došlo k propojení obou komunisticky zaměřených organizací a dali vzniknout organizaci nazvané Spartakovi skauti práce (SSP).[3][4][5]

Ve svém znaku měla srp a kladivo a prezentovala se heslem K boji proletariátu buď připraven!. Měla vytvořený svůj skautský slib a zákon o pěti bodech, organizační zásady. Své oddíly vedla k pořádání protestních akcí po boku členů Komunistické strany Československa, ale také k táboření, turistice, pořádání kulturních programů, osvojování tábornických dovedností.[3]

První velkou celofederální akcí SSP byl sraz SSP ve dnech 7. až 9. června 1924 v Třebíči. Bylo zde se 800 skautů a skautek, ze zahraničí přijeli skauti ze Slovenska, Maďarska a Německa. Sraz mj. rozhodl změnit barvu šátku na rudou.

Hnutí se rozvinulo jak v českých zemích, tak na Slovensku. V polovině roku 1924 bylo registrováno 130 oddílů SSP s 4000 členy. V roce 1928 bylo Spartakových skautů práce zhruba 8 tisíc, po roce 1930 však došlo z různých důvodů (i odklon k trampingu) k odlivu členské základny.[6] Spartakovi skauti práce převzali od předchozích Skautů práce časopis Oheň. V roce 1925 pořádaný stanový tábor pod Týřovem spojili s uspořádáním své federální skautské školy.

I nadále byli organizováni pod Federací DTJ. Komunisté v té době chtěli všechny organizace, v nichž měli rozhodující slovo, spojit do Federace proletářské tělovýchovy. Její ustavující sjezd byl v lednu 1926 v Praze VII. Měsíčník Oheň byl zrušen. [7]

V období 1. republiky fungovalo v Československu 21 skautských organizací, sdružujících přes 130 000 členů. Byly roztříštěné nejen politicky, ale i pojetím skautingu Baden-Powela oproti E. T. Setona. Mimo největšího českého Junáka byl druhým největším německý Bund der deutschen Jugend - Reichsverbandsleitung s 25 000 členy.[8]

Zánik

V roce 1938, po Mnichovu byly tato i další levicově zaměřené organizace zapojené do Federace proletářské tělovýchovy úředně rozpuštěny.[9] Stalo se tak vládním rozhodnutím 17. listopadu 1938.[10]

Odkazy

Reference

  1. MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Omyly a nové boje, s. 95. 
  2. MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Rudý proletářský skauting, s. 100. 
  3. a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Kapitoly z historie Pionýrské organizace v Československu. Praha: Mladá fronta, 1979. Kapitola Proletářský skauting, s. 20. 
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Pionýrská encyklopedie 1. Praha: Mladá fronta, 1978. Kapitola Tradice Pionýrské organizace SSM, s. 22. 
  5. Dějiny dělnické tělovýchovy, str. 101
  6. Kapitoly z historie Pionýrské organizace v Československu. Kap. Proletářský skauting, str. 21
  7. Dějiny dělnické tělovýchovy, str. 126
  8. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Československé sportovní hnutí, s. 142. 
  9. Pionýrská encyklopedie 1. Kap. Tradice Pionýrské organizace SSM, str. 26
  10. Dějiny tělesné výchovy II., str. 172