Spencerové

Spencerové
Země	Spojené království
Tituly	rytíři, hrabata (Earl) , vévodové
Zakladatel	Henry Spencer (John Spencer)
Rok založení	15. století
Současná hlava	James Spencer-Churchill, 12. vévoda z Marlborough
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spencerové (Spencer, Spencer-Churchill) jsou anglický šlechtický rod doložený poprvé v 15. století. V době anglické občanské války dosáhli titulu hrabat ze Sunderlandu (1643), později dědictvím získali titul vévodů z Marlborough (1733). V 17.-18. století významně zasahovali do anglických dějin (2. a 3. hrabě ze Sunderlandu) i v dalších generacích zastávali vysoké posty ve státní správě, armádě a námořnictvu, celkem 13 členů rodu obdrželo nejvyšší britské vyznamenání, Podvazkový řád. Nejvýraznějšími osobnostmi z rodu se ve 20. století stali Winston Churchill a princezna Diana. Hlavním rodovým sídlem je nedaleko Oxfordu Blenheimský palác zapsaný na seznam památek UNESCO.

Prvním doložitelným předkem rodu je Henry Spencer (†1478), který svůj původ odvozoval od starobylého rodu Despencer. Jeho potomci byli v roce 1504 povýšeni do šlechtického stavu, rodovým sídlem se stal v 16. století malý zámek Wormleighton Manor House v hrabství Warwick. John Spencer (1455-1522) proslul jako úspěšný hospodář a v roce 1508 přikoupil v hrabství Northampton panství Althorp, které je dodnes majetkem rodu. V hrabstvích Northampton a Warwick Spencerové velmi zbohatli zemědělským podnikáním a položili základy ke vzestupu rodu ve šlechtické hierarchii.

Hrabata ze Sunderlandu Vzestup rodu Spencerů je spojen s osobností Roberta Spencera (1570-1627), který byl poslancem Dolní sněmovny a v roce 1603 na svém sídle Althorp hostil královnu Annu. V roce 1603 byl s titulem barona uveden do Sněmovny lordů, jeho vnuk Henry Spencer (1620-1643) za občanské války vynikl jako stoupenec Karla I. a krátce před smrtí v bitvě u Newbury byl povýšen na hraběte ze Sunderlandu (1643). Po obnovení monarchie se uplatnil jeho syn Robert Spencer, 2. hrabě ze Sunderlandu (1641-1702), který nejprve působil v diplomacii, vrcholu kariéry dosáhl za vlády Jakuba II. jako lord prezident Tajné rady (1685-1688). Po svržení Stuartovců sice musel uprchnout do zahraničí, ale brzy se vrátil do vysokých funkcí (lord nejvyšší komoří 1695-1699). Jeho syn Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu (1675-1722), podpořil nástup hannoverské dynastie a svou kariéru završil funkcí ministerského předsedy Velké Británie (1718-1721). Byl třikrát ženat a díky druhému manželství s Arabellou Churchill (1682-1716), zdědili v další generaci Spencerové titul vévodů z Marlborough.

Vévodové z Marlborough

Charles Spencer (1706-1758), mladší syn 3. hraběte ze Sunderlandu, zdědil po starším bratrovi hraběcí titul (1729) a po tetě Henriettě Churchill převzal titul vévody z Marlborough (1733). Zastával vysoké funkce u dvora, přes absenci vojevůdcovských schopností dosáhl i nejvyšších hodností v armádě a padl za sedmileté války v Německu. Až pátý vévoda z Marlborough, George Spencer (1766-1840), začal spolu s dědictvím vévodského titulu užívat alianční jméno Spencer-Churchill (1817).

Z dalších nositelů vévodského titulu vynikl John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough (1822-1883), lord prezident Tajné rady a Místokrál v Irsku. Ten ale musel z finančních důvodů začít s rozprodejem rodových sbírek a například Raphaelovu Madonnu prodal státu za 70 000 liber. Z linie vévodů z Marlborough proslul nejvíce Sir Winston Spencer-Churchill (1874-1965), bratranec 9. vévody z Marlborough a syn lorda Randolpha Spencer-Churchilla (1849-1895), ministra pro Indii. Winston Churchill se jako dvojnásobný premiér Spojeného království a jeden z vůdců protifašistické koalice stal jedním z nejvýznamnějších státníků 20. století, jako spisovatel získal i Nobelovu cenu za literaturu (1953).

Hrabata Spencerové Hraběcí větev Spencerů založil John Spencer (1708-1746), mladší bratr 3. vévody z Marlborough. Původně sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti plukovníka, poté byl členem Dolní sněmovny a zastával čestné hodnosti u dvora. Po své tetě Sarah Churchill, vévodkyni z Marlborough zdědil statky v hrabstvích Bedford, Warwick a Northampton. Na hraběte Spencera byl povýšen v roce 1765 jeho syn John Spencer (1734-1783), který zároveň získal i titul vikomta Althorpa; tento titul zpravidla užívá dědic hraběte. George John Spencer, 2. hrabě Spencer (1758-1834), byl ministrem námořnictva (prvním lordem admirality) a ministrem vnitra, proslul též jako mecenáš umění. Také jeho syn John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer (1782-1845), patřil k významným osobnostem. Jako dlouholetý poslanec Dolní sněmovny byl stoupencem whigů a v letech 1830-1834 ministrem financí (lordem kancléřem pokladu). Až v roce 1834 zdědil po otci hraběcí titul a vstoupil do Sněmovny lordů. Rozšířil také rodový majetek, když sňatkem získal zámek Wiseton Hall v hrabství Nottingham, kde se pak často zdržoval.

Dalším významným členem této rodové větve byl John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer (1835-1910), který celkem třikrát zastával funkci místokrále v Irsku (1868-1875, 1882-1885 a 1886), z finančních důvodů ale musel v roce 1892 prodat vzácnou rodovou knihovnu. V dalších generacích tito Spencerové zastávali již jen čestné posty, rodové jméno ale ve 20. století zviditelnila Diana Spencer (1961-1997), dcera 8. hraběte Spencera. Ta se v roce 1981 provdala za následníka trůnu prince Charlese a stala se princeznou z Walesu. Po tragické smrti byla pohřbena na ostrůvku uprostřed jezírka v zámeckém parku na rodovém sídle Althorp.

Hlavním sídlem rodu Spencer-Churchill je Blenheimský zámek poblíž Oxfordu, který byl postaven na státní náklady jako odměna pro úspěšného vojevůdce 1. vévodu z Marlborough. Blenheimský palác je dnes památkou pod ochranou UNESCO, zároveň je největším soukromým sídlem v Evropě. Zámek s cennými sbírkami řadí vévodu z Marlborough dodnes mezi nejbohatší aristokracii Spojeného království. V majetku vévodů z Marlborough byla dočasně či dlouhodobě také další sídla na různých místech Anglie. Pátý vévoda z Marlborough ještě jako dědic otcova majetku koupil v roce 1798 zámek Whiteknights Park v hrabství Berkshire, kde nechal provést stavební úpravy a proslul tady bohatým společenským životem.

V linii hrabat Spencerů je hlavním rodovým majetkem zámek Althorp v hrabství Northamptonshire. Zdejší panství koupil v roce 1508 John Spencer a od té doby je nepřetržitě v držení rodu. Zámek byl v průběhu staletí několikrát upravován, současná podoba pochází z konce 18. století, autorem tehdejší přestavby byl významný architekt Henry Holland. Zámek Althorp je turistickým cílem především jako místo posledního odpočinku populární princezny Diany. V oblasti Velkého Londýna byl majetkem rodu zámek Wimbledon Manor House, který koupila v roce 1714 vévodkyně Sarah z Marlborough, v rodině Spencerů zůstal až do roku 1996. Dalšími sídly v majetku hrabat Spencerů byly dočasně zámky Wiseton Hall (Nottinghamshire), v Londýně jim dodnes patří palác Spencer House.

Blenheimský palác a Althorp jsou přístupné veřejnosti. S ohledem na kulturně historický význam Blenheimského paláce a zájem turistů o hrob princezny Diany v Althorpu mají oba objekty v rámci zpřístupněných památek jedno z nejvyšších vstupných v Anglii.^[zdroj?]

(c) Kenneth Allen, CC BY-SA 2.0

Rod Spencerů dnes žije ve třech liniích, v jejichž čele stojí:

• Charles James Spencer-Churchill, 12. vévoda z Marlborough (*1955)
• Charles Edward Spencer, 9. hrabě Spencer (*1964)
• Victor George Spencer, 3. vikomt Churchill (*1934)

• Robert Spencer, 2. hrabě ze Sunderlandu (1641-1702)
• Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu (1675-1722)
• Charles Spencer, 3. vévoda z Marlborough (1706-1758)
• Georgiana Cavendish, vévodkyně z Devonshire, rozená Spencer (1757-1806)
• George John Spencer, 2. hrabě Spencer (1758-1834)
• John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer (1782-1845)
• Frederick Spencer, 4. hrabě Spencer (1798–1857)
• John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough (1822-1883)
• John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer (1835-1910)
• Lord Randolph Henry Spencer-Churchill (1849-1895)
• Sir Winston Spencer-Churchill (1874-1965)
• John Spencer, 8. hrabě Spencer (1924-1992)
• Princezna Diana (1961-1997)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spencerové na Wikimedia Commons