Speusippos
Speusippos | |
---|---|
Narození | 407 př. n. l. Athény |
Úmrtí | 339 př. n. l. (ve věku 67–68 let) |
Povolání | filozof a matematik |
Rodiče | Eurymédon z Myrrhina[1] a Potóné[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Speusippos (snad 407 př. n. l. Athény – 339 př. n. l. tamtéž) byl řecký filozof, synovec Platónův a po jeho smrti druhý scholarcha (představený) platónské Akademie.
Jeho prvním učitelem byl Isokratés, ale když se Platón roku 387 př. n. l. vrátil do Athén, stal se Speusippos členem Akademie a roku 361 doprovázel Platóna na jeho třetí cestě na Sicílii. Na smrtelné posteli ho Platón navrhl jako svého nástupce a škola to schválila. Vedl Akademii osm let až roku 339 př. n. l. zemřel. Jeho nástupcem se stal Xenokratés.
Ze Speusippova patrně rozsáhlého díla se zachoval jen zlomek spisu O pythagorejských číslech. Z rozptýlených poznámek u jiných autorů se zdá, že Speusippos rozlišoval Jedno jakožto počátek věcí, kdežto Dobro přichází později, že měl větší pochopení pro studium přírody, zejména rostlin a živočichů, že ve ztraceném spise Quota navrhl klasifikaci živé přírody a že požitek nepovažoval za dobro. Aristotelés některé jeho názory zřejmě kritizuje, například v 7. a 12. knize Metafysiky a v Etice Nikomachově. Snad tedy lze usoudit, že se už Speusippos obrátil k empirickému zkoumání a pozorování jednotlivého a udělal tedy krok od filozofie k vědě.[2]
Reference
- ↑ a b Speusippus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Heslo Speusippos v Britannica 1911 [1] Archivováno 30. 4. 2008 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Speusippos na Wikimedia Commons
- (anglicky)
- Heslo Speusippos v Encyclopedia Britannica 1911
- Heslo Speusippos ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
- Diogenés Laertios, Life of Speusippus
Média použitá na této stránce
Ancient Greek philosopher Speusippus, depicted in the Nuremberg Chronicle
Speusippus, ancient Greek philosopher. From Thomas Stanley, (1655), The history of philosophy: containing the lives, opinions, actions and Discourses of the Philosophers of every Sect, illustrated with effigies of divers of them.