Spišský Štvrtok

Spišský Štvrtok
Poloha
Souřadnice	49°0′7″ s. š., 20°28′4″ v. d.
Nadmořská výška	560 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Levoča
Spišský Štvrtok
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,24 km²
Počet obyvatel	2 441 (31. 12. 2011)
Hustota zalidnění	171,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Ján Greš
Vznik	1263
Oficiální web	www.spisskystvrtok.sk
Telefonní předvolba	053
PSČ	053 14
Označení vozidel (do r. 2022)	LE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spišský Štvrtok (maď. Csütörtökhely, nem. Donnersmarkt) je obec na Slovensku, v okrese Levoča v Prešovském kraji. Obec leží a jihozápadním okraji Levočských vrchů a v severozápadní části Hornádské kotliny. V jejím blízkém sousedství je národní park Slovenský ráj.^[1]

V roce 2011 zde žilo 2 441 obyvatel.^[2]

Okolí obce bylo osídleno už od pravěku. Archeologické nálezy potvrzují osídlení již v mlaší době bronzové a v období halštatské kultury.

Největší význam má významná archeologická lokalita Myší Hôrka (západně od obce). Asi před 3500 lety zde stávalo opevněné městečko.

V blízkosti obce pak byly objeveny archeologické nálezy dokládající slovanské osídlení již v raném středověku.

Na místě dnešní obce byla stará tržní osada, v níž se konaly trhy ve čtvrtek, z čehož pochází i její jméno.

Koncem 11. století byla obec pojmenována podle uherského krále sv. Ladislava: Villa sancti LADISLAO - Obec sv. Ladislava, což také svědčí o jejím významu. Sv. Ladislav se stal patronem obce a jeho obrněná postava se dostala i do pečeti, která pochází z 15. století.^[1]

Spišský Štvrtok býval již od 13, stol. městem a členem Společenství spišských Sasů. Od roku 1412 stál v čele měst, která nepřipadla jako záloha Polsku. Úpadek nastal po roce 1465. kdy se stal poddanským městem Zápolských.^[3]

Kostel patří mezi nejstarší kostely Spiše. Jeho architektura je ukázkou postupného pronikání klasické gotiky do pozdního románského slohu. Zajímavostí kostela bylo, že ho dal Jan Jiskra kolem roku 1445 spolu s nejbližším okolím náležitě opevnit. Farnost se v písemných dokladech vzpomíná už v roce 1244. Při požáru v roce 1869 shořely střechy věže, kostela, kaple i kláštera a zcela vyhořela nedaleká dřevěná škola.

Věž kostela byla v průběhu dějin vícekráte přestavována jak románském, tak i gotickém slohu. Podle fotografie z 18. stol. byla nižší a měla cibulovitých tvar. Po požáru dostala dočasně tvar jednoduchého nízkého čtyřbokého jehlanu, což dokazuje i fotografie z roku 1901. Při opravě v horní části byla zasazena románská sdružená okna. Po dokončení prací dostala dnešní tvar pseudogotického vysokého jehlanu se čtyřmi štíhlými věžičkami v rozích zdí věže. Po obvodu základny jehlanu byla vytvořena zakryta chodba se zábradlím a tím možností vyhlídky na všechny světové strany.

Křídlový gotický oltář sv. Kateřiny z roku 1490 byl v roce 1806 přemístěn do Turian nad Váhom.

Nynější barokní hlavní oltář je z roku 1704. Boční barokní oltáře (sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského) z 18. stol. jsou poznamenány silným vlivem řezbářské dílny Olafa Engelholma z Levoče.^[4]

Gotická patrová kaple byla vybudována v roce 1473. Je uváděno, že pro sebe i svou rodinu ji dal postavit Štěpán Zápolský, dědičný spišský župan, tehdejší uherský palatín. Podle nejnovějších názorů však jejími staviteli byli spíš Thurzovci.^[3] Stavba kaple souvisí s vídeňskou svatoštěpánskou hutí. Dolní i horní kaple je zaklenuta síťovou žebrovou klenbou. Hlavní oltář křídlového typu je pseudogotický z konce 19. století, uprostřed je gotický obraz Smrt Panny Marie, tempera na dřevě z období kolem roku 1450. Je to zbytek bývalého gotického hlavního oltáře kostela a připisuje se norimberskému malíři Tucherovského oltáře. Pozdněgotický reliéf Piety z poloviny 16. stol. pochází z okruhu dílny mistra Pavla z Levoče, v dolní kapli je Pieta, pozdněbarokní polychromovaná lidová dřevořezba z konce 18. stol.^[5]

Budova bývalého minoritského kláštera je raně barokní, postavená po roce 1668, později byla upravovaná. Je to dvoupodlažní obdélníková budova, uprostřed s rajskou zahradou. Dnes zde sídlí sociální ústav^[6]

• Mikuláš Dzurinda (* 4. února 1955) - slovenský politik, bývalý předseda strany SDKÚ-DS. V minulosti působil jako předseda vlády Slovenska (1998–2006) a jako ministr zahraničních věcí Slovenské republiky (2010–2012).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spišský Štvrtok na Wikimedia Commons