Spirituali militum curae

Spirituali militum curae
česky Duchovní péče o vojáky
Apoštolská konstituce Jana Pavla II.
Datum21. dubna 1986
TémaVojenské ordinariáty
Textlatinsky

Spirituali militum curae je apoštolská konstituce Jana Pavla II., která uvádí polní ordináře do souladu s učením II. vatikánského koncilu a dává jim status partikulárních církví. Dokument byl podepsán 21. dubna 1986.

Vojenské ordinariáty

Ve svém prvním článku uvádí, že vojenské ordinariáty jsou postaveny na roveň diecézím,[1] a proto se všechna ustanovení magisteriálních dokumentů o regulaci diecézí musí s příslušnými úpravami vztahovat i na vojenské ordinariáty.

Spirituali militum curae stanoví, že každý vojenský ordinariát má mít svůj vlastní statut, který je nedílnou normativní součástí statutu Spirituali militum curae.[2] Tyto úpravy jsou způsobeny tím, že diecéze jsou vymezeny výhradně svým územím, takže zahrnují všechny katolické věřící, kteří na tomto území žijí. Vojenské ordinariáty naopak zahrnují pouze katolický vojenský personál, který žije na jejich území. V čele vojenského ordinariátu stojí biskup (vojenský ordinář),[3] který má církevní jurisdikci nad vojenskými kaplany, všemi katolickými vojáky a jejich příbuznými, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, a vojenským personálem. Biskup může mít osobní hodnost arcibiskupa. Pokud je v čele biskup je spíše diecézním biskupem než titulárním biskupem. Je pravděpodobné, že každodenními funkcemi pověří pomocného biskupa nebo nižšího duchovního.

Tato zvláštní instituce byla v církvi považována za nezbytnou vzhledem k tomu, že vojenský personál a ti, kdo s ním žijí, vedou náročný život, v němž by bylo ztíženo běžné přistupování ke svátostem a církevnímu životu. V závislosti na zemi mohou duchovní patřit k ordinariátu (prostřednictvím inkardinace) nebo k jiným diecézím či řeholním řádům. V některých zemích jsou biskupové a kněží plně zařazeni do ozbrojených sil a mají důstojnické hodnosti. Jmenování ordináře je v kompetenci papeže, ale obvykle musí být schváleno vládou dané země.

Některé národy mají vojenské ordinariáty anglikánského společenství,[4] luteránství a východního pravoslaví.

Osobní ordinariáty pro anglikány, kteří vstupují do katolické církve, na základě vyhlášení Apoštolského stolce po 20. říjnu 2009, se v některých ohledech podobají stávajícím vojenským ordinariátům.[5] Jurisdikce vojenských ordinariátů je však kumulativní s jurisdikcí diecézních biskupů.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spirituali militum curae na polské Wikipedii.

  1. ↑ Spirituali militum curae, I §1
  2. ↑ BAURA, Eduardo. Il cammino giuridico degli ordinariati militari. A venticinque anni dalla Costituzione Apostolica "Spirituali militum curae". In: "Spirituali militum curae". A 25 anni dalla promulgazione della Costituzione Apostolica. Atti del VI Convegno Internazionale degli Ordinariati Militari. III Corso di formazione dei Cappellani Militari Cattolici al Diritto Umanitario. Vatikán: Congregatio pro Episcopis – Officium Centrale Coordinationis Pastoralis Ordinariatuum Militarium, 2011. S. 2. (italština)
  3. ↑ Kodex kanonického práva, kán. 134 §1. Praha: Zvon, 1994. 318 s. ISBN 80-7113-082-6. S. 52–53. 
  4. ↑ viz Anglican Military Ordinariate [online]. The General Synod of the Anglican Church of Canada [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. ↑ Note of the CDF about personal ordinariates for Anglicans entering the Catholic Church [online]. Svatý stolec, 2009-10-20 [cit. 2022-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-24. (angličtina) 
  6. ↑ Spirituali militum curae, IV

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

JohannesPaul2-portrait.jpg
Pope John Paul II on 12 August 1993 in Denver (Colorado)
John paul 2 coa.svg
Autor: Magul, Licence: CC BY-SA 3.0

DETAILED (MULTILINGUAL) DESCRIPTION AT THE HOLY SEE WEBSITE: Coat of Arms of His Holiness John Paul II (The Holy See Press Office).

Pope John Paul II's coat of arms.
Azure a cross or, the upright placed to dexter and the crossbar enhanced, in sinister base an M of the same (on a blue shield, a golden cross, off-centered to the upper left, with a capital M in the lower right corner).
As a bishop, Karol Woytila used this design with the cross and letter in black instead of gold. As this violated the heraldic "tincture's canon" (black on blue, color on color) upon his election as pope, Vatican heraldist Monsignor Bruno Bernard Haim suggested he replace black by gold (Raul Pardo, 2 April 2005, Joe McMillan, 20 April 2005). Personal Flag and Arms of John Paul II (crwflags.com)