Spital am Pyhrn
| Spital am Pyhrn | |
|---|---|
 Letecký pohled od JV | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°39′55″ s. š., 14°20′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 640 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Horní Rakousy |
| Okres | Kirchdorf an der Krems |
  Spital am Pyhrn | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 108,9 km² |
| Počet obyvatel | 2 238 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 20,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Aegidius Exenberger (SPÖ) |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Adresa obecního úřadu | Stiftplatz 7 |
| Telefonní předvolba | 07563 |
| PSČ | 4582 |
| Označení vozidel | KI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spital am Pyhrn je obec na jihu rakouské spolkové země Horní Rakousy, v okrese Kirchdorf an der Krems, v oblasti Traunviertel. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Obec profituje z provozu dvou továren, zemědělství a turistiky.
Geografie
Spital am Pyhrn leží v pahorkatině na úpatí Alp mezi Hornorakouským předhůřím a Bosruckem pod Pyhrnským průsmykem (Pyhrnpass, 954 m), východně od dálnice A9. Obec má rozlohu 108,9 km², z toho 47,6 % jeho plochy je zalesněno a 19,3 % plochy je využíváno pro zemědělství. Katastrální území sestává z pěti osad:
- Fahrenberg
- Gleinkerau
- Oberweng
- Seebach
- Spital am Pyhrn
V západní části obce leží lyžařské středisko s lanovkami, jedna z nich vede pod vrchol Warschenecku (2388 m).
Na jih od jádra obce začínají dva tunely pod Bosruckem: železniční a dálniční.
Historie
Území obce zvané Pyhrnpass daroval císař Jindřich II. diecézi v Bambergu. V roce 1190 je biskup Otto II. Bamberský postoupil benediktinům a laickému bratrstvu, jež zde založilo špitál, který dal obci název. V roce 1418 byl zrušený špitál přestavěn na sídlo kolegiátní kapituly. Klášter povýšil papež Pavel V. v roce 1605 na proboštství. V letech 1714 až 1730 byl vystavěn barokní kostel. Během napoleonských válek bylo toto strategické místo několikrát obsazeno.
Benediktinští mniši se po zrušení svého Kláštera Sankt Blasien ve Schwarzwaldu v roce 1806 nejprve přestěhovali do Spitalu am Pyhrn a s celým inventářem kláštera převezli také rakve Habsburků. Protože kolegiátní klášter byl pro ně příliš malý a klima příliš drsné, přesídlil klášter již roku 1809 do Opatství sv. Pavla v Lavanttalu. Kolegiátní kostel byl proměněn na farní. V noci z 25. na 26. října 1841 požár poškodil městys i klášterní budovy. Hraniční území rakouské korunní země nad Enží bylo v roce 1918 včleněno do spolkové země Horní Rakousko.
Po anšlusu Rakouska 13. března 1938 se patřilo do říšskoněmeckého Gau Oberdonau. V březnu 1943 zde nacisté otevřeli státní dětský domov pro děti zahraničních civilních pracovníků. Do roku 1945 v něm zemřelo 38 z 97 internovaných dětí na špatnou výživu a zanedbávání péče, osud dalších 6 dětí nebyl nikdy objasněn. [2] V květnu 2014 byly na hřbitově ve Spitalu odhaleny dvě pamětní desky těchto obětí. [3] Na začátku roku 1945 Maďarská národní banka odeslala do Rakouska zlatý vlak, který obsahoval celý národní poklad zlata (33 000 kg) a byl uschován do chrámové krypty mariánského kostela ve Spitalu. Po skončení války jej vyzvedla.[4]
Památky
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, bývalý klášterní, vysvěcen roku 1190. V letech 1714 až 1730 architekt Johann Michael Prunner navrhl barokní novostavbu dvouvěžové trojlodní baziliky podle vzoru baziliky v Melku. Iluzivní fresky oltářních retáblů a na klenbě provedl Bartolomeo Altomonte, štukatury Domenico Antonio Carlone; malby na klenbě hlavní lodi a varhany vážně poškodil požár z roku 1841. Hlavní oltář má sochařsky řešený mramorový svatostánek s plastikou apokalyptického Beránka Božího na knize se sedmi pečetěmi, dílo Veita Königera z roku 1769, týž sochař je autorem sousoší sv. Jana Nepomuka s anděly. Místo oltářního obrazu je na stěně za oltářem iluzivní malba apoštolů u Mariina prázdného hrobu a na klenbě v oblacích malba Panny Marie na nebe vzaté, v doprovodu církevních otců. Čtyři postranní oltáře mají oltářní obrazy, které namaloval Kremser Schmidt a dva obrazy dodal Michelangelo Unterberger.[5]
- Klášterní budovy – církevní muzeum „Mezi nebem a zemí a svět“, sídlí v přízemí v barokních klenutých místnostech.
- Filiální kostel sv. Linharta stojí na skále na jižní straně obce, v interiéru rokokové iluzivní oltářní obrazy namaloval Kremser Schmidt. Lavice jsou manýristické z doby kolem roku 1600.
- Kaple v Ochsenwaldu
- Bývalý dům dvorního kováře
- Soutěska Dr. Vogelgesanga
Galerie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Pohled k hlavnímu oltáři
Skalní kresba v jeskyni
Dům dvorního kováře
Nádraží
Severní portál Bosruckého železničního tunelu
Kaple v Ochsenwaldu
(c) Isiwal/Wikimedia Commons/CC-BY-SA-3.0-atArlingské sedlo
Brunnsteinské jezero
(c) Isiwal/Wikimedia Commons/CC-BY-SA-3.0-atSchmiedalm
Odkazy
Reference
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
- ↑ Gabriella Hauch, Ostarbeiterinnen /Zapomenuté ženy a jejich děti/, in: Fritz Mayrhofer a Walter Schuster (ed.): „Nazionalsozialismus im Linz", svazek 2, Linz 2001, s. 1292 a násl.
- ↑ [http: //www.kirchenzeitung.at/newsdetail/rubrik/die-vergessenen-kinder-von-spital/ Kirchen Zeitung: Zapomenuté děti Spitalu], 14. května 2014
- ↑ info Maďarské národní banky z r. 2018
- ↑ Ricarda OETTINGER:Reclams Kunstführer Österreich: Wien- Niederösterreich, Oberösterreich, Burgenland, I., Stuttgart 1981, s. 436-439
Literatura
- Ricarda OETTINGER (ed.):Reclams Kunstführer Österreich: Wien- Niederösterreich, Oberösterreich, Burgenland, díl I., 5. vydání; vydal Philipp Reclam jun., Stuttgart 1981, s. 436-439.
- Hans Krawarik: Dorf im Gebirge. Spital am Pyhrn 1190–1990. Linz 1990
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spital am Pyhrn na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce: http://www.spital-pyhrn.at
Média použitá na této stránce
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria
Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:
- N: 49.2° N
- S: 46.3° N
- W: 9.4° E
- E: 17.2° E
Autor: Isiwal (talk), Licence: CC BY-SA 3.0 at
Tunnelportal Nord
(c) Isiwal/Wikimedia Commons/CC-BY-SA-3.0-at
The Arlingalm is in the north of Arlingsattel in Upper Austria. The summit at the right is the Bosruck (1992 m).
Autor: Isiwal (talk), Licence: CC BY-SA 3.0 at
Aufnahmsgebäude mit Toilettenhäuschen
Autor: Isiwal, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Der Bildfelsen VII (Nummerierung gemäß Burgstaller/Kiesenhofer/Freh/Lauth, 1961), der Markierungsfelsen, befindet sich ungefähr in der Mitte der Fundstelle. Der Felsen markiert die Grenze zwischen den ehemals dem Stift Spital am Pyhrn und den privaten Eigentümern gehörenden Liegenschaften. Die Jahreszahlen beziehen sich auf den Zeitpunkt diverser Grenzbegehungen.
Autor: Walter Isack (isiwal), Licence: CC BY-SA 3.0 at
Lake Brunnsteiner (1422 m) with view at Rote Wand (1847 m) on the Wurzeralm in Spital am Pyhrn. This landscape is part of the protected area Warscheneck Süd-Purgstall-Brunnsteiner Kar.
Autor: Isiwal, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Hofschmiedewerkstätte, altes Hofschmiedhaus, ehem. Herrenhaus
Autor: Isiwal, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Die Ochsenwald-Kapelle steht unterhalb des Arlingsattels am Wallfahrtsweg von Windischgarsten nach Frauenberg.
Autor: Dnalor 01, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Stiftskirche Spital am Pyhrn, Außenfassade mit Türmen
Autor: Dnalor 01, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Stiftskirche Spital am Pyhrn, Innenraum
Autor: Isiwal, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Gesamtanlage ehem. Stift Spital am Pyhrn
(c) Isiwal/Wikimedia Commons/CC-BY-SA-3.0-at
The mountail pasture Schmiedalm can be reached from the valley station of Wurzeralm funicular.