Spittal an der Drau

Spittal an der Drau
	(c) I, JJ55, CC BY 2.5
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°47′30″ s. š., 13°29′45″ v. d.
Nadmořská výška	560 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko
Spolková země	Korutany
Okres	Spittal an der Drau
	Spittal an der Drau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	48,5 km²
Počet obyvatel	15 413 (2018)
Hustota zalidnění	317,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Gerhard Köfer (SPÖ)
Oficiální web	www.spittal-drau.at
E-mail	stadt.spittal@spittal-drau.at
Adresa obecního úřadu	Burgplatz 5 ; 9800 Spittal a. d. Drau
Telefonní předvolba	Spittal: 04762, Rothenthurn: 04767
PSČ	9800, 9701, 9702
Označení vozidel	SP
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spittal an der Drau (slovinsky Špital ob Dravi) je okresní město v rakouské spolkové zemi Korutany v okrese Spittal an der Drau. Leží v západní části Korutan a je administrativním centrem stejnojmenného okresu. Sestává z katastrálních území Amlach, Edling, Großegg, Molzbichl, Olsach, Spittal a St. Peter-Edling. Žije zde přibližně 15 tisíc^[1] obyvatel.

Geografie

Město leží mezi Lurnfeldem a Unteren Drautal. Od severu k jihu městem protéká řeka Lieser, která se vlévá do řeky Drávy, částečně na jižním břehu Millstätter See a pod vrchem Goldeck (2142 m n. m.).

Obec sousedí na severu s obcí Seeboden, severovýchodu s obcí Milstatt, na východě s obcí Ferndorf, na jihu s obcí Stockenboi, na západě s obcí Baldramsdorf a na severozápadě s obcí Lendorf.

Historie

Ve 12. století hrabě Otto II. z Ortenburgu a jeho bratr Hermann z Ortenburgu založili kostel a Spittal (hospic) na pravém břehu řeky Lieser. První písemná zmínka pochází ze dne 11. dubna 1191 v listině salcburského arcibiskupa Adalberta. Hospic byl určen k péči o poutníky, kteří putovali na jih ze Salcburku přes průsmyk Katschberg.

V roce 1242 Spittal obdržel trhové právo. V roce 1408 získal výhradní právo vorařství a právo na přepravu železa z nedaleké obce Krems. Obyvatelé Gmündu museli železo nechat přepravit spittalery a nechat jej proclít. Obec byla zničena vpádem Turků do Korutan v roce 1478 a po jejím vyhoření v roce 1522 byla nemocnice postavena na východním břehu řeky Lieser, kde je nyní sídlo korutanské univerzity aplikovaných věd.

V roce 1524 získal hrabství Ortenburg šlechtic Gabriel von Salamanca, Španěl a oblíbenec Ferdinanda I. V roce 1533 byl postaven hrad Porcia (také Salamanka) ve španělském renesančním slohu.

V letech 1662–1918 vlastnil hrad rod Porciů, kteří jej obohatili o výzdobu, ale nenarušili původní architekturu. Ve dvou podlažích zámku se nachází muzeum lidového umění.^[2]

V období druhé světové války byl ve Spittalu válečný zajatecký tábor. Tuto dobu připomínají dvě hrobová pole nazývané ruské hřbitovy, kde jsou uloženy ostatky asi 6000 válečných zajatců a nuceně nasazených dělníků, kteří zemřeli v nelidských podmínkách zajateckého tábora. Po skončení druhé světové války bylo město obsazeno Brity se správou v Štýrském Hradci.

Kultura a památky

Stavby

Schloss Porcia (hrad Porcia) je jednou z nejvýznamnějších renesančních staveb mimo Itálii
Khevenhüller Stadtpalais – dnešní radnice
Farní kostel z 13. století byl přestavěn v roce 1307 a znovu vysvěcen v roce 1311.^[3]
Schloss Rothenthurn (hrad Rothenthurn) z 11. století, přestavěn v 17. a 18. století
Spitl – historická nemocnice, sídlo Technické univerzity v Korutanech

Muzeum

Muzeum lidové kultury je v hradu Porcia. Bylo založeno v roce1958 a s přibližně 20 000 exponáty z oblasti Horní Korutany je jednou ze čtyř největších folklorních sbírek v Rakousku.
Svět železnic je největší rakouská soukromá modelová železnice.

Akce

Salamanca festival se koná každé dva roky
Každý rok se konají divadelní hry na hradě Porcia
Od roku 1964 se každoročně koná mezinárodní soutěžní sborový festival

Politika

Starostové

1956 do 1963: Hans Schober
1963 do 1978 Hanz Hatz
1978 do 1983: Franz Jamnig
1983 do 1997: Hellmuth Drewes
1997 do 2013: Gerhard Köfer
2013 do 2021: Gerhard Pirih
od 2021 Gerhard Köfer^[4]

Osobnosti města

Thomas Morgenstern (* 1986), skokan na lyžích

Partnerská města

Galerie

Farní kostel
Spitl
Radnice
Hrad Rothenthurm
Historický hostinec
Arkády na hradě Porcia
Hrad Porcia

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Spittal an der Drau na slovenské Wikipedii a Spittal an der Drau na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
↑ CZERNIEWICZ-UMER, Teresa. Rakousko. 1. vyd. Praha: Ikar 384 s. Dostupné online. ISBN 80-249-0327-X, ISBN 978-80-249-0327-9. OCLC 320618107 Kapitola Gmünd, s. 275.
↑ Kärnten basierend auf den Vorarbeiten von Karl Ginhart. 3. vyd. Wien: [s.n.], 2001. 1157 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7031-0712-2, ISBN 3-7031-0712-X. OCLC 231978469 S. 894–896.
↑ Wahlen. www.ktn.gv.at [online]. [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Spittal an der Drau na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[e49e74cba12ebc857db3ff1e3141c6ab850aaa31-1] Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]

[2] CZERNIEWICZ-UMER, Teresa. Rakousko. 1. vyd. Praha: Ikar 384 s. Dostupné online. ISBN 80-249-0327-X, ISBN 978-80-249-0327-9. OCLC 320618107 Kapitola Gmünd, s. 275.

[3] Kärnten basierend auf den Vorarbeiten von Karl Ginhart. 3. vyd. Wien: [s.n.], 2001. 1157 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7031-0712-2, ISBN 3-7031-0712-X. OCLC 231978469 S. 894–896.

[4] Wahlen. www.ktn.gv.at [online]. [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály