Spořitelna a muzeum (Železný Brod)
| Spořitelna a muzeum | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
V současné době muzeum, spořitelna a informační centrum | |
| Základní informace | |
| Sloh | Funkcionalismus |
| Architekti | Jindřich Freiwald, Jaroslav Böhm |
| Výstavba | 1934 - 1936 |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí 3. května 37, Železný Brod,  Česko |
| Ulice | Náměstí 3. května |
| Souřadnice | 50°38′34,66″ s. š., 15°15′13,56″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15041/5-121 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městská spořitelna a muzeum je funkcionalistická budova v Železném Brodě.
Historie
První muzeum na náměstí (avšak v jiném místě) bylo zřízeno již roku 1860.[1]
Na místě současné budovy stály tři roubené budovy (jedny z nejstarších ve městě), nazývané jako Klemencovsko. Byly postaveny roku 1792.[2] Myšlenka vybudování spořitelny zde byla již v na začátku 20. let 20. století. Roku 1924 železnobrodská spořitelna zakoupila pozemky a chystala se na tomto místě postavit nový peněžní ústav. Snahy však brzdily snahy o zachování roubených domů ze strany města i dalších spolků (např. Svaz Československých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny, Sdružení pro povznesení znalosti památek, Klub za starou Prahu...)[3]
Architektonickou soutěž vyhrála roku 1931 firma Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma. Památkový úřad o tři roky později udává souhlas ke stavbě nové stavby pod podmínkou, že dům čp. 197 bude rekonstruován s náležitou opatrností.[4] Stavba proběhla v letech 1934 až 1936. Provedla ji firma ing. Matolína. Již po dokončení sloužila část objektu městskému muzeu. [5]
Po sametové revoluci si pro své fungování zabralo muzeum více místa. Také se v objektu nachází informační centrum a pobočka České spořitelny.
Popis
Nárožní stavba na severovýchodní části náměstí má nepravidelný půdorys. Dvoupatrový kubický objekt je od prvního patra obložen cihelným obkladem. Na západním průčelí se nachází přesahující část. Na vstupním průčelí se nachází terasa, které dominují dvě sochy: Práce (od Jaroslava Brychty) a Spořivost (od Ladislava Přenosila). Západní průčelí je pak tvořeno štítem roubeného domu Klemencovska.[6]
Interiér zůstal téměř zachován. Jeho autory jsou žáci a profesoři železnobrodské sklářské školy. V prostoru pokladny jsou leptaná skla s nápisem „KDO ŠETŘÍ MÁ ZA TŘI“. Ve dvoraně se nachází skleněná fontána od Aloise Meteláka. Nachází se zde také mozaika s motivem skláře zhotovená Janem Tumpachem podle návrhu Oldřicha Žáka.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ J.K.STUDIO. Historie | muzeumzb.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Klemencovsko. www.zeleznybrod.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Topomomo - Stadtmuseum Železný Brod. Topomomo [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Spořitelna a muzeum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ JABLONEC|||GABLONZ - architektura na severu Čech. jablonec-gablonz.net [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ HAVRÁNEK, František, ed., SOCHOR, František, ed. a JEŽEK, Karel, ed. Železný Brod, město skla a stavebních památek. V Praze: Národohospodářská propagace Československa, 1946.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budova spořitelny a muzea, Železný Brod na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Holzarchitektur in Železný Brod (Eisenbrod) – Haus „Klemencovsko” am Museum