Spojené loďstvo

Spojené loďstvo 連合艦隊 / 聯合艦隊 Rengó Kantai
Vlajka japonského císařského námořnictva
Země	Japonské císařství
Existence	s přestávkami 1894 až 10. října 1945
Typ	Hlavní složka japonského císařského námořnictva pro působení na širém moři
Velitelé	Sukejuki Itoh Heihačiró Tógó Isoroku Jamamoto Mineiči Koga Soemu Tojoda a další…
Nadřazené jednotky	Japonské císařské námořnictvo
Účast
Války	První čínsko-japonská válka Rusko-japonská válka Druhá světová válka

Spojené loďstvo (japonsky 連合艦隊 Rengó Kantai) byla hlavní složka japonského císařského námořnictva pro působení na širém moři, obdobně jako německé Širokomořské loďstvo v Kaiserliche Marine. Před druhou světovou válkou se většinou nejednalo o stálé loďstvo. V době míru spadaly jednotlivé jednotky císařského námořnictva pod různá velení, ale v době konfliktu nebo kvůli námořním cvičením se dočasně zformovaly do jedné síly s jedním velením – do Spojeného loďstva. Kromě období probíhajících cvičení bylo Spojené loďstvo aktivní zejména během první čínsko–japonské války, rusko–japonské války a pak nastálo od roku 1933 až do konce druhé světové války.

Spojenému loďstvu velel vrchní velitel Spojeného loďstva (連合艦隊司令長官 rengó kantai šireičókan), pod kterého spadal štáb Spojeného loďstva v čele s náčelníkem štábu (連合艦隊参謀長 rengó kantai sambóčó). V roce 1903 – tedy těsně před rusko–japonskou válkou – podléhal vrchní velitel (a tudíž i celé Spojené loďstvo) přímo císaři. V roce 1941 podléhal vrchní velitel Spojeného loďstva císařskému generálnímu štábu (大本営 daihonei), konkrétně jeho námořní polovině tvořené zástupci námořního generálního štábu (軍令部 ~ gunreibu).^[1]

U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém

Při přepisu japonštiny byla použita česká transkripce

Spojené loďstvo poprvé vzniklo 19. července 1894 spojením Džóbi kantai (常備艦隊 ~ stálé loďstvo) a Saikai kantai (西海艦隊 ~ západní loďstvo).^[2] Džóbi kantai, která vznikla roku 1889, obsahovala nejmodernější a bojeschopné lodě.^[3] Saikai kantai vznikla téhož dne přejmenováním Keibi kantai (警備艦隊 ~ strážní loďstvo), která byla zformována 13. července téhož roku^[4] (Evans & Peattie klade vznik Saikai kantai už do roku 1893) a byla druhým japonským loďstvem s prvoliniovými jednotkami. Po svém založení těsně před první čínsko-japonskou válkou disponovalo Spojené loďstvo celkem deseti prvoliniovými jednotkami.^[3]

Prvním velitelem Spojeného loďstva se již 18. července 1894 stal dosavadní vrchní velitel Stálého loďstva čúdžó (中将 ~ viceadmirál) Sukejuki Itoh. Ten vedl Spojené loďstvo i během první čínsko-japonské války a po jejím ukončení ho vystřídal čúdžó Šinanodžó Ariči.^[5] Dne 16. listopadu 1895 bylo Spojené loďstvo rozpuštěno.^[5][6]

Znovu bylo Spojené loďstvo zformováno o osm let později v roce 1903, když zhoršující se vztahy s carským Ruskem předznamenávaly nový konflikt. Dne 28. prosince 1903 bylo Stálé loďstvo deaktivováno a místo něj opět vzniklo Spojené loďstvo. Téhož dne se velení ujal dosavadní velitel námořního arsenálu Maizuru čúdžó Heihačiró Tógó.^[7][5] Spojené loďstvo se skládalo ze dvou loďstev (艦隊 ~ kantai):^[8]

• 1. kantai pod osobním Tógóovým velením^[9] obsahovala všech šest japonských bitevních lodí a čtyři chráněné křižníky ve dvou divizích (戦隊 sentai) označovaných lichými číslicemi:^[7]
  • 1. sentai: bitevní lodě Mikasa, Asahi, Fudži, Jašima, Šikišima, Hacuse a aviso Mijako
  • 3. sentai: chráněné křižníky Čitose, Takasago, Kasagi a Jošino
• 2. kantai velel čúdžó Hikonodžó Kamimura^[10] a skládala se ze čtyř pancéřových křižníků a čtyř většinou starých chráněných křižníků ve dvou divizích označovaných sudými číslicemi:^[7]
  • 2. sentai: pancéřové křižníky Izumo, Azuma, Asama, Jakumo, Tokiwa, Iwate a avizo Čihaja
  • 4. sentai: Naniwa, Takačiho, Akaši a Niitaka

Mimo Spojené loďstvo pak existovala ještě 3. kantai, které velel čúdžó Šičiró Kataoka^[11] a která se skládala převážně z menších a starších plavidel ve třech divizích (5., 6. a 7.).^[8]

Takto organizované Spojené loďstvo se pod Tógóovým vedením úspěšně zúčastnilo rusko-japonské války, po jejímž ukončení bylo 20. prosince 1905 opět rozpuštěno.^[5][12] Přesto že bylo rozpuštěno, model organizace Spojeného loďstva do dvou hlavních kantai nebyl zapomenut^[7] a využíval se až do konce druhé světové války.

Hlavním plánovačem Spojeného loďstva, který navrhl plány všech významných námořních operací během rusko-japonské války, byl Sanejuki Akijama.^[13]

Po rusko-japonské válce Spojené loďstvo vznikalo a zanikalo vždy pouze na pár měsíců v roce kvůli cvičení nebo přehlídkám.^[14] Poprvé se tak stalo v roce 1908, poté až roku 1915 a pak již každoročně.^[5] Teprve v roce 1933 bylo – v souvislosti se vzrůstajícím mezinárodním napětím a hlavně kvůli možnosti konfliktu s USA – Spojené loďstvo opět obnoveno jako stálá složka císařského námořnictva.^[14]

Za druhé světové války velel Spojenému loďstvu až do své smrti taišó (大将 ~ admirál) Isoroku Jamamoto. Hlavní údernou sílu představovaly 1. a 2. kantai, zatímco 3. kantai představovala spíše směsici pomocných plavidel (hlídková a výcviková plavidla, ale i nosiče hydroplánů). Byla též zřízena oblastní loďstva (方面艦隊 hómen kantai) pro operace v jednotlivých částech nově dobytého japonského impéria. Po bitvě u Midway došlo 14. července 1942 k velké pomidwayské reorganizaci loďstva. Během ní se ze 3. kantai stala katai letadlových lodí.

Dne 18. dubna 1943 byl Jamamoto sestřelen a zabit Američany a ve funkci vrchního velitele Spojeného loďstva ho nahradil taišó Mineiči Koga. Koga zahynul při leteckém neštěstí 31. března 1944 a nahradil ho taišó Soemu Tojoda.^[5]

Nikdo z velitelů Spojeného loďstva ale nedokázal zastavit postup Spojenců – zejména Američanů – v Pacifiku. Spojené loďstvo postupně vykrvácelo jak po stránce materiální, tak v případě vycvičeného personálu. Loďstvo zužoval nedostatek paliva v Japonsku, ponorky a vzdušná a technická převaha nepřítele. Poslední tři Tojodovy pokusy o zvrácení výsledku války – bitva ve Filipínském moři, bitva u Leyte a operace Ten-gó – skončily téměř úplnou destrukcí císařského námořnictva a Spojeného loďstva jakožto akceschopné formace.

Dne 29. května 1945 se velení zbytků Spojeného loďstva ujal čúdžó Džisaburó Ozawa. Po japonské kapitulaci bylo Spojené loďstvo 10. října 1945 rozpuštěno.^[5]

Vrchní velitelé Spojeného loďstva podle Nišidy:^[5]

Vlajkovými loděmi velitelů Spojeného loďstva byly – v dobách existence Spojeného loďstva – tyto lodě:

1. chráněný křižník Macušima
2. bitevní loď Mikasa
3. bitevní loď Šikišima
4. bitevní loď Asahi
5. bitevní loď Kongó – vlajkovou lodí od 1. prosince 1931, 11. května 1933 a od 3. října 1933^[15]
6. bitevní loď Jamaširo – vlajkovou lodí se stala po ukončení modernizace 30. března 1935^[16]
7. bitevní loď Nagato – vlajkovou lodí od 1. prosince 1925 a pak od 15. prosince 1938^[17]
8. bitevní loď Jamato – vlajkovou lodí od 12. února 1942^[18]
9. bitevní loď Musaši – vlajkovou lodí od 11. února 1943 do 28. března 1944, kdy se Koga na Palau rozhodl přenést vlajku na břeh a následně do Davao, ale při přesunu zahynul.^[19]
10. lehký křižník Ójodo – vlajkovou lodí od 30. dubna 1944 do 29. září 1944^[20][21]

Dne 29. září 1944 se velení Spojeného loďstva přesunulo z Ójodo do podzemního velitelství v areálu univerzity Keio ve čtvrti Hijošidai na předměstí Tokia, kde zůstalo až do konce války.^[21][20]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Combined Fleet na anglické Wikipedii a 連合艦隊 na japonské Wikipedii.

• EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. XXV, 661 s. Dostupné online. ISBN 9780870211928. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spojené loďstvo na Wikimedia Commons
• (anglicky) Nihon Kaigun
• (anglicky) Imperial Japanese Navy Battle Order - 1941
• (japonsky) 連合艦隊編制 – složení Spojeného loďstva a rozdělení na podřízené jednotky v období od 15. ledna 1941 do 1. června 1945