Spolek pro chemickou a hutní výrobu

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost
Správní budova podniku z roku 1930, naproti vlakovému nádraží Ústí nad Labem-západ
Základní údaje
Právní forma	a.s.
Datum založení	1856
Sídlo	Ústí nad Labem, Česko
Adresa sídla	Revoluční 1930/86, Ústí nad Labem, 400 01, Česko
Klíčoví lidé	Max Schaffner, Daniel Tamchyna, CEO[1]
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	chemický průmysl
Obrat	6 mld. Kč (2019)[2] 6,3 mld. Kč (2018)[3]
Provozní zisk	4,5 mld. Kč (2019)[2] 571,8 mil. Kč (2018)[3]
Výsledek hospodaření	176,1 mil. Kč (2019)[2] 290,7 mil. Kč (2018)[3]
Celková aktiva	5,9 mld. Kč (2019)[2] 6,1 mld. Kč (2018)[3]
Vlastní kapitál	1,2 mld. Kč (2019)[2] 1 mld. Kč (2018)[3]
Zaměstnanci	902 (2019)[2]
Mateřská společnost	Kaprain Holdings (od 2020)
Majitelé	Kaprain Chemical (82,9 %) AB - Credit (8 %)
Dceřiné společnosti	Synpo (100 %) EPISPOL (90 %)
Identifikátory
Oficiální web	www.spolchemie.cz
IČO	00011789
LEI	3157001RKTU8IEN1UK57
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SPOLCHEMIE – Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost je česká výrobní chemická firma sídlící v Ústí nad Labem. Spolchemie je jedním z předních výrobců syntetických pryskyřic v Evropě a její základní sortiment tvoří epoxidové a alkydové pryskyřice, tvrdidla a rozpouštědla, louhy a anorganické speciality látky (hydroxid sodný a draselný, chlor, epichlorhydrin, allylchlorid ad.).^[zdroj?] V dubnu 2017 byla spuštěna nová membránová elektrolýza, zcela nahrazující starou rtuťovou technologii. V současnosti^[kdy?] se připravuje výroba unikátních prekurzorů pro 4. generaci F-plynů, které jsou zcela bezpečné pro ozonovou vrstvu. SPOLCHEMIE se tak stále více profiluje jako producent udržitelných řešení a šetrné technologie.^[zdroj?] Dlouhodobě společnost patří mezi důležité české exportéry a řadí se mezi největší exportéry v Ústeckém kraji.^[4]

Za počátek historie firmy se považuje rok 1856, kdy bylo v paláci knížete Schwarzenberga ve Vídni, centru tehdejšího Rakouského císařství, rozhodnuto o založení akciové společnosti s názvem Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu (německy Österreichischer Verein für Chemische und Metallurgische Produktion). Během jediného roku byla na zakoupených pozemcích za branami Ústí nad Labem, v té době provinčního městečka na úpatí Krušných hor, zahájena výroba chemických produktů. Založení „Spolku“ se ukázalo jako významné pro pozdější budování struktury českého chemického průmyslu a pro rozvoj samotného města Ústí nad Labem. Spolek pro chemickou a hutní výrobu zahájil svou dráhu jako podnik s velkým akciovým kapitálem a s velkými aspiracemi.^[5]

Jedním z prvních ředitelů Spolku byl Dr. Max Schaffner. Za dobu svého působení v ředitelských postech a v postavení prezidenta správní rady a jako vážený chemický odborník přivedl do konce 19. století ústecký Spolek k nebývalému rozmachu. Dodnes je jeho jméno spojováno s nejvýznamnějšími zásluhami o rozvoj Spolku.

Spolek byl velice agilní a aktivní v zavádění nových chemických technologií. Na konci 19. století se Spolek spojil s firmou Solvay. Mezinárodní koncern Spolek - Solvay pak ovládal od poloviny 80. let chemický průmysl v tehdejší rakouskouherské monarchii a vznikaly i další společné podniky tohoto seskupení. Díky svým technologiím pronikal Spolek i do Německa. V letech první světové války byl Spolek bezkonkurenčně nejsilnějším chemickým podnikem ve střední Evropě a dividenda v tomto období neklesla pod 20%.

Politické změny po roce 1918 se vznikem samostatného Československa měly mimo jiné za důsledek nástup vlivu Živnobanky, která byla až do zániku akciové společnosti důležitým vlastníkem Spolku. Od roku 1920 byl změněn název společnosti na Spolek pro chemickou a hutní výrobu (bez přívlastku 'rakouský').

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Spolek tak byl v období od roku 1918 až do 40. let silnou kapitálovou společností a v určitém období zcela ovládal většinu československé chemie. Spolek spolupracoval s koncernem Solvay a dále s firmami Ciba, I.G.Farbenindustrie, Carbo Union a dalšími. Spolek měl například v roce 1938 přímou kapitálovou účast ve 46 společnostech, z toho majoritní účast ve 30 společnostech, účastnil se na podnikání nebo přímo ovládal jak výrobní společnosti, tak společnosti prodejní a správní a to v tuzemsku i v zahraničí.

Spolek rychle reagoval na technické novinky i objevy a to mu umožnilo společně s růstem prestiže pronikat do příbuzných odvětví a posilovat se finančně natolik, že sám zakládal nové aktivity nebo prostřednictvím akvizic do dalších a nových závodů a odvětví vstupoval.^[zdroj?] Profilovaly se výrobní obory v anorganické chemii, která byla nosným oborem od samých počátků existence Spolku. Dále v chemii organických barviv vznikala vertikální výrobní propojení od těžby surovin až po výrobu a odbyt speciálních produktů a výrobků. Anorganika a barviva spolu s později vzniklým oborem syntetických pryskyřic (50. léta 20. století) sehrávají rozhodující roli pro Spolek do dnešních dnů.

Jak Spolek mohutněl, zvětšovala se jeho důležitost i pro město Ústí nad Labem samotné. Ústí se rozrůstalo právě díky Spolku a být zaměstnancem Spolku znamenalo též sociální jistotu a zázemí spojené s firemní hrdostí.^[zdroj?]

Aktivity Spolku prorůstaly ve 20. a 30. letech celým českým průmyslem. Spolek stál prakticky u zrodu základní struktury dnešní české chemie. Součástí Spolku byly například chemické závody v Neštěmicích, v Hrušově, v Sokolově, v Ostravě. Snaha Spolku přenést některé své výroby z Ústí nad Labem ve 30. letech do vnitrozemí dala vznik dnešní firmě Spolana v Neratovicích (amalgámová elektrolýza) a Synthesia v Pardubicích-Rybitví (organická barviva). Během druhé světové války patřily závody v Ústí a Falknově (Sokolově) k německému koncernu I.G. Farbenindustrie. Při bombardování města v roce 1945 byla zničena podstatná část výroby.

Po válce prošla firma rozsáhlými delimitačními a znárodňovacími operacemi, které majetek velkého Spolku rozdrobovaly z původního silného vertikálně orientovaného koncernu na dílčí chemické podniky v republice. ^[6] Od konce 40. let do konce 80. let 20. století je pomyslná kronika Spolku popsána rukopisem státní byrokracie a dřívější silné postavení firmy bylo zničeno. Do struktury národního podniku Spolek pro chemickou a hutní výrobu byly střídavě v té době začleňovány různé odloučené závody. Spolek samotný byl součástí tzv. výrobní hospodářské jednotky UNICHEM, z níž se vydělil a osamostatnil jako státní podnik v roce 1989.

Akciovou společnosti se firma znovu stala až v prosinci 1990 a následně byla privatizována. Privatizace byla dokončena v roce 1994 a v roce 1995 proběhla první novodobá valná hromada akcionářů.

V roce 2005 získala společnost Via Chem Group na základě dohody se společností Fores od České konsolidační agentury 39 % akcií Spolchemie.^[7] Oznámila jednání ve schodě s akcionářem Maxima pojišťovna a učinila povinnou nabídku převzetí, po které podíl Via Chem Group ve Spolchemii vzrostl na 62,6 %.^[7] V roce 2008 Spolchemie koupila podíly ve společnostech Oleochem, STZ, Infraspol a CAMPA AG.^[8] Pořizovací cena podílů v těchto čtyřech společnostech činila k 31. prosinci 543 milionů korun, o rok později byly tyto podíly přeceněny na nulu.^[8][9] Oleochem byl v listopadu 2014 prodán panamské společnosti Credito Bohemia.^[10]

Insolvence majoritního akcionáře firmy Via Chem s dvoumiliardovými dluhy skončila zdárně ukončeným reorganizačním plánem v listopadu 2019. Plán posvětil soud, insolvenční správce i věřitelé a počítal s tím, že všichni věřitelé odepíší polovinu z hodnoty svých pohledávek. Následně si mohli vybrat, zda je dlužník vyplatí přímo, nebo pohledávky překlopí do akcií Via Chem Group. Pohledávky, včetně kontroverzních dluhopisů, které získali investoři přes Key Investmens, vykoupila firma AB Credit ze skupiny Kaprain finančníka Karla Pražáka. Ta se tak stala de facto ovládající firmou s většinovým podílem. ^[11]

V únoru 2020 získala nad firmou kontrolu firma AB-Credit ze skupiny Kaprain, což posvětil antimonopolní úřad. ^[12]

Během koronavirové krize v roce 2020 firma nezastavila výrobu, i kvůli tomu, že jako jediná firma v ČR vyrábí chlor, který je hlavní látkou nutnou k výrobě řadě sanitačních prostředků. Vedle toho firma také vyrobila tisíce litrů dezinfekce, které distribuovala za režijní náklady městu a kraji. ^[13]

Celým areálem firmy procházela průmyslová úzkorozchodná železnice o rozchodu 565 mm. Pohon zajišťovalo trolejové napájení 220 V. Na konci 20. století byl její provoz postupně utlumován a nahrazován silniční dopravou.^[14]

V důsledku dlouholeté chemické výroby je areál podniku kontaminován řadou nebezpečných chemických látek. Organizace Greenpeace upozornila nejvíce na rtuť, která se požívala dříve při výrobě chlóru tzv. amalgamovou elektrolýzou s grafitovými elektrodami. Tato technologie je považována na základě zkušeností ze zahraničí i ze Spolany Neratovice za jeden z významných zdrojů dioxinů^[15]. V roce 2017 byla v souladu s evropskou legislativou rtuťová výroba zcela ukončena a nahrazena nejmodernější membránovou technologií. Jednalo se o největší investici v novodobé historii firmy ve výši 1,9 miliardy korun. ^[16]

V novodobé historii se firmě daří výrazně bojovat s dopady své výroby na životní prostředí. Od roku 2009 do 2018 snížila firma své emise do ovzduší o více než 65 %. Nejvýraznějšího zlepšení se dočkaly parametry emisí oxidu síry, tuhých znečišťujících látek a díky spuštění nové ekologické membránové elektrolýzy i rtuti a chloru. Celková spotřeba energií firmy, ať již jde o elektřinu, zemní plyn či teplo, úzce souvisí s celkovým objemem výroby. I přes navýšení výroby nicméně chemička pokračovala v trendu snižování energetické náročnosti, kdy například od roku 2013 specifická spotřeba energií klesla o více než 13%. ^[17]

Spolchemie vyvinula ve svém oddělení výzkumu a vývoje látku, která přispěje ke globálnímu snížení skleníkových plynů. Jedná se o takzvané prekurzory, tedy chemikálie určené pro výrobu nové generace F-plynů, používaných jako chladiva a nadouvadla. Ta jsou na rozdíl od svých předchůdců zcela bezpečná pro ozónovou vrstvu a tyto plyny mají nízký dopad na globální oteplování na úrovni CO_{2 .}Vedle toho bude jejich výroba znamenat nižší množství skladovaného chloru v areálu firmy. ^[18]

Ekologický vodík, který Spolchemie vyrábí ze své nové membránové elektrolýzy by již v roce 2021 mohl pohánět čistě městské autobusy v Ústí nad Labem. Plnička vodíku by měla být přístupná i veřejnosti. ^[13]

Organizace Greenpeace v rámci svých aktivit zadala také laboratorní analýzy vody a sedimentů řeky Bíliny, kam Spolchemie vypouštěla odpadní vody. Testy prokázaly např. toluen, xyleny, benzen, ethylbenzen, tetrachlorethylen), včetně perzistentních organických látek jako DDT, heptachlor, hexachlorbenzen, lindan, methoxychlor.^[19].^[zdroj?]

Jako vedlejší produkt výroby perchlorethylenu či trichlorethylenu a elektrolytické výroby chlóru vzniká hexachlorbenzen^[20]. V případě Spolchemie jde o množství několika stovek kilogramů tzv. hexazbytků ročně. V minulosti šlo o mnohem větší množství a po desetiletí byly tyto odpady ukládány na skládku v Chabařovicích.^[21]

Kontaminaci Spolchemie byl věnován jeden díl publicistického cyklu Nedej se, který odvysílala Česká televize 15. listopadu 2005.^[22]

Spolchemie v posledních dvaceti letech aktivně snižuje svůj dopad na životní prostředí, ať už jde o nakládání s odpady, emisemi do vzduchu nebo do vody. ^[23] Jde především o investice do modernizace provozů a technologií a eliminaci vlivů průmyslové výroby, vývoj a výrobu ekologicky šetrných produktů (nová, patentovaná výroba epichlorhydrinu a epoxidové pryskyřice)^[24], využívání obnovitelných zdrojů (glycerin), snižování spotřeby fosilních zdrojů (ropa) a energií v rámci výroby a snižování uhlíkové stopy (redukce emisí skleníkových plynů).^[25]. Díky tomu od 90. let obhajuje renomovaný certifikát Responsible Care a v roce 2017 získala zlatou medaili v mezinárodním systému posuzování udržitelnosti EcoVadis.

Od roku 2003 běžel projekt likvidace ekologických zátěží ve Spolchemii. Během prvních dvou let se dekontaminovala zemina a stavební materiály, do konce roku 2008 podzemní voda a teď se ještě likviduje rtuť, uniklá do podzemí. Sanace skončila v roce 2015 a je považována za jednu z největších podobných akcí v regionu.^[26] Všechna nová zařízení jsou spouštěna do provozu s nejvyššími nároky na bezpečnost a udržitelnost a jsou BAT. Spolchemie má rovněž od roku 1997 zavedený efektivní systém řízení, který zahrnuje aplikaci mezinárodních norem ISO 9001:2008, ISO 14001:2004 a OHSAS 18001:2007. Systém je certifikován nezávislou certifikační organizací TÜV Rheinland.^[27]

Spolchemie vyrábí a prodává široké portfolio inovativních syntetických pryskyřic, které jsou používány v různých průmyslových odvětvích od práškových nátěrových hmot přes antikorozní ochranu, kompozity, elektro průmysl a lepidla až po větrné elektrárny a stavebnictví.^[zdroj?]

• EnviPOXy® epoxidová pryskyřice s 28% bio-uhlíku na základě vlastní vyvinuté technologie, ideální pro bio-kompozity
• CHS-EPOXY® tekuté epoxidové pryskyřice, pevné epoxidové pryskyřice, roztoky a jiné epoxidové deriváty
• CHS-EPOXY G® (Green Epoxy Resins) ekologicky šetrné epoxidové pryskyřice
• TELALIT® tvrdidla pro epoxidy
• CHS-ALKYD® rozpouštědlové a vysokosušinové alkydové pryskyřice
• CHS-HYDROSPOL® vodou ředitelné alkydové pryskyřice
• CHS-EPODUR® a SADURIT® epoxidové finální systémy pro odlévání pro elektro transformátory a kompozity (prepregy, uhlíková vlákna, skleněná vlákna, aramid atd.)
• CHS-EPODUR STONE český epoxidový systém pro kamínkový chodníček (neboli kamenný koberec) do exteriéru
• CHS-EPODUR STONE GEL český epoxidový systém pro kamínkový chodníček pro interiéry, slouží k uzavření povrchu
• hydroxid sodný
• hydroxid draselný
• chlor
• allylchlorid
• epichlorhydrin ad.

• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 933. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spolek pro chemickou a hutní výrobu na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Stavební Spolchemie
• Kontaminace Spolchemie