Společenství baptistických sborů

Společenství baptistických sborů
Vznik
Datum25. 3. 1885 (Hleďsebe u Veltrus)
18. 3. 2019 (Praha)
Registrace v ČR
Datum2019
Statutární orgán
NázevSprávní rada Společenství baptistických sborů
SídloNa Topolce 677/14, Praha 4-Podolí, 140 00
Odkazy
Webhttp://baptistickesbory.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Společenství baptistických sborů (ve zkratce SBS) je svazem sborů, které pojí baptistické kořeny. Čerpají z odkazu radikální reformace a vycházejí z tradice svobodných církví. Jsou úzce spjaty s počátky baptistického hnutí na českém území v 19. století a hlásí se k celosvětovému baptistickému hnutí. Od svého vzniku do současnosti (2023) je tvořeno jediným sborem Na Topolce (v Praze-Podolí)[1].

Dějiny a současnost

Podrobnější informace naleznete v článku Baptismus.

Baptisté vzešli z anglické reformace 16. století. První baptistický sbor byl založen roku 1609 v Amsterdamu skupinou anglických separatistů shromážděných okolo Johna Smythe a Thomase Helwyse. Na českém území vznikl první baptistický sbor v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885, v jehož čele stál Jindřich Novotný. V následujících letech vznikaly další sbory na Moravě i na Slovensku. Po vzniku československé republiky se v roce 1919 ustavily ve svaz s názvem Bratrská jednota Chelčického. S nástupem komunistického režimu byl název změněn na Bratrská jednota baptistů. Po rozpadu Československa se svaz v roce 1994 rozdělil na dvě denominace působící v obou republikách samostatně. Roku 2019 se od Bratrské jednoty baptistů odloučil sbor Na Topolce a utvořil samostatnou denominaci Společenství baptistických sborů, zachovávající původní povahu svazu (zatímco Bratrská jednota baptistu má povahu církve).

Baptistická duchovní tradice

Duchovním základem baptistů sdružených ve Společenství baptistických sborů je přesvědčení, že Ježíš Kristus je jedinou a absolutní autoritou ve všech věcech víry a života na základě Písma a každý sbor má svobodu vykládat a uplatňovat Jeho zákony. Víra má osobní rozměr; je vyjádřena ve vyznavačském křtu. Osobní přijetí daru víry vede k radikálnímu učednictví podle vzoru Ježíše Krista. Typickým rysem baptistické tradice je svoboda svědomí, která se uplatňuje v duchovní svobodě mezi sbory i jednotlivci. Sbory mají kongregační charakter, spravují se samostatně bez centrálního řízení. Dávají důraz na odluku církve a státu, která vychází z přesvědčení o svrchované vládě Ježíše Krista nad církví. Poslání každého křesťana dle baptistického pojetí tkví ve svědectví o Kristově vládě, které má misijní a diakonický rozměr.[2]

Organizační uspořádání

Společenství baptistických sborů se spravuje kongregačně. Není definováno jako církev, ale je svazem místních církví. Za církev je považováno každé místní společenství věřících, každý jednotlivý sbor.[3]

Osobnosti

Osobnosti, jejichž teologické myšlení formovalo Společenství baptistických sborů:

  • Jindřich Novotný (1846–1912) – průkopník baptistické duchovní tradice v českých zemích[4]
  • Václav Králíček (1866–1929) – kazatel a šiřitel baptistických myšlenek osvětovou a literární činností
  • František Kolátor (1877–1962) – redaktor baptistických publikací, novinář a překladatel z anglického jazyka[5]
  • Józa Novotný (1886–1966) – autor řady baptistických spisů[6]
  • Jindřich Procházka (1890–1961) – přední český baptistický myslitel a kazatel
  • Petr Macek (teolog) (*1943) – přední současný český baptistický myslitel a teolog

Odkazy

Reference

  1. ↑ Záznam v rejstříku církví MKČR. Přístup 14. 9. 2023.[nedostupný zdroj]
  2. ↑ VYCHOPEŇ, Pavel; KUCOVÁ, Lydie; GONDÁŠ, Jáchym. Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku. Praha: BJB, 2010. S. 48–71. 
  3. ↑ Zřízení Společenství baptistických sborů [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ DUŠEK, K. Jindřich Novotný – ekumenický průkopník českého baptismu. Kostnické jiskry [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ JERSÁK, Arthur. Ekumenický odkaz Františka Kolátora. Křesťanská revue, 45 (1978), str. 99-100 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ KŘIVÁNEK, Štěpán. Josef Novotný (1886 – 1966) [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy