Spolek pracovníků v umění a ve vědě Purkyně

Spolek pracovníků v umění a ve vědě Purkyně byl založen roku 1928 a zaniknul v roce 1956. Sdružoval umělce a pracovníky kultury různých oblastí, především výtvarného umění, včetně abstraktního.[1]

Založení Spolku

Spolek vzniknul roku 1928 v pražské kavárně Union.[2] Svým názvem se odvolával na malíře Karla Purkyně i na jeho otce Jana Evangelistu Purkyně a naznačila tak zájem o odlišné obory vědy a umění.

Mezi zakládající členy pařili malíři Jan Benda, Vilém Plocek a Josef Olexa, filosofové Jan Patočka a Václav Navrátil; k zakladatelům patřili i historik Václav Husa. Počátkem třicátých let se členy Spolku stali abstraktní malíři, soustředění kolem Jiřího Jelínka.[3]

Členové skupiny

Členy spolku Purkyně byli:[4][p 1]

  • Václav Bělohlávek, (1870-1967, básník, dramatik, historik, spisovatel)
  • Jan Benda, (1897-1967, scénograf, loutkář, malíř, typograf, grafik)
  • Jaroslav Charvát,1912-??, restaurátor užitého umění)
  • Zdeněk Dvořák, (1897-1943, medailér, sochař, malíř)
  • Josef Boháč Heřmanský, akademický malíř a středoškolský profesor(1983-1953)
  • Emanuel Famíra (1900-1970, sochař, malíř, tanečník)
  • Antonín Frýdl, (1896-1975, malíř, grafik, básník, kreslíř)
  • Václav Husa, (1906-1965, historik, pedagog, profesor katedry československých dějin UK. )
  • Jiří Jelínek, (1901-1941, ilustrátor, typograf, grafik, malíř)
  • Josef Jiří Kamenický, (1910-1981, fotograf, malíř)
  • Oldřich Kozák,
  • Josef Krásenský
  • Pavel Krátký
  • Svatopluk Máchal, (1895-1947, akademický malíř a středoškolský profesor)
  • Václav Navrátil, (1904-1961, estetik, filozof, překladatel, knihovník, pedagog)
  • Josef Olexa, (1901-1983, malíř, grafik, pedagog, restaurátor)
  • Jan Patočka, (1907-1977, pedagog, estetik, filozof, překladatel)
  • Vilém Plocek, (1905-2001, grafik, malíř, typograf, ilustrátor)
  • Jaroslav Setikovský
  • Karel Svoboda, (1896-1954, muzejní pracovník, historik umění, památkář)

Výstavy a jiné aktivity (výběr)

  • 1930 – Monografie Emanuel Famíra[5]
  • 1931 – Výstava výtvarných umění v Lounech (spolek Purkyně byl zastoupen E. Famírou, J. Bendou a J. Olexou)[6]
  • 1932 – Výstava v Krasoumné jednotě v Praze[7]
  • 1946 – Výstava Dítě v umění výtvarném[8]
  • 1949 – Výstava v Městském muzeu v Hradci Králové[9]
  • 1949 – Svatopluk Máchal, v Praze, 11.10. - 1. 11. 1949 (posmrtná výstava, vystaveno 54 olejů)
  • 1950 – Výstava k padesátinám Emanuela Famíry
  • 1965 – Výstava v Okresní galerii Jičín
  • 1993 – Jan Benda, Výstava v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem

Výstavní síň spolku Purkyně sídlila v Praze Na Příkopech 16; v letech 1948-1951 zde Spolek pořádal své výstavy.

Čtvrtletní periodikum Kvart

První ročník čtvrtletníku Kvart vycházel jako sborník umění, poesie a vědy v letech 1930/1931. Vůdčí osobností byl architekt, básník a teoretik Vít Obrtel. Druhý ročník vyšel až po přestávce, v roce 1933.

Od roku 1933 byl Kvart přiřazen ke Spolku Purkyně.[10] Čtvrtletník se věnoval tématům jako surrealismus, architektonický funkcionalismus nebo abstraktní umění společně s výběrem kvalitní poezie a literatury. Po německé okupaci, během které nevycházel, bylo jeho vydávání obnoveno v roce 1945. Podle názorů redakce byl socialistický realismus v umění umění krokem zpět. Logicky roku 1949 musel ukončit svou činnost.[3]

Zánik Spolku

Po roce 1945 je v tisku používán název Spolek výtvarníků Purkyně, případně Sdružení výtvarníků Purkyně. Spolek zaniknul v roce 1956, v souvislosti se sjednocováním uměleckých spolků do poúnorového Ústředního svazu československých výtvarných umělců (1948 – 1956).[11]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jiné zdroje uvádějí i další umělce, jako je Emil Weirauch

Reference

  1. ↑ Informační systém abART, Spolek Purkyně
  2. ↑ Informační systém abART: Detail skupiny
  3. ↑ a b ŠEDA, Petr. Časopis Kvart: sborník poesie a vědy ve 30. a 40. letech 20. století. Praha, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Milan Pech. Dostupné online.
  4. ↑ Informační systém abART: Členové skupiny Purkyně
  5. ↑ KUPSA, Robert. Emanuel Famíra. Brno, 2012. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Vykoupil. s. 24. Dostupné online.
  6. ↑ Výstava výtvarných umění v Lounech. Národní politika. 28.7.1931, s. 8. Dostupné online. 
  7. ↑ Umění. Národní politika. 27.5.1932, s. 8. Dostupné online. 
  8. ↑ Rudé právo, 3.7.1946, s.4 (dostupné online v NK ČR)
  9. ↑ Pochodeň, 25.3.1949, s.4 (dostupné online v NK ČR
  10. ↑ Databáze NK ČR: Kvart
  11. ↑ Unie výtvarných umělců ČR: Právní předchůdci Unie výtvarných umělců

Externí odkazy

Související články