Spolek výtvarných umělců Mánes

Spolek výtvarných umělců Mánes
Vodárenská věž a pod ní bílá funkcionalistická budova Spolku výtvarných umělců Mánes
Vznik	1887
Právní forma	spolek
Sídlo	Spálená 82/4, Praha, 110 00, Česko (Dům Diamant)
Lídr	Ivan Exner (od 2015)
Oficiální web	www.svumanes.cz
Datová schránka	anrvsyx
IČO	00269824 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spolek výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes, Mánes) byl založen v roce 1887, jeho účelem bylo diskutovat a přednášet o umění, jak českém tak evropském, vydávat časopisy Volné směry (1897–1949), Styl (1909–1913, 1920–1938), umělecké publikace a pořádat výstavy.

Historie

Přímým předchůdcem byl spolek mladých českých výtvarníků studujících na akademii v Mnichově Škréta. Pro mladé malíře byly tehdejší poměry na pražské Akademii příliš konzervativní^[zdroj?] a proto odcházeli studovat do Mnichova a později do Paříže. Mezi členy mnichovského spolku byli například Antonín Hudeček, Luděk Marold, Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Joža Uprka.^{[p 1]} Po změně poměrů v Akademii se někteří vrátili do Prahy a stali se zakladateli SVU Mánes.

Iniciátory vzniku spolku Mánes byli malíři Jaroslav Špillar, Karel Záhorský (1870–1902), Jan Minařík a Jan František Gretsch. Po předchozím schválení pražským místodržitelstvím se zakládající schůze konala 27. dubna 1887 v hospodě U Ježíška v pražské Spálené ulici. Spolek se pojmenoval po malíři Josefu Mánesovi. Prvním předsedou byl v nepřítomnosti zvolen Mikoláš Aleš, redaktory se stali Luděk Marold a Theodor Hilšer. Byli zvoleni i další členové výboru.^[1]

První výstavou, kterou spolek pořádal, byla v roce 1896 souborná výstava Mikoláše Alše v Topičově salonu.^[2]

V roce 1898 proběhla na stejném místě první a druhá členská výstava SVU Mánes, uvedená plakáty Arnošta Hofbauera.^[3]

Otevření kulturního obzoru, cesty umělců do zahraničí, zprávy o nich a výstavy přinesly podněty českému umění – jako například secesi, impresionismus, kubismus.

V létě roku 1902 pořádal Mánes výstavu soch Augusta Rodina, výstavu ruského umění v roce 1904, v roce 1905 výstavu maleb Edvarda Muncha, francouzských impresionistů v roce 1907, vedle výstav německého, polského, chorvatského, dánského, anglického umění. Významní umělci a architekti 20. století byli zahraničními členy SVU Mánes. Patřili k nim, kromě Rodina a Muncha, např. Henri Matisse, Pablo Picasso, Marc Chagall, Salvador Dalí, Frank Lloyd Wright, Le Corbusier, Walter Gropius a další. SVU Mánes vydával edici Zlatoroh – sbírka ilustrovaných monografií, kterou vedl Max Švabinský.^[4]

Po únoru 1948 byl SVU Mánes v roce 1956 rozpuštěn, na jeho místo funkcionáři komunistického režimu dosadili Český fond výtvarných umění (ČFVU). Tehdy sice už v SSSR, který určoval dění ve svých satelitech, probíhala krátká doba „tání“, ta ale do socialistického Československa dorazila se zpožděním až počátkem 60. let.^[5]

Současnost

V roce 1990 byla činnost spolku S.V.U. Mánes obnovena 22 tehdy žijícími členy.^[4] Jeho předsedou se stal architekt Jiří Novotný, syn autora projektu budovy SVU Mánes, arch. Otakara Novotného; po smrti arch. Jiřího Novotného, byl jedním z předsedů spolku jeho syn, architekt Tomáš Novotný (v letech 2011–2013), který je i dědicem autorských práv k projektu budovy.^[zdroj?] Od roku 2015 je předsedou spolku Ivan Exner.

V důsledku dlouhotrvajících, dosud neukončených, majetkových sporů mezi obnoveným SVU Mánes a Nadací Český fond umění, resp. Nadací českého výtvarného umění, pořádá SVU Mánes výstavy a další kulturní akce v Galerii Diamant, Lazarská č. 82/1, Praha 1.^[6] Pro své členy a přátele vydává spolek od roku 1997 Listy S.V.U. Mánes.^[4]

Budova spolku Mánes

Šítkovský mlýn na dnešním Masarykově nábřeží v Praze je doložen od 12. století, rozšířen v roce 1495 o vodárnu a Šítkovskou vodárenskou věž. Následující přestavby respektovaly vodárenskou věž s barokní střechou. Vodárna zásobovala čtyři městské kašny.

V letech 1928–1930 na tomto místě vystavěl spolek Mánes s finanční podporou prezidenta T. G. Masaryka funkcionalistický komplex restaurace, klubovny a výstavní síně, navržený Otakarem Novotným.

Členové

Historický seznam všech řádných členů uvádí spolek na své webové stránce.^[7]

V roce 2013 vytvořili bývalí členové SVU Mánes, kteří byli za svou kritiku vyloučeni nebo sami na protest odešli, Volné sdružení M.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Spolek výtvarných umělců Mánes 1887–2007, Bořecký J, Gočárová L, Špale V, 2007, 77 s., S.V.U. Mánes, Praha, ISBN 80-254-0738-1
• Elizabeth Clegg, Art, design and Architecture in Central Europe, 1890-1920, Yale 2006.

Související články

• Seznam předsedů SVU Mánes
• Topičův salon

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Spolek výtvarných umělců Mánes v Lexikonu české literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR
• výstavy spolku
• seznam členů
• 130. výročí založení SVU Mánes
• 125. výročí založení SVU Mánes
• Tunelování Mánesa se státním dohledem?, Jan Paul, 3. 3. 2003, Britské listy (na serveru svumanes.cz)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spolek výtvarných umělců Mánes na Wikimedia Commons