Spolknutí předmětu

Spolknutí předmětu nebo spolknutí cizího tělesa (indigestio a corporibus alienis) či obecněji cizí těleso v zažívacím traktu (přičemž se cizí těleso může do zažívacího traktu dostat i jinak než spolknutím, např. konečníkem) je běžný typ úrazu, vznikající nejčastější u dětí, ale vyskytující se i u dospělých. Závažnost závisí hlavně na velikosti předmětu; cizí tělesa do rozměru asi 23 mm mohou bez problému projít celou trávicí soustavu, ty větší mohou uvíznout v žaludku nebo dvanácterníku (část tenkého střeva napojená přímo na žaludek). I ostré předměty, dokonce i hřebíky nebo sklo, většinou projdou trávicí soustavou bez problému. Mohou však také poranit dutinu ústní nebo se zaseknout nebo zapíchnout v jícnu. Nebezpečné může být i polykání vlasů či chlupů, které může způsobit i neprůchodnost střev v důsledku vytvoření bezoáru.

Také vypití kyseliny, hydroxidu nebo dalších žíravin obvykle nejvíc odnese jícen a dutina ústní, proto se v takovém případě zakazuje vyvolávat zvracení, aby se jícen nepoleptal o to víc. Žaludek je totiž vůči žíravinám mnohem odolnější.[1][2] Po vypití žíraviny však může nastat otrava.

Ve věznicích dochází často k polykání předmětů úmyslně. Důvodem je jejich lepší schování nebo snaha dostat se ošetřovnu, kde je volnější režim a větší šance k útěku.[3] Vladimír Škutina ve své knize Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů píše: „Polykali všechno, co se polykat nedalo — dráty, rukojeti od ešusů, součástky technických přístrojů a hlavně lžíce. Polévkové lžíce. Nedovedl jsem si představit, že by normálně rostlá lidská bytost mohla do sebe vsoukat celou polévkovou lžíci.“

Příznaky

Příznaky jsou obvykle patrné hned po spolknutí, způsobuje je to, že předmět uvízne v krku, jícnu nebo poraní dutinu ústní. Pokud cizí těleso uvízne někde mezi dutinou ústní a žaludkem, obvykle se začne tvořit hodně slin v ústech, polykání je nesnadné a může bolet, nastoupí chraptění a nutkání zvracet.[2] Pokud to však nenastane a předmět bez problému projde až do žaludku, nezůstane ležet v žaludku nebo neucpe hned na žaludek navazující dvanácterník (neprůchodnost střev, bolest břicha, zvracení[4]), tak úraz bývá bez příznaků. Vypití kyseliny způsobí silné pálení, v případných zvratcích může být krev, může dojít i k proděravění jícnu, což může způsobit i smrt.[5] V žaludku žíraviny většinou žádné velké problémy nedělají, ale později, když se dostanou do střev tak mohou způsobit i smrtelnou otravu. Přestože v naprosté většině cizí předměty projdou střevy a žaludkem bez problémů, nikdy není jistota, že například neporaní střevo, nezpůsobí jeho ucpání nebo další problémy, a proto pokud i po několika dnech od spolknutí předmětu najednou nastanou bolesti břicha, zvracení nebo jakékoliv další problémy, je žádoucí okamžitě vyhledat pomoc lékaře.

Léčba

Pokud jde o předměty menší než 2,3 cm, tak se v žaludku při trávení vmísí do dalšího jídla (stěna žaludku je citlivá a ostrým okrajům předmětů sama reflexně uhne), projdou spolu s ním i střevy a nakonec vyjdou s výkaly. Pokud jsou větší, zůstanou ležet v žaludku nebo ucpou dvanácterník (nebo průchod do něj), a pak je nevyhnutelná endoskopie.[2] Bezproblémově procházejí i ostré předměty, ale hned po jejich konzumaci se doporučuje je zajíst kyselým zelím nebo chlebem,[2] aby se v žaludku měly do čeho vmísit a dál bez problému projít, při kálení však mohou poranit konečník, pokud jsou velké.[1] Pokud se něco zasekne nebo zapíchne v jícnu, ve střevě bezprostředně za žaludkem nebo zůstane ležet v žaludku, tak se to většinou vytahuje endoskopem.

Po vypití kyseliny se pacient zásadně nemá pokoušet zvracet. Vypití kyseliny způsobí poleptání jícnu a dutiny ústní, časté je potom jako trvalý následek zúžení jícnu.[1] Jakmile se však kyselina dostane do žaludku, tak bývá bez dalších problémů strávena, ale později, po strávení v tenkém střevě, ve kterém se z jídla vstřebávají živiny (včetně vypité kyseliny) přímo do krve může způsobit i závažnou otravu a proto by se s cestou do nemocnice nemělo otálet![6] Po vypití kyseliny nebo hydroxidu se doporučuje okamžitě vypít hodně mléka nebo vody.[5]

Podle statistik v 90 % případů, kdy člověk spolkne cizí těleso, se nic nestane a věc projde trávicí soustavou bez lékařské pomoci. V 9 % je nutno věc vytáhnout endoskopem a v 1 % případů operací, protože nastanou komplikace.[2]

Reference

  1. ↑ a b c PAVELKA, Jaroslav. pralek.cz, 30.4.2010 [cit. 2014-10-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e KARAVARAKIS, Michaela. maminka.cz, 28.9.2012 [cit. 2014-10-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://kriminalistika.eu/kuriozity/poskozovani.html
  4. ↑ http://strevni-nepruchodnost-zauzleni-ucpani-strev-ileus.nasclovek.cz/
  5. ↑ a b http://www.stefajir.cz/?q=poleptani-jicnu
  6. ↑ http://www.pralek.cz/spolknute_predmety/
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Média použitá na této stránce

Nuvola apps important orange.svg
Autor: David Vignoni (original), Bastique (SVG), Rocket000 (recolored), Licence: LGPL
Orange warning icon.
Star of life2.svg
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.

This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.

Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.