Sportovní fotografie

Klasická sportovní fotografie s typickou malou hloubkou ostrosti díky dlouhé ohniskové vzdálenosti a stlačené perspektivě

Sportovní fotografie označuje fotografický žánr, který zahrnuje všechny druhy sportů, ve většině případů je součástí novinářské fotografie. Hlavní využití sportovní fotografie je pro publikační účely; specializovaní sportovní fotografové obvykle pracují pro noviny, zpravodajské agentury nebo specializované sportovní magazíny.

V některých sportech se k měření časů a určení vítěze využívá cílová fotografie, která byla poprvé použita na letních olympijských hrách v roce 1912.

Historie

V roce 1869 vynalezl Eadweard Muybridge jednu z prvních fotografických závěrek. V roce 1877 nafotografoval své rozsáhlé experimenty a zdokonalil svou techniku. Fotografoval až třiceti kamerami. Jako výsledek své práce ve Filadelfii roku 1887 zveřejnil 781 světlotisků pod názvem Animal Locomotion a The Human Figure in Motion. Tyto sekvence fotografií pořízených ve zlomcích sekundy od sebe zachycují obrazy různých zvířat a lidí při různých akcích.

V roce 1883 vynalezl kameru, která umožňovala zachytit celou sérii expozic na jednu desku, čímž získal pohybový diagram. Později zkonstruoval kameru, která při každém osvitu udělala samostatný snímek jedné pohybové fáze.^[1] Vznikl tak zoopraxiskop, což je promítačka, která umožňovala prohlížet fotografie nalepené na kotoučku, při točení klikou se kotouček otáčel a přes objektiv se na plátno promítal pohyblivý obraz.^[2]

Fotograf amerického fotbalu s více fotoaparáty, dlouhými objektivy a monopodem

Obor fotografické žurnalistiky se v čase prvních olympijských her v roce 1896 teprve začal rozvíjet. Pokroky se děly jak v technice fotografie tak i v technologii tisku. Pro venkovní scény (pro fotografii krajiny, architektury nebo průmyslu) byly vyvinuty speciální, ale pořád ještě poměrně velké a těžké „cestovní fotografické kamery“. Masivní ateliérové kamery měly nastavitelnou přední stěnu a také zadní stěnu s matnicí, fotografovalo se s objektivy s různou ohniskovou vzdáleností a obvykle se používaly fotografické desky o velikostech 13×18, 18×24 a 24×30 cm.

Pro cestovní kamery byl nepostradatelný skládací masivní stativ, který sportovní fotografové v Aténách v roce 1896 využili. Vskutku, zachytit sportovce v pohybu se tehdejšími technickými prostředky bylo téměř nemožné. Časy závěrky byly pořád ještě příliš dlouhé. Právě proto je většina snímků statická a aranžovaná. O několik málo let později začaly trh dobývat lehké ruční fotoaparáty, které otevřely nové možnosti fotografické žurnalistiky a také amatérské fotografie.

Přibližně do roku 1880 se v tištěném materiálu reprodukovaly ilustrace nebo fotografie pouze s pomocí časově náročných technik s vysokým podílem lidské práce – technikou dřevorytu, ocelorytu nebo litografie. Zavedení hlubotisku a autotypie umožnilo přímý tisk a rychlejší kopírování fotografických snímků. To umožnilo vydávat noviny a časopisy s obsahově aktuálními obrázky.

Na olympijských hrách v Aténách bylo pravděpodobně pořízeno méně než 100 snímků. Je známo, že na místě pracovalo sedm fotografů: pět Řeků, americký fotoamatér Thomas Curtis (zároveň získal olympijské zlato v běhu na 110 metrů překážek) a Němec Albert Meyer. Mezi fotografickými zpravodaji byl Albert Meyer zdaleka nejplodnější. Je autorem nejméně 56 snímků z celého počtu, což je více než polovina všech známých snímků. Jeho díla jsou při srovnání s fotografiemi ostatních technicky a esteticky jasně lepší. Meyersovy olympijské snímky byly publikovány v roce 1896 v rámci tehdejšího sportovního časopisu Sport im Bild, vycházejícího od roku 1885. Také málokterá moderní publikace o historii olympijských her neobsahuje jeho snímky.

Jednou z prvních fotografek sportu byla Adelaide Leavy, průkopnická americká novinářská a sportovní fotografka (1913–1999). V roce 1943 se začala věnovat sportovní fotografii, jako jedna z prvních žen, které se věnovaly sportovním událostem.^[3][4] Na sportovištích byla raritou a někdy měla potíže přesvědčit organizátory akcí a další reportéry, že je tam pracovně.^[3][5] Ačkoli se Leavy věnovala basketbalu, koňským dostihům, lednímu hokeji, plavání a tenisu, udělala si jméno díky fotografování boxerských zápasů každý pátek v Madison Square Garden. Její fotografie zápasu Rocky Graziano - Freddie Cochrane v roce 1945 získala dobré recenze. Řekla, že nejtěžší na pořízení dobré sportovní fotografie je dobře předvídat, kdy k akci dojde.^[5]

Fotografové

• Axel Valentin Malmström (1872 – 1945 Stockholm) byl v roce 1912 jedním ze tří oficiálních fotografů, kteří dokumentovali Olympijské hry ve Stockholmu.

• George Grantham Bain (1865–1944) byl americký fotograf působící v New Yorku. Byl známý jako průkopník novinářské fotografie a „otec zahraniční fotožurnalistiky“.^[6] V roce 1898 založil první zpravodajský fotografický servis Bain News Service. Společnost poskytovala fotografické služby, včetně portrétů a zpravodajství o nových událostech po celém světě, se zvláštním důrazem na život v New Yorku. Velká škála témat zahrnovala: celebrity, přehlídky, sportovní akce, imigraci, politické události, letectví i válečné snímky. Většina jeho fotografií se datuje od roku 1900 do středních 20. let 20. století.

• Toni Frissellová, Američanka pracovala v padesátých letech 20. století pro časopis Sports Illustrated. V roce 1953 byla mezi prvními ženami zaměstnanými v Sports Illustrated a po několik desetiletí byla jednou z mála žen mezi sportovními fotografy.

• Ron Kroon (1942–2001) byl nizozemský freestyle plavec a fotograf, který pracoval pro fotografickou tiskovou agenturu Anefo (1965–1968) a v sedmdesátých letech přispívajícím redaktorem pro AVRO Sportpanorama.

Galerie

• 

  Eadweard Muybridge: Atlet skákající přes překážky, 1879

• 

  Eadweard Muybridge: Box, zoopraxiskop, asi 1893

• 

  Albert Meyer: Řecký vítěz maratonského běhu Spyridon Luis, 1896

• 

  Albert Meyer: Francouzští cyklisté Paul Masson a Léon Flameng, 1896

• 

  Albert Meyer: Olympijský vítěz v hodu diskem a koulí Robert Garrett, USA, 1896

• 

  George Grantham Bain: Sestry Bennettovy při boxu

• 

  George Grantham Bain: Indianapolis 500, vítěz Joe Dawson, 1912

• 

  Albert Meyer: Mezinárodní olympijský výbor, vlevo Dr. Gebhardt, vpravo sedí Pierre de Coubertin, 1896

• 

  Ron Kroon: Suzanne Farrellová

• 

  Ron Kroon: Johan Cruyff

• 

  Ron Kroon: John Newcombe (1965)

• 

  Ron Kroon: Věra Čáslavská (1967)

České země

Sportovní fotograf a kameraman na zápase Českého fotbalového poháru

Jako prvního fotografa sportu na českém území můžeme označit Františka Fridricha díky snímkům z prostředí bruslařských a veslařských sportů.

V roce 1958 získal hlavní cenu World Press Photo český fotograf Stanislav Tereba za snímek „Brankar a Voda“, v roce 1975 získal první cenu v kategorii Sport na World Press Photo česky fotograf Miroslav Martinovský za snímek „Poslední Pokus“ v roce 2004 pak získal český fotograf Jan Šibík třetí místo v kategorii sport série za snímky tradičního indického zápasu.

• Jiří Křenek

• Tomáš Pospěch (* 1974) si pohrával s kontextuálními odkazy na vizuální strategie sportovní fotografie – Bezúčelná procházka (2004–2008) a Mimo hru (2005–2010). Tomáš Pospěch zde reagoval na vizuální stereotypy, narušoval hranice tradiční sportovní fotografie.

• Roman Vondrouš (ČTK) ze sportů fotografuje především Velkou pardubickou.

• Ze současných autorů je třeba vyzdvihnout ještě Michala Kamaryta (ČTK).

Vybavení

Fotografové u olympijského vítěze, 2012

Používané vybavení profesionálního fotografa obvykle obsahuje rychlý teleobjektiv a fotoaparát, který má extrémně rychlé časy závěrky. Obecně lze říci, že se používají monopody, s cílem odlehčit fotografovi od těžké kamery a objektivu. Kromě toho před rozhýbáním snímku může ještě pomoci Stabilizace obrazu.

Těla fotoaparátů

Sportovní fotografie vyžaduje světelné (rychlé) teleobjektivy. Většinou jsou používány clony f/2.8 a vyšší. Běžným objektivem je například 400 mm f/2.8. Sportovní fotograf však může rovněž využít rybí oko 15mm nebo 16 – 35 mm. Pro větší sportoviště jako například fotbalové hřiště je 99% z obrázků fotografováno 400mm f/2.8. Fotografové golfu mohou použít 500mm f/4, jelikož se většinou fotografuje celý den v pohybu a tento objektiv je lehčí než 400 mm f/2.8.

Velké clonové otvory jsou potřebné z několika důvodů:

• Malá hloubka ostrosti. Pozadí je výrazně mimo zaostření, což má za následek lepší zaměření na fotografovaný objekt.
• Objektiv může rychleji zaostřit kvůli většímu množství světla vstupujícího do objektivu – což je důležité u rychle se pohybujících sportů.
• Kratší časy mohou být použity ke „zmrazení akce“.

Dálkově ovládané fotoaparáty

Sportovní fotografové mohou používat dálkově ovládané fotoaparáty z místa, kde by jinak nemohli být, například na basketbalovém koši, v hokejové brance, u doskočiště skoku dalekého, u čáry pro hod oštěpem nebo na několika místech najednou – například při dostizích.

Galerie

• 

  ACC Asia Championships

• 

  ACC Asia Championships

• 

  ACC Asia Championships

• 

  Asia League

• 

  bj-league

• 

  FIS World Championships

• 

  Horse racing event

• 

  UEFA Champions League 2009, Quarter Final FC Porto-Manchester United

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sports photography na anglické Wikipedii.

Literatura

• HERMANN, Marc A.; NEW YORK PRESS PHOTOGRAPHERS ASSOCIATION. New York Press Photographers. Charleston, South Carolina: Arcadia Publishing, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-4396-5340-1. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Newspapers.com. Passen-Leavy Rite Revealed. The Miami News. Miami, Florida: June 10, 1948, s. 13. Dostupné online [cit. 5. 2. 2022]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Newspapers.com. Woman Sports Photographer, Visiting Here, Likes to Take Boxing Pictures. The Miami News. Miami, Florida: 12. 2. 1947, s. 12. Dostupné online [cit. 5. 2. 2022]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

• Cílová fotografie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sportovní fotografie na Wikimedia Commons
• (německy)Sportknipser.de – Úvod do sportovní fotografie
• (německy)Sportfotografie für Amateure – Galerie Markus Hammes