Sportovní lezení na světových hrách
Sportovní lezení na Světových hrách | |
---|---|
Základní údaje | |
Pořadatel | Mezinárodní federace sportovního lezení Mezinárodní asociace Světových her |
Následující hry | olympijské hry |
Soutěže | 6 (3 muži, 3 ženy) |
Světové hry | |
1981 • 1985 • 1989 • 1993 • 1997 • 2001 • 2005 • 2009 • 2013 • 2017 • LOH 2020 |
Sportovní lezení na Světových hrách bylo pořádáno od roku 2005, jako samostatná soutěž pro muže i ženy v lezení na obtížnost, na rychlost a od roku 2017 také v boulderingu. Závody probíhaly dvoukolově (jen semifinále a finále), u rychlosti vyřazovací pavouk. Světové hry se konají každé čtyři roky, pro sporty, které nejsou zahrnuty v programu Olympijských her (sportovní lezení je od roku 2020 na programu LOH).
Historie
- 25.11.2002: Mezinárodní horolezecká federace (UIAA) se stala členem Mezinárodní asociace Světových her (IWGA) na 36. kongresu GAISF (nově SportAccord) v Colorado Springs, sportovní lezení měl tehdy na starosti UIAA ICC (The UIAA's International Council for Competition Climbing). Podle generálního sekretáře UIAA Reinderta Lenselinka to byl první krok k dlouhé cestě sportovního lezení mezi olympijské sporty.[1]
- duben 2007: odtržení Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC) od UIAA.
- květen 2007: IFSC se stala členem IWGA.
Na letních olympijských hrách se sportovní lezení objevilo jako kombinace tří disciplín (rychlost + bouldering + obtížnost) od roku 2020 v Tokiu (konaly se až v roce 2021), rozhodl o tom mezinárodní olympijský výbor během LOH 2016 v Riu de Janeiru.[2]
Dějiště
Rok | Datum | Hry | Město | Země | Disciplíny | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
obtížnost | rychlost | bouldering | |||||
2005 | 14. — 24. července | VII. SH 2005 | Duisburg | Německo[3] | • | • | |
2009 | 16. — 26. července | VIII. SH 2009 | Kao-siung | Tchaj-wan[4] | • | • | |
2013 | 25. července — 4. srpna | IX. SH 2013 | Cali | Kolumbie[5] | • | • | |
2017 | 21. — 23. července | X. SH 2017 | Vratislav | Polsko[6] | • | • | • |
Výsledky mužů
Obtížnost
rok | zlato | stříbro | bronz | další pořadí | finále | semi | počet |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2005 | Patxi Usobiaga Lakunza | Alexandre Chabot Tomáš Mrázek | — | — | ? | 8 | 8 |
2009 | Sači Amma | Patxi Usobiaga Lakunza | Romain Desgranges | — | 8 | 9 | 9 |
2013 | Ramón Julián Puigblanque | Jakob Schubert | Magnus Midtboe | — | 8 | 17 | 17 |
2017 | Keiičiró Korenaga | Júki Hada | Sean McColl | — | 8 | 10 | 10 |
Rychlost
rok | zlato | stříbro | bronz | další pořadí | finále | semi | počet |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2005 | Alexandr Pěšechonov | Sergej Sinicyn | Jevgenij Vajcechovskij | — | 4/8 | 8 | 8 |
2009 | Čung Čchi-sin | Jevgenij Vajcechovskij | Maksym Stenkovyj | — | 4/8 | 9 | 9 |
2013 | Dmitrij Timofejev | Stanislav Kokorin | Čung Čchi-sin | 5. Libor Hroza | 4/8 | 18 | 18 |
2017 | Reza Alipourshenazandifar | Danyjil Boldyrev | Stanislav Kokorin | 8. Libor Hroza | 4/8 | 12 | 12 |
Bouldering
rok | zlato | stříbro | bronz | další pořadí | finále | semi | počet |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2017 | Jošijuki Ogata | Jan Hojer | Alexej Rubcov | — | 6 | 12 | 12 |
Výsledky žen
Obtížnost
rok | zlato | stříbro | bronz | další pořadí | finále | semi | počet |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2005 | Angela Eiter | Natalija Gros | Marietta Uhden | — | ? | 8 | 8 |
2009 | Maja Vidmar | Kim Ča-in | Caroline Ciavaldini | — | 8 | 10 | 10 |
2013 | Mina Markovič | Kim Ča-in | Dinara Fachritdinovová | — | 8 | 18 | 18 |
2017 | Anak Verhoeven | Janja Garnbret | Julia Chanourdie | — | 8 | 11 | 11 |
Rychlost
rok | zlato | stříbro | bronz | další pořadí | finále | semi | počet |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2005 | Anna Stenkovaja | Olena Repko | Taťjana Rujgová | — | 4/8 | 8 | 8 |
2009 | Che Cchuej-lien | Che Cchuej-fang | Olga Morozkinová | — | 4/8 | 11 | 11 |
2013 | Alina Gajdamakinová | Marija Krasavinová | Julija Kaplinová | — | 4/8 | 17 | 17 |
2017 | Julija Kaplinová | Anouck Jaubert | Anna Cyganovová | — | 4/8 | 12 | 12 |
Bouldering
rok | zlato | stříbro | bronz | další pořadí | finále | semi | počet |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2017 | Staša Gejo | Miho Nonaka | Fanny Gibert | — | 6 | 11 | 11 |
Nejúspěšnější závodníci
V obtížnosti získaly u žen medaile vždy Slovinky, v rychlosti u mužů i žen ruští reprezentanti. Z domácích závodníků získala medaili pouze Marietta Uhden v roce 2005. Jedinou českou medaili přivezl Tomáš Mrázek.
Muži
- Patxi Usobiaga Lakunza (2): 2005; 2009 — obtížnost
- Čung Čchi-sin (2): 2009; 2013 — rychlost
- Jevgenij Vajcechovskij (2): 2005; 2009 — rychlost
- Stanislav Kokorin (2): 2009; 2013 — rychlost
Ženy
- Kim Ča-in (2): 2009, 2013 — obtížnost
Čtyřnásobná nominace
- Ramón Julián Puigblanque (6,5,,9-10)
- Kim Ča-in (5,,,4)
České nominace
- 2005: Tomáš Mrázek obtížnost (2.)
- 2013: Adam Ondra obtížnost (odmítl účast)
- 2013: Libor Hroza rychlost (5.)
- 2017: Adam Ondra obtížnost a bouldering (odmítl účast)
- 2017: Libor Hroza rychlost (8.)
- ženy bez účasti
Čeští Mistři a medailisté
Hry | Disciplína | Lezec/lezkyně | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|---|---|
SH 2005 | Obtížnost | Tomáš Mrázek |
Medaile podle zemí
Pořadí | Země | 2005 | 2009 | 2013 | 2017 | celkem |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Rusko | 5 | 2 | 6 | 4 | 17 |
2. | Francie | 1 | 2 | 3 | 6 | |
3. | Japonsko | 1 | 4 | 5 | ||
4. | Čína | 3 | 1 | 4 | ||
4. | Slovinsko | 1 | 1 | 1 | 1 | 4 |
6. | Španělsko | 1 | 1 | 1 | 3 | |
6. | Ukrajina | 1 | 1 | 1 | 3 | |
8. | Rakousko | 1 | 1 | 2 | ||
8. | Jižní Korea | 1 | 1 | 2 | ||
8. | Německo | 1 | 1 | 2 | ||
11. | Česko | 1 | 1 | |||
11. | Norsko | 1 | 1 | |||
11. | Belgie | 1 | 1 | |||
11. | Írán | 1 | 1 | |||
11. | Srbsko | 1 | 1 | |||
11. | Kanada | 1 | 1 | |||
16 | celkem | 12 | 12 | 12 | 18 | 36 |
Vítězové podle zemí
Pořadí | Země | 2005 | 2009 | 2013 | 2017 | celkem |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Rusko | 2 | 2 | 1 | 5 | |
2. | Japonsko | 1 | 2 | 3 | ||
3. | Španělsko | 1 | 1 | 2 | ||
3. | Čína | 2 | 2 | |||
3. | Slovinsko | 1 | 1 | 2 | ||
6. | Rakousko | 1 | 1 | |||
6. | Belgie | 1 | 1 | |||
6. | Írán | 1 | 1 | |||
6. | Srbsko | 1 | 1 | |||
9 | celkem | 4 | 4 | 4 | 6 | 12 |
Odkazy
Reference
- ↑ Murki.pl: Wspinaczka na World Games 2005 Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine - počátky lezení na SH (polsky)
- ↑ Horosvaz.cz:Sportovní lezení bude na olympijských hrách v Tokiu
- ↑ IFSC: výsledky SH 2005
- ↑ Lezec.cz: Světové hry 2009 — Kaohsiung (TPE); obtížnost a rychlost
- ↑ IFSC: výsledky SH 2013
- ↑ IFSC: výsledky SH 2017
Související články
Média použitá na této stránce
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal