Sportovní lezení na světových hrách

Sportovní lezení
na Světových hrách
Climbing pictogram.svgIWGA logo.svg
Základní údaje
PořadatelMezinárodní federace sportovního lezení
Mezinárodní asociace Světových her
Následující hryolympijské hry
Soutěže6 (3 muži, 3 ženy)
Světové hry
1981 • 1985 • 1989 • 1993 • 1997 • 2001 • 2005 • 2009 • 2013 • 2017 • LOH 2020

Sportovní lezení na Světových hrách bylo pořádáno od roku 2005, jako samostatná soutěž pro muže i ženy v lezení na obtížnost, na rychlost a od roku 2017 také v boulderingu. Závody probíhaly dvoukolově (jen semifinále a finále), u rychlosti vyřazovací pavouk. Světové hry se konají každé čtyři roky, pro sporty, které nejsou zahrnuty v programu Olympijských her (sportovní lezení je od roku 2020 na programu LOH).

Historie

Na letních olympijských hrách se sportovní lezení objevilo jako kombinace tří disciplín (rychlost + bouldering + obtížnost) od roku 2020 v Tokiu (konaly se až v roce 2021), rozhodl o tom mezinárodní olympijský výbor během LOH 2016 v Riu de Janeiru.[2]

Dějiště

RokDatumHryMěstoZeměDisciplíny
obtížnostrychlostbouldering
200514. — 24. červenceVII. SH 2005DuisburgNěmeckoNěmecko Německo[3]
200916. — 26. červenceVIII. SH 2009Kao-siungTchaj-wanTchaj-wan Tchaj-wan[4]
201325. července — 4. srpnaIX. SH 2013CaliKolumbieKolumbie Kolumbie[5]
201721. — 23. červenceX. SH 2017VratislavPolskoPolsko Polsko[6]

Výsledky mužů

     Pořadatelská země

Obtížnost

rokzlatostříbrobronzdalší pořadífinálesemipočet
2005Španělsko Patxi Usobiaga LakunzaFrancie Alexandre Chabot
Česko Tomáš Mrázek
?88
2009Japonsko Sači AmmaŠpanělsko Patxi Usobiaga LakunzaFrancie Romain Desgranges899
2013Španělsko Ramón Julián PuigblanqueRakousko Jakob SchubertNorsko Magnus Midtboe81717
2017Japonsko Keiičiró KorenagaJaponsko Júki HadaKanada Sean McColl81010

Rychlost

rokzlatostříbrobronzdalší pořadífinálesemipočet
2005Rusko Alexandr PěšechonovRusko Sergej SinicynRusko Jevgenij Vajcechovskij4/888
2009Čína Čung Čchi-sinRusko Jevgenij VajcechovskijUkrajina Maksym Stenkovyj4/899
2013Rusko Dmitrij TimofejevRusko Stanislav KokorinČína Čung Čchi-sin5. Česko Libor Hroza4/81818
2017Írán Reza AlipourshenazandifarUkrajina Danyjil BoldyrevRusko Stanislav Kokorin8. Česko Libor Hroza4/81212

Bouldering

rokzlatostříbrobronzdalší pořadífinálesemipočet
2017Japonsko Jošijuki OgataNěmecko Jan HojerRusko Alexej Rubcov61212

Výsledky žen

Obtížnost

rokzlatostříbrobronzdalší pořadífinálesemipočet
2005Rakousko Angela EiterSlovinsko Natalija GrosNěmecko Marietta Uhden?88
2009Slovinsko Maja VidmarJižní Korea Kim Ča-inFrancie Caroline Ciavaldini81010
2013Slovinsko Mina MarkovičJižní Korea Kim Ča-inRusko Dinara Fachritdinovová81818
2017Belgie Anak VerhoevenSlovinsko Janja GarnbretFrancie Julia Chanourdie81111

Rychlost

rokzlatostříbrobronzdalší pořadífinálesemipočet
2005Rusko Anna StenkovajaUkrajina Olena RepkoRusko Taťjana Rujgová4/888
2009Čína Che Cchuej-lienČína Che Cchuej-fangRusko Olga Morozkinová4/81111
2013Rusko Alina GajdamakinováRusko Marija KrasavinováRusko Julija Kaplinová4/81717
2017Rusko Julija KaplinováFrancie Anouck JaubertRusko Anna Cyganovová4/81212

Bouldering

rokzlatostříbrobronzdalší pořadífinálesemipočet
2017Srbsko Staša GejoJaponsko Miho NonakaFrancie Fanny Gibert61111

Nejúspěšnější závodníci

V obtížnosti získaly u žen medaile vždy Slovinky, v rychlosti u mužů i žen ruští reprezentanti. Z domácích závodníků získala medaili pouze Marietta Uhden v roce 2005. Jedinou českou medaili přivezl Tomáš Mrázek.

Muži

Ženy

Čtyřnásobná nominace

České nominace

Čeští Mistři a medailisté

HryDisciplínaLezec/lezkyněZlatoStříbroBronz
SH 2005ObtížnostTomáš MrázekStříbrná medaile

Medaile podle zemí

PořadíZemě2005200920132017celkem
1.RuskoRusko Rusko526417
2.FrancieFrancie Francie1236
3.JaponskoJaponsko Japonsko145
4.ČínaČína Čína314
4.SlovinskoSlovinsko Slovinsko11114
6.ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko1113
6.UkrajinaUkrajina Ukrajina1113
8.RakouskoRakousko Rakousko112
8.Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea112
8.NěmeckoNěmecko Německo112
11.ČeskoČesko Česko11
11.NorskoNorsko Norsko11
11.BelgieBelgie Belgie11
11.ÍránÍrán Írán11
11.SrbskoSrbsko Srbsko11
11.KanadaKanada Kanada11
16celkem1212121836

Vítězové podle zemí

PořadíZemě2005200920132017celkem
1.RuskoRusko Rusko2215
2.JaponskoJaponsko Japonsko123
3.ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko112
3.ČínaČína Čína22
3.SlovinskoSlovinsko Slovinsko112
6.RakouskoRakousko Rakousko11
6.BelgieBelgie Belgie11
6.ÍránÍrán Írán11
6.SrbskoSrbsko Srbsko11
9celkem444612

Odkazy

Reference

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
IWGA logo.svg
Autor: Gambo7, Licence: CC BY-SA 3.0
Logo of World Games
Climbing pictogram.svg
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms