Správní obvod obce s rozšířenou působností Nýřany

Správní obvod obce s rozšířenou působností Nýřany
Území
Správní obec	Nýřany
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°48′ s. š., 13°14′ v. d.
Vznik	1. ledna 2003
Základní informace
Rozloha	627,50 km²
Počet obyvatel	60 419 (2024)[1]
Hustota zalidnění	96,3 obyv./km²
Počet POÚ	4
Počet obcí	54 z toho 6 měst
Počet k. ú.	110
Další údaje
Kód SO ORP	647
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Nýřany je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Podle rozlohy se jedná o sedmý největší obvod v rámci kraje, z hlediska počtu obyvatel o druhý největší.^[2] Čítá 54 obcí,^[3] z toho šest měst (Horní Bříza, Město Touškov, Nýřany, Třemošná, Úterý a Všeruby) a 48 dalších obcí, z nichž největší jsou Vejprnice, Zruč-Senec a Tlučná.^[4] Města Nýřany, Město Touškov, Třemošná a Všeruby jsou obcemi s pověřeným obecním úřadem.

Nejvyšším bodem obvodu je východní svah Stěnského vrchu (751 m n. m.), západně od Úterý (okres Plzeň-sever). Dalšími významnými vrcholy správního obvodu jsou Polínský vrch, Lišák a Krkavec. Nejdůležitějšími vodními toky jsou řeky Mže, Berounka a Třemošná.^[2]

K 31. prosinci 2019 měl správní obvod 57 612 obyvatel, což bylo 9,8 % obyvatel Plzeňského kraje, přičemž se vyznačuje kladným migračním saldem. Ke stejnému datu byla na Nýřansku nezaměstnanost 2,14 %.^[2]

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

K 31. prosinci 2019 bylo ve správním obvodu 13 194 ekonomických subjektů, přičemž k největším zaměstnavatelům patří společnosti Novem Car, LB Minerals a Faurecia.^[2]

Správním obvodem prochází jednokolejná železniční trať Plzeň–Žatec mezi stanicemi Třemošná u Plzně a Horní Bříza, dvoukolejná elektrizovaná železniční trať Plzeň–Cheb mezi zastávkou Vochov a stanicí Pňovany, jednokolejná železniční trať Pňovany–Bezdružice mezi stanicí Pňovany a Pňovanským mostem, jednokolejná železniční trať Plzeň – Furth im Wald mezi stanicemi Vejprnice a Zbůch a jednokolejná železniční trať Nýřany – Heřmanova Huť v celé své délce.

Důležitými tepnami silniční dopravy je dálnice D5 a silnice I. třídy I/20, I/26 a I/27. Správním obvodem prochází také silnice II. třídy II/180, II/193, II/201, II/203, II/204, II/205, II/210, II/230, II/231 a II/605.^[2]

Poznámka: Města jsou uvedena tučně, části obcí malince.

• Bdeněves
• Blatnice
• Blažim
• Bučí
• Čeminy
• Čerňovice
• Česká Bříza
• Dolany (Habrová)
• Druztová
• Heřmanova Huť (Dolní Sekyřany • Horní Sekyřany • Vlkýš • Vlkýš I)
• Hněvnice
• Horní Bříza
• Hromnice (Chotiná • Kostelec • Nynice • Planá • Žichlice)
• Chotíkov
• Kaceřov
• Kbelany
• Kozolupy
• Krašovice
• Krsy (Kejšovice • Krsy • Polínka • Skelná Huť • Trhomné)
• Křelovice (Mydlovary • Pakoslav • Rozněvice)
• Kunějovice
• Ledce
• Líně
• Líšťany (Hunčice • Košetice • Lipno • Luhov • Náklov • Písek • Třebobuz)
• Lochousice
• Město Touškov (Kůští)
• Myslinka
• Nadryby
• Nekmíř (Lhotka)
• Nevřeň
• Nýřany (Doubrava • Kamenný Újezd)
• Ostrov u Bezdružic (Krsov • Pláň)
• Pernarec (Březí • Krukanice • Málkovice • Něšov • Skupeč)
• Plešnice
• Pňovany (Chotěšovičky • Rájov)
• Přehýšov (Bítov • Radějovice)
• Příšov
• Rochlov
• Tatiná
• Tlučná
• Trnová
• Třemošná (Záluží)
• Úherce
• Újezd nade Mží
• Úlice (Hracholusky • Jezná • Kníje • Nová Jezná)
• Úněšov (Budeč • Čbán • Číhaná • Hvožďany • Lípa • Podmokly • Štipoklasy • Vojtěšín)
• Úterý (Olešovice • Vidžín)
• Vejprnice
• Vochov
• Všeruby (Chrančovice • Chrástov • Klenovice • Kokořov • Popovice • Radimovice)
• Zahrádka (Hůrky • Mostice)
• Zbůch (Červený Újezd)
• Zruč-Senec (Senec • Zruč)
• Žilov (Stýskaly)

• ORP Nýřany, veřejný dálkový přístup do Registru územní identifikace, adres a nemovitostí
• SO ORP Nýřany, Český statistický úřad