Spréva
Spréva Spree | |
---|---|
Spreewald (lužickosrbsky Błota) | |
Základní informace | |
Délka toku | 375,3[1] km |
Plocha povodí | 9858[1] km² |
Průměrný průtok | 36 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Neugersdorf, Kottmar, Ebersbach-Spreedorf 51°0′34,6″ s. š., 14°38′57,5″ v. d. | |
Ústí | |
do Havoly v Berlíně (Spandau) 52°32′9,96″ s. š., 13°12′32,04″ v. d. | |
Protéká | |
Česko (Ústecký kraj) Německo (Sasko – Budyšín, Braniborsko – Chotěbuz, Berlín) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Havola povodí Sprévy (Německo 99,29 %, Česko 0,71 %)[1] | |
mapa toku řeky | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spréva (německy Spree, hornolužickosrbsky Sprjewja) je řeka ve východním Německu (Sasko, Braniborsko, Berlín), která na dvou místech krátce protéká i územím Česka (ve Šluknovském výběžku). Spréva je 375,3 km[1] dlouhá a její povodí má plochu 9 858 km².[1] Protéká Berlínem a je největším přítokem řeky Havoly.
Průběh toku
Spréva pramení poblíž česko-německé státní hranice na rozhraní Šluknovského výběžku (okres Děčín) a zemského okresu Zhořelec v Sasku ze tří pramenů: v Neugersdorfu, na západním úbočí hory Kottmar (Löbau) a v Ebersbachu-Spreedorfu. Mezi Neugersdorfem a Ebersbachem tvoří horní tok Sprévy česko-německou hranici a v katastru zaniklé obce Fukov protéká v délce asi 500 metrů čistě českým územím.
Řeka dále teče přes Středoevropskou nížinu, historickým územím Horní a Dolní Lužice a následně Braniborska, přičemž protéká středisky všech těchto regionů (Budyšín, Chotěbuz, Berlín) a řadou dalších měst. Pod Chotěbuzí (tj. severně) v oblasti Spreewald se její tok rozlévá do více ramen a postupně opisuje dva velké oblouky, kterými několikrát zcela mění směr, načež se mezi Beeskowem a Fürstenwalde obrací severozápado-západním směrem. Zde je ze Sprévy veden důležitý plavební kanál do Eisenhüttenstadtu na Odře.
Spréva dále protéká předměstím Köpenick a středem Berlína a ve Špandavě se zleva vlévá do Havoly, přičemž je v místě soutoku podstatně delší zdrojnicí než sama Havola.
Na řece je od roku 1977 postavena Budyšínská vodní nádrž. Dále přirozeně protéká přes jezera Schwielochsee a Müggel.
Přítoky
- levé – Dahme
- pravé – Schwarzer Schöps, Löbauer Wasser, Wuhle, Panke
Vodní režim
Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, v létě hladina klesá. Průměrný průtok v ústí je 36 m³/s. Ten je regulován četnými přehradními nádržemi a jezery. Řeka nepravidelně zamrzá jen v některých letech.
Využití
Řeka je splavněna a vodní doprava je možná v délce 182 km. Je součástí vodní cesty, která spojuje Odru (s kterou je spojena kanálem) a Labe (do kterého se vlévá Havola).
Na řece leží města Ebersbach-Neugersdorf, Neusalza-Spremberg, Schirgiswalde-Kirschau, Budyšín, Spremberg, Chotěbuz, Lübbenau, Lübben, Beeskow, Fürstenwalde/Spree, Erkner a Berlín.
Odkazy
Reference
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Шпре“.
Externí odkazy
- Galerie Spréva na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spréva na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: NordNordWest, revision/adaption by Ulamm (diskuse) 01:05, 27 March 2016 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Povodí Labe.
Autor: Vaclav Dvorak, Licence: CC BY-SA 4.0
řeka Spréva v katastru bývalé obce Fukov ve Šluknovském výběžku