Spyridon Luis

Spyridon Louis
Narození12. ledna 1873
Marousi
Úmrtí26. března 1940 (ve věku 67 let)
Marousi
Povolánímaratonský běžec, běžec na dlouhé tratě, atlet, zemědělec a běžec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlatoLOH 1896maraton

Spyridon Luis, řecky: Σπυρίδων Λούης, též Σπύρος Λούης (12. ledna 1873 Marousi26. března 1940 tamtéž) byl řecký atlet, vítěz maratonu na prvních novodobých olympijských hrách v roce 1896.

Dětství a mládí

Spyridon se narodil v městečku Marousi (Amarousi) nedaleko Athén jako nejmladší z pěti dětí a jediný syn Athanasia a Kalomiry Louisových. Jeho otec byl chudý rolník, který si na živobytí přivydělával jako rozvažeč vody (veřejný vodovod tehdy ještě v Athénách neexistoval a voda se vozila do města v konvích). Malý Spyridon ve škole příliš nevynikal – a těžko se tomu divit, když musel kromě učení vypomáhat otci s roznáškou vody, dělat čističe bot a poslíčka. Právě jeden z jeho zákazníků mu však nakonec otevřel cestu ke slávě. Byl jím jistý major Papadiamantopoulos, který si svého oblíbeného poslíčka Spyridona Luise, odbývajícího si v letech 18931895 vojenskou službu, nechal převelet ke svému útvaru a jako člen organizačního výboru I. olympijských her jej později doporučil do kvalifikace řeckých účastníků nadcházejícího maratonského běhu. Luisovi se kvalifikační závod vůbec nevydařil (doběhl až 17. z 19 dokončivších účastníků), přesto jej jeho patron Papadiamantopoulos dokázal protlačit na startovní listinu olympijského závodu.

Olympijské vítězství

Zlom v Luisově životě nadešel v pátek 10. dubna (v Řecku tehdy ještě počítali podle juliánského kalendáře 29. března) 1896. Toho odpoledne se u vesnice Marathón postavilo na start prvního olympijského maratónu 17 závodníků z pěti zemí. Někteří běžci uspěli již v předchozích disciplínách Američan Arthur Blake skončil v běhu na 1 500 m druhý a Francouz Albin Lermusiaux třetí. Za největšího favorita byl všeobecně považován Edwin Flack z Austrálie, čerstvý olympijský vítěz na 800 i 1 500 m, na startu byl i Maďar Gyula Kellner. Zbývajících třináct závodníků reprezentovalo pořádající zemi a celé Řecko doufalo, že alespoň v pátý den atletických soutěží se dočká prvního vítězství domácího závodníka.

Spyridon Luis vbíhá za ovací diváků na stadion, foto: Albert Meyer

Ve 13:56 poslal startér (jímž nebyl nikdo jiný než major Papadiamantop Papadiamantopoulos) výstřelem z revolveru závodníky na 40 km dlouhou trať prašnými silnicemi do Athén, lemovanou desetitisíci diváků. Již po několika kilometrech se startovní pole roztrhalo a na čele se usadil Edwin Flack následován Blakem a Lermusiauxem, na čtvrtém místě pak Řek Lavrentis. Mezi 10. a 15. kilometrem, zatímco byl Blake stižen krizí, se na vedoucí skupinu dotáhl další z Řeků Charilaos Vasilakos spolu s Kellnerem. Spyridon Luis se nenechal strhnout tempem a dopředu se propracovával jen pozvolna (přičemž neváhal překonávat chvilkovou krizi ani sklenicí vína v hospodě v Pikermi). Užaslé diváky přitom neopomněl ujišťovat, že soupeře stačí před cílem dohonit. Lermusiaux mezitím ve stoupání za Pikermi nastoupil k samostatnému úniku a mezi 20. a 30. kilometrem si vytvořil až několikaminutový náskok. Přecenil však své síly a pro křeče musel zastavit. Ještě se znovu pokusil rozběhnout, ale na 32. kilometru Lermusiaux závod definitivně vzdal. Své úsilí ukončil i Blake, zatímco vedení v závodě se znovu ujal Flack. To už se k němu zezadu pomalu ale jistě dotahoval Spyridon Luis a vyčerpaného Australana předstihl. Ten se ještě chvíli snažil držet s odstupem asi 20 metrů krok, ale na 37. kilometru již na dohled od Athén odpadl. I Flack tak skončil ve sběrném voze a na čele závodu se ocitli dva Řekové, neboť druhý za Louisem byl Charilaos Vasilakos. Na zaplněný olympijský stadion nejprve dorazil cyklista se zprávou že od 30. kilometru přesvědčivě vede Australan Flack. O to větší byl výbuch nadšení 60 000 diváků, když na koni přicválal startér Papadiamantopoulos a oznámil, že se do cíle blíží jako vedoucí řecký závodník Spyridon Luis. Následník řeckého trůnu princ Konstantin a jeho bratr Jiří ihned spěchali k bráně stadionu, aby po Luisově boku za ohromných ovací oběhli poslední kolo. Spyridon Luis vyhrál první olympijský maratón v čase 2:58:50, druhý Charilaos Vasilakos dosáhl času 3:06:30. Další v cíli Spyridon Velokas byl vzápětí diskvalifikován, neboť se ukázalo, že se kus cesty svezl. Třetí místo tak vybojoval Maďar Gyula Kellner časem 3:09:35.

Spyridon Luis se rázem stal národním hrdinou. Kromě osobní gratulace (a povozu s oslíkem pro svou živnost) od krále Jiřího I. a stříbrného poháru věnovaného iniciátorem celého závodu Michelem Bréalem obdržel nespočet dalších pozorností od svých nadšených krajanů – zlaté hodinky, doživotní obsluha u holiče zdarma apod. Mohl jen litovat, že má již manželku Elenu a dvě děti, neboť přední řecký boháč a sponzor her, bankéř Averof, před závodem nabízel případnému řeckému vítězi ruku své dcery a milion drachem.

Další život a odkaz

Po tomto druhém maratonu v životě už Spyridon Luis nezávodil. Nedal se ani zlákat svou náhlou slávou a dál žil skromně s rodinou (celkem pět dětí) v Marousi jako rolník a listonoš. Za olympijské vítězství mu byla až do konce života vyplácena i nevelká penze. O mnoho let později, v roce 1925 byl z jakési příčiny neprávem obviněn z falšování úředních dokumentů a více než rok strávil ve vazbě, než byl rehabilitován a propuštěn. Naposledy se objevil na veřejnosti roku 1936, kdy byl čestným členem a vlajkonošem řecké výpravy na olympijských hrách v Berlíně. Zemřel v tichosti ve svém rodném městě a jeho hrob zdobí mramorový náhrobek s pěti olympijskými kruhy. Třeba říci, že Řecko si na další atletické olympijské zlato muselo počkat hodně dlouho – až do roku 1992, kdy v Barceloně nečekaně vyhrála běh na 100 metrů překážek Paraskiewi Patoulidou.

Jméno Spyridona Luise nesou mnohé řecké sportovní kluby a dnes především Olympijský stadión, srdce sportovního komplexu v jeho rodném Marousi, který hostil olympijské hry v roce 2004.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Louis entering Kallimarmaron at the 1896 Athens Olympics.jpg
Spiridon Louis entering the stadium at the end of the marathon.
Spiridon louis.jpg
Spiridon Louis, 1896 Olympic marathon champion