Spyros Kyprianu

Spyros Kyprianu
Prezident Kypru
Ve funkci: 3. září 1977 – 28. února 1988
Předchůdce	Makarios III.
Nástupce	Jorgos Vasiliu
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická strana
Narození	28. října 1932 Lemesos
Úmrtí	12. března 2002 (ve věku 69 let) Onkologické centrum Kyperské banky
Choť	Mimi Kyprianuová (1956–2002)
Děti	Markos Kyprianu
Příbuzní	Spiros Araouzos (dědeček)[1] Andreas Araouzos (strýc)[1]
Alma mater	Městská univerzita v Londýně Gray's Inn
Profese	politik, advokát a právní poradce
Ocenění	Řád Isabely Katolické (1987) Řád Josého Martího
Podpis
Commons	Spyros Kyprianou
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spyros Achilleos Kyprianu, řecky Σπύρος Κυπριανού (28. října 1932 Limassol – 12. března 2002 Nikósie) byl kyperský politik. V letech 1977–1988 byl prezidentem Kypru.

Život

V mládí studoval v Londýně, kde mj. spolupracoval s arcibiskupem Makariosem III. a snažil se informovat britskou veřejnost o kyperské otázce. Toto úsilí zesílil po začátku osvobozeneckého boje na Kypru v roce 1955. Kvůli této činnosti byl v červnu 1956 nucen Spojené království opustit. Odešel do Řecka, kde spolupracoval s Panhellenským výborem pro sebeurčení Kypru, jehož cílem bylo zvýšit povědomí o Kypru na mezinárodní scéně. Za tím účelem působil v letech 1956-1957 v New Yorku. Poté mu bylo dovoleno vrátit se do Londýna, kde zůstal až do podpisu londýnsko-curyšských dohod o nezávislosti Kypru. V březnu 1959 se vrátil na Kypr, spolu s arcibiskupem Makariosem, který se záhy stal prvním prezidentem nového státu. Po vyhlášení nezávislosti Kypru v srpnu 1960 jmenoval Makarios Kyprianua ministrem spravedlnosti a o několik dní později také ministrem zahraničních věcí. V této funkci zastupoval Kypr v Radě bezpečnosti OSN a na zasedáních Valného shromáždění OSN během debat o kyperské otázce.

V září 1964 v Moskvě podepsal dohodu o sovětské vojenské pomoci Kypru. 5. května 1972, po sporu s vojenským režimem v Aténách, z funkce ministra zahraničních věcí odstoupil. Poté pracoval jako právník. V roce 1974, po turecké invazi na Kypr, odešel do Atén, kde jednal s novou řeckou vládou, která převzala moc po zhroucení junty. Byl jakousi spojkou mezi řeckou vládou a Makariosem, který po invazi dočasně pobýval v Londýně. Dne 12. května 1976 oznámil založení středové Demokratické strany (DIKO), kterou pak vedl až do roku 2000. V parlamentních volbách 5. září 1976 získala tato strana ve sněmovně 21 míst z 35 a Kyprianu byl zvolen předsedou parlamentu. Po smrti prezidenta Makariose (3. srpna 1977) převzal dle ústavy prezidentské pravomoci a posléze byl 3. září 1977 jednomyslně zvolen druhým prezidentem republiky. Podruhé byl zvolen 28. února 1978, potřetí pak 13. února 1983. Ve volbách v roce 1988 byl ovšem poražen Jorgosem Vasiliuem. Po parlamentních volbách konaných 26. května 1996 byl Kyprianu zvolen předsedou parlamentu. Post držel do roku 2000. Jeho syn Markos Kyprianu se stal rovněž politikem, byl eurokomisařem a ministrem zahraničí Kypru.

Vyznamenání

• Řád Bílého lva I. třídy s řetězem, civilní skupina – Československo, 11. června 1980^[2]
• Řád José Martího – Kuba, 1987^[3][4]
• Řád Isabely Katolické

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spyros Kyprianu na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spyros Kyprianou na anglické Wikipedii.