Square Kilometre Array
Square Kilometre Array | |
---|---|
Stát | Jihoafrická republika Austrálie a další země |
Souřadnice | 30°43′16,07″ j. š., 21°24′40,06″ v. d. |
Webová stránka | https://skatelescope.org/ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Square Kilometre Array (SKA, v překladu Pole o ploše kilometr čtvereční) je budovaná soustava radioteleskopů, která vznikne v Jihoafrické republice a v Austrálii. Přijímací plocha všech antén by měla být 1 km². Po dokončení půjde o absolutně největší soustavu radioteleskopů na světě.
Struktura
Centrální část každé ze dvou soustav antén by měla být umístěna na území o průměru asi 10 km, z ní budou vybíhat spirály dalších stanic, které budou až 3 000 km daleko.[1] Australská část proto bude mít nejvzdálenější stanice až na Novém Zélandu, jihoafrická pak na Madagaskaru.
Typy antén
Aby bylo možné přijímat signály o různých frekvencích, bude se Square Kilometre Array skládat ze tří typů antén:[1]
- klasické parabolické antény o průměru 12 m pro frekvence 350 MHz – 14 GHz,
- dipólové řídce rozmístěné antény pro nízké frekvence,
- kompaktní pole radiometrů pro střední frekvence.
Datové komunikace
Signály z antén Square Kilometre Array budou klást extrémní nároky na přenos a zpracování dat. Podle projektu z roku 2017 má např. jen pole parabolických antén produkovat datový tok, který bude desetkrát větší, než byl celosvětový provoz na internetu v roce 2018.[2] U pole antén s nižšími frekvencemi by to mělo být ještě o jeden řád více.
Vědecké cíle
Podle představ z roku 2017 by se projekt měl zaměřit na pět základních okruhů témat:[1]
- hvězdy: síť by měla být schopná zachytit světlo prvních vznikajících hvězd (jeho frekvence se vlivem rozpínání vesmíru posunula do radiové oblasti),
- zachycovaní gravitačních vln: bude se tak dít sledováním odchylek v periodách pulsarů,
- mapování vodíku v galaxiích: mělo by to umožnil poznat, jak se galaxie a především nadgalaktické struktury vyvíjejí,
- vznik magnetických polí, především v mezigalaktickém prostoru,
- výzkum temné hmoty: pomocí gravitačního čočkování.
Další oblastí bude hledání a výzkum složitých organických molekul ve vesmíru, kdy by měly být teleskopy zvlášť citlivé na záření způsobené změnami jejich jemné struktury.[3]
Vedení projektu a financování
Ředitelství projektu sídlí v současnosti na observatoři Jodrell Bank ve Velké Británii.[1] První etapa projektu (2018 – 2023) má stát celkem 2 miliardy euro. Na projektu se kromě států, na jejichž území bude zařízení ležet, podílí několik evropských zemí, především Spojené království, Francie, Itálie a Španělsko, dále Kanada, Indie a Čína.[1]
Historie projektu
Koncept projektu byl navržen v roce 1991. Pro ověření koncepce vznikly dva projekty:[1]
- Austrálie: ASKAP – Australian Square Kilometre Array Pathfinder – síť 36 stejných antén o průměru 12 m. Je provozována od roku 2012.
- Jižní Afrika: MeerKAT, původně Karoo Array Telescope – soustava 64 parabolických antén o průměru 13,5 m. Staví se od roku 2016, v červnu 2018 bylo dodáno 36 antén, které se uvádějí do provozu.
Etapy projektu SKA
- 1. etapa: 2018 – 2023 (označovaná jako SKA 1): během ní by mělo být v Austrálii rozmístěno 500 antén a v Jižní Africe 200 antén,
- 2. etapa: 2023 – 2030: během této etapy by měla být zcela dokončena soustava dipólových antén a radiometrů pro nízké a střední frekvence,[4]
- 3. etapa: po roce 2030: dokončení soustavy parabolických antén pro vysoké frekvence.
Reference
- ↑ a b c d e f KULHÁNEK, Petr. Největší "ucho" lidstva - budoucí radioteleskopické pole SKA [online]. Český rozhlas, 2018-07-28 [cit. 2018-08-05]. (Planetárium). Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Amazing Facts [online]. SKA, 2017 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ SKA Science [online]. SKA, 2017 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ GRYGAR, Jiří. EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (3) [online]. Česká astronomická společnost, 2017-07-12 [cit. 2018-08-09]. (Astro.cz). Kapitola Synergie aparatur VLA - VLBI - LOFAR - ALMA - SKA - ATHENA - IceCube a LIGO. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Square Kilometre Array na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: SKA Project Development Office and Swinburne Astronomy Productions, Licence: CC BY-SA 3.0
Artist's impression of the 15m x 12m Offset Gregorian Antennas within the central core of thr Square Kilometre Array.
Autor: SKA Project Development Office and Swinburne Astronomy Productions, Licence: CC BY-SA 3.0
Artist's impression of one of the 60m diameter Dense Aperture Arrays.
Autor: SPDO/TDP/DRAO/Swinburne Astronomy Productions, Licence: CC BY 3.0
Artist's impression of the 5km diameter central core of Square Kilometre Array (SKA) antennas.
Autor: SKA Organisation, Licence: CC BY 3.0
Close up artist rendition. Image of the Australian SKA LFAA (Low Frequency Aperture Array) instrument. These dipole antenna which will number in their hundreds of thousands will survey the radio sky in frequencies as low at 50Mhz.
Autor: Ant Schinckel, CSIRO., Licence: CC BY-SA 3.0
CSIRO's ASKAP antennas at the Murchison Radio-astronomy Observatory in Western Australia, 2010. Image credit: CSIRO.