Srdov (tvrz)
Srdov | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | 13. století |
Zánik | 16. století |
Poloha | |
Adresa | Štěkeň, Česko |
Souřadnice | 49°16′9,59″ s. š., 13°58′49,11″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 34695/3-4410 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Srdov je zaniklá tvrz u Štěkně východně od Strakonic v Jihočeském kraji. Tvrz existovala od třináctého do patnáctého století a dochovalo se po ní tvrziště chráněné jako kulturní památka.[1] Pozůstatky tvrze se nachází na levém břehu Otavy v lokalitě U Mostáka asi dva kilometry západně od Štěkně a jeden kilometr jihovýchodně od Přešťovic.[2]
Historie
První písemná zmínka o Srdovu pochází z roku 1251, kdy tvrz patřila Vernerovi ze Srdova, který v erbu používal znamení střely. Ve druhé polovině čtrnáctého století byl Srdov připojen ke Slaníku, tehdy zvanému Dvorec. Roku 1409 patřilo devatenáct jiter polí Zikmundovi ze Dvorce, ale z roku 1427 (1426[3]) existuje zmínka o Žibřidovi ze Srdova. Z pozdějších dob už o Srdovu žádné zprávy nejsou.[4] Tvrz patrně existovala až do počátku šestnáctého století, kdy byla opuštěna.[5]
Nejstarší archeologické nálezy pochází ze dvacátých let dvacátého století a patří k nim nádoby, kachle, šípy a nože z předhusitské doby. Bedřich Dubský v dalším desetiletí údajně odkryl zbytky zdiva. Kamennou destrukci odkryl také Jan Michálek v roce 1980, který na tvrzišti nalezl keramiku z doby římské a ze třináctého až šestnáctého století.[5]
Stavební podoba
Tvrziště se nachází v nadmořské výšce 394 metrů na okraji říční terasy, která úroveň údolní nivy převyšuje asi o deset metrů. Cesta, která ke tvrzišti vede od severu, nejspíše respektuje místo původního vstupu. Přístupnou severní a východní stranu chrání příkop široký dvanáct až patnáct metrů a hluboký až tři metry. V minulosti jej na vnější straně údajně lemoval val. Jádro tvrze má oválný půdorys s rozměry 60 × 40 metrů. Nenachází se na něm žádné patrné pozůstatky budov, pouze nad příkopem se dochoval nízký val, který může být zbytkem hradby. Na jižním okraji do tvrziště zasahuje stavba novodobého domu, v jehož zdivu se dochovala část gotické hradby.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-09]. Identifikátor záznamu 146428 : Tvrz Srdov, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Srdov tvrz, s. 242.
- ↑ a b c Tvrz Srdov, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic