Srebrenik
| Srebrenik Сребреник | |
|---|---|
 Hrad Srebrenik | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°42′14″ s. š., 18°29′40″ v. d. |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Tuzlanský |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 249 km² |
| Počet obyvatel | 41 195 (2007) |
| Hustota zalidnění | 165,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Bosňáci, Chorvati |
| Náboženské složení | muslimové, římskokatoličtí křesťané |
| Správa | |
| Starosta | Sanel Buljubašić |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +387 35 |
| PSČ | 75 350 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Srebrenik je město a opčina v severovýchodní Bosně a Hercegovině. Administrativně se jedná o součást Tuzlanského kantonu. Samotné město, které v roce 2009 mělo kolem 6195 obyvatel,[1] se nachází severozápadně od Tuzly na dolním toku řeky Tinje.
Dějiny
Srebrenik se poprvé objevuje v historických záznamech roku 1333.[2] První psaný dokument připomíná dřevěné město, kterému vládl Stefan II. Kotromanić, tehdejší bosenský bán. Název města se objevoval v různých podobách a různých zdrojích; kromě původního Sr'bnik se také setkáváme i s Srebranich, či Zrebernek, například v textech původem maďarských. Město tehdy obchodovalo s Dubrovníkem a obchodní cesty vedly přes území dnešní Bosny a Hercegoviny. V této době byl Srebrenik jedním z center historické Bosny, která byla pod nadvládou rodu Kotromanićů a dosahovala rekordně rozsáhlého území. Bosna se tehdy rozprostírala na teritoriu ohraničeném řekou Sávou na severu, Zadarem a Kninem na jihu a jihovýchodní hranici tvoří Herceg Novi. Uherský král Matyáš Korvín v říjnu 1464 prošel se svým vojskem až do severovýchodní Bosny a obsadil rovněž i Srebrenik. Ze území, která získal, zformoval tzv. Srebernickou bánovinu, která byla řízena na základě vojenských pravidel. Za zástupce Bánoviny vybral chorvatského pána Nikolu Ilockého.
Do osmanských rukou se město dostalo v roce 1512 nebo 1521,[3] kdy jej dobyl tehdejší bosenský bey Feriz. Za osmanské vlády přestoupila část obyvatelstva na islám a byla vybudována i mešita.
V dnešní době je hlavní památkou celé oblasti zřícenina z předosmanských dob. V ní se od roku 1977 koná na přelomu srpna a září festival s názvem „Srebrenik - otevřené město umění“.[4] Po druhé světové válce se město rozšířilo o moderní čtvrť s moderní infrastrukturou (osm základních škol, školka, Středoškolské centrum, Dům zdraví, dům kultury s knihovnou, dále pak kino a galerie).
Přírodní poměry
Srebrenik se nachází v údolí, které vytvořila během času řeka Tinje. Městem prochází silnice, která spojuje města Brčko, Tuzla a Sarajevo. Průměrná nadmořská výška celého území, na kterém se rozkládá srebrenická opština s rozlohou 249 km2, činí 199 m. V roce 1991 tu žilo v četných vsích celkem 40 896 obyvatel. Opština Srebrenik je obklopena horskými masivy Majevica a Trebava.
Ekonomika
Obyvatelstvo Srebreniku i okolních vesnic se věnuje hlavně zemědělským činnostem, ovocnářství a chovu dobytka. V uplynulých desetiletích za dob SFRJ se podařilo rozvíjet i průmyslovou výrobu, hlavně tedy produkci nábytku, stavebních materiálů a textilu. I přesto se však nejednalo o příliš zprůmyslněnou část Bosny a Hercegoviny, k průměru se začal Srebrenik přibližovat teprve až po ukončení války a budování podniků v nových ekonomických poměrech. Růst byl sice rychlý, neobešel se bez problémů; nesnadná byla například privatizace starších závodů.[5] Půda v okolí řeky je úrodná, avšak náchylná k erozím. Záplavy jsou časté, hlavně během jara, kdy dochází k redukci sněhové pokrývky a řeka Tinje tak zmohutní.[3]
Demografie
Podle posledního jugoslávského sčítání lidu z roku 1991 měla opština Srebrenik 40 896 obyvatel v celkem 49 sídlech. Vzhledem k válečným přesunům obyvatelstva v první polovině 90. let jsou tyto údaje již značně neaktuální a pouze orientační.
| rok sčítání | 1991 | 1981 | 1971 | |||
| Bosňáci | 30 528 (74,64 %) | 28 070 (73,73 %) | 24 628 (73,25 %) | |||
| Srbové | 5 308 (12,97 %) | 5 545 (14,56 %) | 5 489 (16,32 %) | |||
| Chorvati | 2 752 (6,72 %) | 3 167 (8,31 %) | 3 256 (9,68 %) | |||
| Jugoslávci | 1 203 (2,94 %) | 767 (2,01 %) | 34 (0,10 %) | |||
| оstatní, nezjištěno | 1 105 (2,70 %) | 521 (1,36 %) | 213 (0,63 %) | |||
| celkem | 40 896 | 38 070 | 33 620 | |||
Přestože dominantním národem jsou v opštině Bosňáci, mnohé z vesnic, které do této opštiny spadají, jsou etnicky čistě srbské (nebo tak tomu bylo podle posledního sčítání lidu. Jednalo se o vesnice Donji Podpeć, Gornji Podpeć, Jasenica, Maoča, Špionica Centar a Špionica Gornja. Vesnice Špionica Srednja, Straža, Gornji Hrgovi a Cerik pak byly převážně chorvatské.
Sport
Na území opštiny Srebrenik existuje několik sportovních spolků. Roku 1953 byl založen klub FK Gradina, který dnes hraje v První lize Federace Bosny a Hercegoviny. Hraje se také i basketbal, který má v zemích bývalé Jugoslávie velkou tradici. Místním klubem, který se věnuje košíkové je KK Gradina. Hraje se také volejbal (OK Gradina) a házená (Srebrenik 04). Gradina v předválečných dobách patřila k nejúspěšnějším týmům v BiH.
Sídla
V roce 1991 tvořila opčinu následující sídla (vsi):
|
|
|
|
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Srebrenik na francouzské Wikipedii.
- ↑ Srebrenik [online]. World Gazetteer [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Historija [online]. Město Srebrenik [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ a b Municipality Srebrenik [online]. NERDA [cit. 2009-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
- ↑ Srebrenik [online]. Bosna and Hercegovina Tourism [cit. 2009-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-30. (anglicky)
- ↑ Privreda [online]. Město Srebrenik [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (bosensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Srebrenik na Wikimedia Commons - (bosensky) Oficiální internetové stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Dado, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of Srebrenik municipality in Bosnia and Herzegovina.