Srebrenik

Srebrenik
Сребреник
Hrad Srebrenik
Hrad Srebrenik
Poloha
Souřadnice
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
EntitaFederace Bosny a Hercegoviny
KantonTuzlanský
Srebrenik na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha249 km²
Počet obyvatel41 195 (2007)
Hustota zalidnění165,4 obyv./km²
Etnické složeníBosňáci, Chorvati
Náboženské složenímuslimové, římskokatoličtí křesťané
Správa
StarostaSanel Buljubašić
Oficiální webwww.srebrenik.ba
Telefonní předvolba+387 35
PSČ75 350
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srebrenik je město a opčina v severovýchodní Bosně a Hercegovině. Administrativně se jedná o součást Tuzlanského kantonu. Samotné město, které v roce 2009 mělo kolem 6195 obyvatel,[1] se nachází severozápadně od Tuzly na dolním toku řeky Tinje.

Dějiny

Srebrenik se poprvé objevuje v historických záznamech roku 1333.[2] První psaný dokument připomíná dřevěné město, kterému vládl Stefan II. Kotromanić, tehdejší bosenský bán. Název města se objevoval v různých podobách a různých zdrojích; kromě původního Sr'bnik se také setkáváme i s Srebranich, či Zrebernek, například v textech původem maďarských. Město tehdy obchodovalo s Dubrovníkem a obchodní cesty vedly přes území dnešní Bosny a Hercegoviny. V této době byl Srebrenik jedním z center historické Bosny, která byla pod nadvládou rodu Kotromanićů a dosahovala rekordně rozsáhlého území. Bosna se tehdy rozprostírala na teritoriu ohraničeném řekou Sávou na severu, Zadarem a Kninem na jihu a jihovýchodní hranici tvoří Herceg Novi. Uherský král Matyáš Korvín v říjnu 1464 prošel se svým vojskem až do severovýchodní Bosny a obsadil rovněž i Srebrenik. Ze území, která získal, zformoval tzv. Srebernickou bánovinu, která byla řízena na základě vojenských pravidel. Za zástupce Bánoviny vybral chorvatského pána Nikolu Ilockého.

Do osmanských rukou se město dostalo v roce 1512 nebo 1521,[3] kdy jej dobyl tehdejší bosenský bey Feriz. Za osmanské vlády přestoupila část obyvatelstva na islám a byla vybudována i mešita.

V dnešní době je hlavní památkou celé oblasti zřícenina z předosmanských dob. V ní se od roku 1977 koná na přelomu srpna a září festival s názvem „Srebrenik - otevřené město umění“.[4] Po druhé světové válce se město rozšířilo o moderní čtvrť s moderní infrastrukturou (osm základních škol, školka, Středoškolské centrum, Dům zdraví, dům kultury s knihovnou, dále pak kino a galerie).

Přírodní poměry

Srebrenik se nachází v údolí, které vytvořila během času řeka Tinje. Městem prochází silnice, která spojuje města Brčko, Tuzla a Sarajevo. Průměrná nadmořská výška celého území, na kterém se rozkládá srebrenická opština s rozlohou 249 km2, činí 199 m. V roce 1991 tu žilo v četných vsích celkem 40 896 obyvatel. Opština Srebrenik je obklopena horskými masivy Majevica a Trebava.

Ekonomika

Obyvatelstvo Srebreniku i okolních vesnic se věnuje hlavně zemědělským činnostem, ovocnářství a chovu dobytka. V uplynulých desetiletích za dob SFRJ se podařilo rozvíjet i průmyslovou výrobu, hlavně tedy produkci nábytku, stavebních materiálů a textilu. I přesto se však nejednalo o příliš zprůmyslněnou část Bosny a Hercegoviny, k průměru se začal Srebrenik přibližovat teprve až po ukončení války a budování podniků v nových ekonomických poměrech. Růst byl sice rychlý, neobešel se bez problémů; nesnadná byla například privatizace starších závodů.[5] Půda v okolí řeky je úrodná, avšak náchylná k erozím. Záplavy jsou časté, hlavně během jara, kdy dochází k redukci sněhové pokrývky a řeka Tinje tak zmohutní.[3]

Demografie

Podle posledního jugoslávského sčítání lidu z roku 1991 měla opština Srebrenik 40 896 obyvatel v celkem 49 sídlech. Vzhledem k válečným přesunům obyvatelstva v první polovině 90. let jsou tyto údaje již značně neaktuální a pouze orientační.

Obyvatelstvo opštiny Srebrenik
rok sčítání199119811971
Bosňáci30 528 (74,64 %)28 070 (73,73 %)24 628 (73,25 %)
Srbové5 308 (12,97 %)5 545 (14,56 %)5 489 (16,32 %)
Chorvati2 752 (6,72 %)3 167 (8,31 %)3 256 (9,68 %)
Jugoslávci1 203 (2,94 %)767 (2,01 %)34 (0,10 %)
оstatní, nezjištěno1 105 (2,70 %)521 (1,36 %)213 (0,63 %)
celkem40 89638 07033 620

Přestože dominantním národem jsou v opštině Bosňáci, mnohé z vesnic, které do této opštiny spadají, jsou etnicky čistě srbské (nebo tak tomu bylo podle posledního sčítání lidu. Jednalo se o vesnice Donji Podpeć, Gornji Podpeć, Jasenica, Maoča, Špionica Centar a Špionica Gornja. Vesnice Špionica Srednja, Straža, Gornji Hrgovi a Cerik pak byly převážně chorvatské.

Sport

Na území opštiny Srebrenik existuje několik sportovních spolků. Roku 1953 byl založen klub FK Gradina, který dnes hraje v První lize Federace Bosny a Hercegoviny. Hraje se také i basketbal, který má v zemích bývalé Jugoslávie velkou tradici. Místním klubem, který se věnuje košíkové je KK Gradina. Hraje se také volejbal (OK Gradina) a házená (Srebrenik 04). Gradina v předválečných dobách patřila k nejúspěšnějším týmům v BiH.

Sídla

V roce 1991 tvořila opčinu následující sídla (vsi):

  • Babunovići
  • Behrami
  • Brda
  • Brezik
  • Brnjičani
  • Cage
  • Cerik
  • Crveno Brdo
  • Čekanići
  • Ćehaje
  • Ćojlučko Polje
  • Ćojluk
  • Dedići
  • Donji Moranjci
  • Donji Podpeć
  • Donji Srebrenik
  • Duboki Potok
  • Falešići
  • Gornji Hrgovi
  • Gornji Moranjci
  • Gornji Podpeć
  • Gornji Srebrenik
  • Huremi
  • Jasenica
  • Ježinac
  • Kiseljak
  • Kuge
  • Like
  • Lipje
  • Lisovići
  • Luka
  • Ljenobud
  • Maoča
  • Podorašje
  • Previle
  • Rapatnica
  • Seona
  • Sladna
  • Srebrenik
  • Straža
  • Šahmeri
  • Špionica Centar
  • Špionica Donja
  • Špionica Gornja
  • Špionica Srednja
  • Tinja Donja
  • Tinja Gornja
  • Tutnjevac
  • Uroža
  • Zahirovići

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Srebrenik na francouzské Wikipedii.

  1. Srebrenik [online]. World Gazetteer [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Historija [online]. Město Srebrenik [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (bosensky) 
  3. a b Municipality Srebrenik [online]. NERDA [cit. 2009-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky) 
  4. Srebrenik [online]. Bosna and Hercegovina Tourism [cit. 2009-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-30. (anglicky) 
  5. Privreda [online]. Město Srebrenik [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (bosensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce