Srpice

Srpice
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	šestinozí (Hexapoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Podtřída	křídlatí (Pterygota)
Řád	srpice (Mecoptera) Hyatt & Arms, 1891
Podřády a čeledi
sněžnicovití (Boreidae) Nannochoristidae blechy (Siphonaptera) Tungidae Pulicidae Coptopsyllidae Vermipsyllidae Rhopalopsyllidae Hypsophthalmidae Stephanocircidae Pygiopsyllidae Hystrichopsyllidae Leptopsyllidae Ischnopsyllidae Ceratophyllidae Amphipsyllidae Malacopsyllidae Dolichopsyllidae Ctenopsyllidae Pistillifera Apteropanorpidae komárovicovití (Bittacidae) Choristidae †Dinopanorpidae Eomeropidae Meropeidae srpicovití (Panorpidae) Panorpodidae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srpice (Mecoptera) je skupina středního až drobného hmyzu se dvěma páry blanitých křídel (mohou chybět – Boreidae), kousacím ústním ústrojím na rypákovité hlavě a dlouhými nitkovitými tykadly. Samci v Česku běžného rodu Panorpa mají na zadečku charakteristické přichytávací klíšťkovité gonopody. Na světě žije asi 550 druhů, z našeho území je udáván výskyt devíti druhů. Nejstarší nálezy fosilních srpic pocházejí již ze spodního permu.^[1]

Vnitřní skupinou srpic jsou blechy (Siphonaptera), které se vyznačují odlišnou morfologií získané díky parazitickému způsobu života. Dříve byly blechy klasifikovány jako samostatný řád, dnes víme, že jde o monofylum v rámci srpic.

Charakteristika srpic

Samčí pohlavní orgán - gonopod

Většina srpic má rypákovitě prodlouženou hlavu s kousacím ústním ústrojím, dvě velké složené oči a většinou tři jednoduchá očka. Tykadla jsou dlouhá, mnohočlánková a nitkovitá. Hruď je srostlá ze tří článků. Nohy jsou dlouhé, kráčivé, s pětičlánkovými chodidly a výraznými drápky. Komárovci mají zadní nohy lapací. Dva páry blanitých, dlouhých, úzkých křídel s tmavými až žlutavými skvrnami, někdy tvořícími pásky; u některých druhů jsou křídla jednobarevně žlutohnědá. Zadeček je desetičlánkový, u samečků s klíšťkovitými gonopody. Kladélko není vyvinuto.

Morfologicky velice odlišné od zbytku srpic jsou bezkřídlé blechy (Siphonaptera) s výrazně pozměněnou stavbou těla, která je uzpůsobena k parazitickému způsobu života (viz Blechy).

Způsob života

Ústní ústrojí srpice

Vajíčka kladou srpice většinou do mechu a půdy. Larvy housenicovitého tvaru se kuklí na zemi. Dospělci poletují přes den od května do září ve stinných křovinách kolem vody, nejčastěji v lesích. Sněžnice (Boreus) se vyskytují od října do března na sněhu a vlhkém mechu v lesích. Dospělé srpice se živí mrtvým i živým hmyzem.

Druhy v Česku

Srpice sněžná (Panorpa alpina), květen, Hrubý Jeseník

• Boreidae, sněžnicovití
  • Boreus hiemalis, sněžnice matná
  • Boreus westwoodi, sněžnice lesklá
• Bittacidae, komárovcovití
  • Bittacus tipularius, komárovec tiplicovitý
  • Bittacus hageni – zjištěn poprvé v 80. letech 20. století na jižní Moravě^[2]
• Panorpidae, srpicovití
  • Panorpa alpina, srpice sněžná
  • Panorpa communis, srpice obecná
  • Panorpa vulgaris, srpice běžná
  • Panorpa cognata, srpice rezavá
  • Panorpa hybrida, srpice ouškatá
  • Panorpa germanica, srpice skvrnitá
• Siphonaptera, blechy
  • viz samostatný článek Blechy

Reference

Literatura

• BARTOŠ, Emanuel. Srpice - Panorpata. In: KRATOCHVÍL, Josef. Klíč zvířeny ČSR III. Praha: Československá akademie věd, 1959. S. 569–571.
• ŠEVČÍK, Jan. Notes on the distribution of Panorpa scorpionflies (Mecoptera:Panorpidae) in Moravia and Silesia (Czech Republic). Klapalekiana. Praha: AVENTINUM, 1999, čís. 55. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu srpice na Wikimedia Commons
• Taxon Mecoptera ve Wikidruzích
• Srpice na BioLib.cz
• Srpice na HMYZ.NET