Stádlec

Stádlec
Zámek ve Stádlci na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Tábor
Obec s rozšířenou působností	Tábor (správní obvod)
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°22′47″ s. š., 14°29′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	587 (2024)[1]
Rozloha	18,14 km²[2]
Nadmořská výška	449 m n. m.
PSČ	391 62
Počet domů	294 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Stádlec 150 391 62 Stádlec podatelna@stadlec.info
Starosta	Ing. Pavel Doubek
Oficiální web: www.stadlec.eu
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Stádlec
Další údaje
Kód obce	553140
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stádlec (německy Stachletz) je městys v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v něm 587^[1] obyvatel. Správní území obce čítá 4 katastrální území, a to Křída u Stádlce, Slavňovice, Stádlec a Staré Sedlo u Stádlce. Podle čísel popisných je v osadě Hájky 13, v Křídě u Stádlce 29, ve Slavňovicích 37, ve Stádlci 155 a ve Starém Sedle u Stádlce 42 domů. V obci je základní a mateřská škola,^[4] pošta a úřad městyse.

Městys Stádlec leží 9 km severně od Bechyně a asi 15 km jihozápadně od města Tábora stranou hlavních dopravních tahů. Je působištěm několika firem a drobných provozoven výrobních a nevýrobních služeb. Významným podnikem je zde Zemědělské družstvo Opařany, které obhospodařuje většinu zemědělských ploch a využívá areály zemědělské výroby v obci.

Katastr obce leží v povodí Lužnice, převážnou část území tvoří povodí jejího levostranného přítoku Oltyňského potoka, který odvádí vodu z mnoha malých rybníků ležících převážně jižně od Stádlce. Mnohé rybníčky mají zajímavá jména (Závist, Prašivka, Chudátko, Hospodář). Oltyňský potok před vyústěním do Lužnice protéká malebným lesnatým údolím. Severovýchodní část katastru odvodňuje Slavňovický potok, který se do Lužnice vlévá pod ostrožným hradištěm Slavňovice. V části katastrálních území Křída u Stádlce a Stádlec je přírodní park Kukle.^[5]

Městys Stádlec je členem Místní akční skupiny Lužnice, což je občanské sdružení, které vzniklo 30. 9. 2004. Dne 25. ledna 2011 byl obci navrácen status městyse.^[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1287. Král Václav II. v listině datované 2. června 1278 souhlasí, aby Záviš z Falkenštejna směnil vesnice Stadilce (Stádlec) a Křídu s Jindřichem z Rožmberka za jiné vesnice. Ve vesnici byla tvrz, patrně chráněná vodním příkopem. Tvrz byla ponechána jako dolní trakt nynějšího zámku. V roce 1459 prodal Rožmberk vesnici i s pozemky spolu s dobronickým panstvím. V roce 1533 se stávají majiteli Stádlce Vítové ze Rzavého. Na začátku 17. století byla ve Stádlci tvrz, poplužní dvůr, pivovar s krčmou a dva ovčíny. Celá ves byla v roce 1622 vypálena císařským vojskem a teprve po třech letech se mohlo opět začít řádně hospodařit. Po třicetileté válce je Stádlec prodán za 20.000 kop míšeňských Johaně Kateřině Hozlaurové.^[7]

Od roku 1700 je ve Stádlci škola, obec se v roce 1865 stala městysem. Od roku 1878 působí v obci Sbor dobrovolných hasičů. Na konci 19. století měl Stádlec 111 domů, ve kterých žilo 699 obyvatel, z nich bylo 63 židovského vyznání. Pro jejich náboženské potřeby byla v obci vybudována synagoga. V obci byly dva mlýny. K místnímu zámku patřil pivovar a lihovar (roční produkce 833 hl lihu) a cihelna.

V roce 1905 byla v obci otevřena pobočka pošty. K jejímu stému výročí bylo v roce 2005 vydáno zvláštní příležitostné poštovní razítko.

Městysem prochází žlutá turistická stezka, začínající na nádraží Malšice, pokračující přes Dobřejice a Stádlecký most do Stádlce. Odtud stezka směřuje dále na severozápad velkým lesním komplexem do Sepekova. Stádlec leží na 111. kilometru cyklotrasy č. 31 Nezvěstice – Lom.

• Národní technická památka Stádlecký most. Visutý řetězový silniční most přes řeku Lužnici, jeden z posledních řetězových mostů ve střední Evropě. Roku 1974 byl v Podolsku rozebrán, po kusech převezen a znovu postaven na silnici III/13711 spojující Opařany přes Stádlec s Dobřejicemi.
• Kulturní památka zámek Stádlec. Vystavěn na místě původní tvrze. Současná pozdně barokní podoba pochází z přestavby v letech 1830 – 1840. Od roku 1870 patřil dědicům svobodného pána Fellnera z Feldeggu. Sňatkem Anny Fellner z Feldeggu s Janem Křižíkem (synem vynálezce Františka Křižíka) přešel zámek (spolu se zámkem Oltyně) do držení rodu Křižíků, František Křižík zde u syna ve stáří občas pobýval a roku 1941 zde zemřel. V současné době jsou majiteli zámku potomci Jana Křižíka, kteří získali v restituci zámek zpět.^[8]
• Kulturní památky – barokní plastiky na náměstí
  • Socha svatého Floriána
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sousoší Nejsvětější Trojice
• Kulturní památka synagoga
• Kulturní památka židovský hřbitov (jižně od obce)
• Kulturní památka – dům č. 22
• Park Stromovka uprostřed náměstí, založený v prvních letech 20. století

• Stádlec
• Hájky
• Křída
• Slavňovice
• Staré Sedlo

• Sbor dobrovolných hasičů
• Myslivecké sdružení
• TJ Sokol Stádlec
• Zahrádkářský svaz
• Svaz českých včelařů

• Josef Penížek (1858-1932), novinář a překladatel
• František Bernard Vaněk (1872-1943), kněz, spisovatel, oběť nacismu

• 
  Zámek Stádlec
• 
  Synagoga ve Stádlci
• 
  Synagoga, detail
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Stádlecký řetězový most
• 
  V zimě
• 
  Stavení
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  U Marků
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  U Marků 2
• 
  Pamětní deska

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stádlec na Wikimedia Commons
• Stádlec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)