Stát jižních národů, národností a lidu

Stát jižních národů, národností a lidu ደቡብ ብሔሮች ብሔረሰቦችና ሕዝቦች ክልል
Vesnice v údolí řeky Omo
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Awasa
Souřadnice	6°30′ s. š., 37°6′ v. d.
Rozloha	54 400 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	9 126 000 (2 017)[1]
Národnostní složení	Sidamové (19 %), Welaytové (10 %) a další
Náboženství	křesťanství, islám, animismus
Správa regionu
Stát	Etiopie Etiopie
Nadřazený celek	Etiopie
Druh celku	region
Vznik	1994
prezident (správní rady)	Dessie Dalke
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	ET-SN
Oficiální web	www.snnprs.gov.et
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stát jižních národů, národností a lidu (amharsky Yä-Däbub Bəheročč Bəheresäbočč-ənna Həzbočč, anglicky Southern Nations, Nationalities, and Peoples' Region, SNNPR) byl jedním z etiopských států, zřízený roku 1994. Rozkládal se na jihozápadě země u hranic s Keňou a Jižním Súdánem. Etiopské úřady k němu počítaly i sporné území trojúhelníku Ilemi. Má rozlohu 54 400 km² a žije v něm přes 9 milionů obyvatel. Hlavním městem je Awasa v sousedním státě Sidama. Awasa zůstává dočasně společným hlavním městem obou států, než bude vybráno nové hlavní město.

V letech 2020 a 2021 došlo k výraznému zmenšení rozlohy státu, když se 18. června 2020 od něho oddělil nový stát Sidama (v tamním referendu pro oddělení vyslovilo 98 % účastníků), 23. listopadu 2021 se oddělil další Stát národů jihozápadní Etiopie (v tamním referendu se pro oddělení vyslovilo 96 % účastníků). Stát zanikl k 19. srpnu 2023, kdy byl po referendech rozdělen na státy Jižní Etiopie a Střední Etiopie, přičemž vznik Střední Etiope provázely spory mezi příznivci a odpůrci plánu.

Stát byl nejméně urbanizovanou částí Etiopie, ve městech žila necelá desetina populace.^[2]

Základem ekonomiky bylo pěstování kávovníku, tefu a kukuřice a pastevectví dobytka. Turistickou atrakcí je národní park Nečisar. Díky množství řek a jezer (Abaya, Čamo) oblast netrpěla takovým nedostatkem vody jako zbytek Etiopie.^[3]

Demografie

Náboženství

Nejrozšířenějším náboženstvím byl protestantismus, k němuž se hlásilo 55 % obyvatel.^[4]

Národnostní skupiny

Obyvatelstvo patřilo k více než padesáti etnickým skupinám, hovořícím kušitskými a omotickými jazyky. Nejpočetnějšími byli Sidamové, Welaytové, Guragové a Hadijové.

V údolí řeky Omo žije řada kočovných kmenů, jen minimálně dotčených moderní civilizací, jako jsou Mursiové nebo Surmové.^[5]

Reference

Literatura

• Saša Ryvolová: Tváře v prachu Etiopie. Akcent 2005, ISBN 80-7268-360-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stát jižních národů, národností a lidu na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20150401062407/http://www.snnprs.gov.et/
• http://www.cestovatel.cz/clanky/etiopske-udoli-omo-8211-cerny-poklad-africkych-pralesu/ Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.