Státní oblastní archiv v Praze

Státní oblastní archiv v Praze
Budova na Chodovci, kde archiv sídlí
Vznik	1. srpna 2002
Právní forma	organizační složka státu
Sídlo	Archivní 2257/4, Praha, 149 00, Česko
Souřadnice	50°2′22,01″ s. š., 14°29′39,09″ v. d.
Oficiální web	www.soapraha.cz
E-mail	e-podatelna@soapraha.cz
Datová schránka	k28aiwy
IČO	70979391 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní oblastní archiv v Praze^[1] je státní oblastní archiv s působností pro Středočeský kraj a Hlavní město Praha s hlavním sídlem v Praze. Roku 2002 došlo ke sloučení starého (státního) oblastního archivu a (státních) okresních archivů na území středních Čech v souvislosti s reformou veřejné správy a zánikem okresních úřadů. Archiv sídlí v archivní budově na Chodovci spolu s Národním archivem a Archivem hlavního města Prahy (ten má vlastní vchod i budovu).

Státní oblastní archiv v Praze se dělí na VIII oddělení^[2] (tzv. centrála)^[3] a jedenáct (do konce roku 2021 dvanáct)^[4] státních okresních archivů. Státní okresní archivy jsou oddělení archivu se samostatnou archivní působností. Oficiální zkratkou názvu je SOA v Praze, státní okresní archivy používají obecně uznávanou zkratku SOkA.

Historie

Významnými předchůdci státních okresních archivů byly archivy a spisovny jednotlivých měst, městeček a obcí. Dalšími důležitými fondy jsou archivy velkostatků, rodinné archivy, církevní fondy (zejména římskokatolické církve) a archivy hospodářských subjektů.

Faktické počátky dnešního archivu sahají do roku 1949, kdy byly v báňském depozitáři Ministerstva vnitra ve Vlašském Dvoře v Kutné Hoře soustředěny a tím zachráněny před likvidací staré soudní archiválie ze středních Čech. Iniciátorem této aktivity byl Josef Nuhlíček, který se následně stal ředitelem krajského archivu. Právně byla konstituována síť státních archivů na našem území na základě Nařízení vlády č. 29/1954 Sb ze dne 9. června 1924.^[5] Archiv se potýkal s nedostatkem prostoru i malým počtem pracovníků. V roce 1954 se stalo vrcholným orgánem archivní oddělení krajské správy ministerstva vnitra a začaly vznikat Státní okresní archivy. Pražský kraj sestával z 26 okresů. Do těchto archivů byly převedeny fondy okresních úřadů a institucí, zatímco krajský archiv spravoval soudní materiál, matriky a fondy zaniklých organizací a institucí krajského významu. Krajský archiv přešel do působnosti ministerstva vnitra pod názvem Státní archiv v Praze. V roce 1955 přibyly do tohoto archivu fondy zemědělsko-lesnické, které se staly od 1. ledna 1956 2. oddělením Státního archivu v Praze a byly umístěny v Benešově-Konopišti, v Buštěhradu, Hořovicích a na hradě Křivoklát.

V roce 1960 se archivy přizpůsobily novému správnímu uspořádání státu, počet okresních archivů se snížil ze 26 archivů Pražského kraje na 12 archivů Středočeského kraje. Ve stejném roce získal archiv prostory v Praze na Karlově. V roce 1966 byly zrušeny archivní oddělení krajských správ Ministerstva vnitra a z jejich pracovníků se stali instruktoři státního archivu.

V roce 1968 získal archiv vlastní konzervátorku a v roce 1969 vlastní fotografické oddělení.

V roce 1974 byl přijat zákon č. 97/1974 Sb. o archivnictví. Státní okresní archivy byly organizačně začleněny do struktury okresních úřadů.

V roce 2002 došlo k významné reformě v uspořádání státního archivnictví a sloučení do jedné organizační složky státu, s vymezením působnosti podle aktuálního krajského zřízení. Okresní archivy tak přešly do působnosti státních oblastních archivů.

K 1. lednu 2022 vzniklo nové oddělení SOA v Praze, totiž Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích na základě zákona číslo 416/2021 Sbírky, kterým se mění zákon číslo 499/2004 Sbírky, o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, čímž ku stejnému datu zanikly Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení a Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích, aby působnost nového oddělení archivu zabírala území okresů Praha-východ a Praha-západ v hranicích ke dni 11. listopadu 2000.^[6]

Vedoucí a ředitelé

Vedoucí a po roce 1966 ředitelé Státního oblastního archivu v Praze:

Další významní archiváři

Oddělení archivu

Oddělení fondů veřejné správy (I. oddělení)

Oddělení spravuje fondy politické a justiční správy, například:

• Sbírka matrik Středních Čech (podle hranic kraje v roce 1960)
• Fond Středočeského krajského národního výboru z let 1949–1990
• Národní fronta – Středočeský kraj
• Středočeský krajský výbor Komunistické strany Československa (např. dokumentace kádrových čistek na vysokých školách po roce 1948)
• Krajský soud civilní Praha a Krajský soud trestní Praha (např. spisy procesu s účastníky Břevnovského sjezdu v roce 1878 – archivní kulturní památka, vražda Rudolfa Formise, a další)
• Krajský soud obchodní Praha
• Krajský soud Kutná Hora (nachází se zde například dokumentace tiskových soudních procesů s Karlem Havlíčkem Borovským)
• Krajský soud Mladá Boleslav (například spisy soudních procesů s účastníky Svárovské stávky)
• Mimořádné lidové soudy (procesy s Karlem Hermannem Frankem, Kurtem Daluegem, Josefem Pfitznerem, Waltrem Jacobim, Haraldem Wiesmannem, Karlem Čurdou, Viliamem Gerikem či Martinem Hansmannem)
• Krajská prokuratura Praha
• Krajský soud Praha
• Společnost pro obnovu Lidic a Ležáků

Příklady archiválií

• 
  Protokol k tiskovému procesu s Karlem Havlíčkem Borovským, Kutná Hora, 1851.
• 
  Plánek okolí Tanvaldu, lokality, v které došlo k jednomu z prvních velkých sociálních protestů dělnictva 19. století (archivní kulturní památka).
• 
  Spis firmy Hermann a spol. s vlastnoručním podpisem spisovatele Franze Kafky, 1911.
• 
  Zápis z hlavního líčení Krajského soudu trestního v procesu s Karlem Čapkem v souvislosti s tzv. Silvestrovskou aférou z roku 1929.
• 
  Fotografie z natáčení filmu Martina Friče Hej rup (1934), při němž došlo ke smrtelné nehodě parním válcem.
• 
  Soudní spis procesu s Karlem Čurdou a Viliamem Gerikem u Mimořádného lidového soudu v Praze v roce 1945.
• 
  Projekt dostavby vojenského rehabilitačního ústavu Slapy od Karla Hubáčka.
• 
  Fotografie z návštěvy Fidela Castra ve Středočeském kraji v roce 1972.

Oddělení zemědělsko-lesnických, rodinných a osobních fondů a matriční agendy (II. oddělení)

Základem tohoto oddělení jsou zámecké archivy, vrchnostenské registratury. a církevní fondy včetně matrik (celkem více než 9 000 matričních knih).

Příklady fondů:

• archiv rodu Valdštejnů, kde se nalézá i nejstarší archiválie ve sbírkách SOA v Praze: listina Friedricha I. Barbarossy ze dne 15. října 1166. Dále kalendáře (deníky) Adama mladšího z Valdštejna z let 1602–1633
• archiv rodu Šternberků (např. Deník z cesty do Říma a Neapole Aloise ze Šternberka z roku 1876 nebo mapa Tloskovského panství Johanna Glockspergera z let 1728–1732)
• Velkostatek Křivoklát
• Velkostatek Brandýs nad Labem
• Velkostatek Konopiště
• Velkostatek Křivoklát
• Velkostatky rodu Lichtensteinů: Uhříněves, Škvorec, Kostelec nad Černými lesy, Kounice
• Rodinný archiv rodu Chotků
• Dokumentace vnucených správ velkostatků v období druhé světové války
• Ředitelství státních statků Benešov, kde je uložena i dokumentace hospodaření Výcvikového prostoru Waffen-SS na Benešovsku

V mnoha hospodářských fondech je také dokumentován rozvoj železářství, pivovarnictví nebo cukrovarnictví.

Spravované archivní fondy obsahují také velké množství fotografií a pohlednic, které dokumentují období od poloviny 19. století.

Příklady fondů osobností:

• Albrecht z Valdštejna
• Kašpar Šternberk
• Sidonie Nádherná z Borutína
• Jan Rudolf Chotek
• Maximilián Egon II. z Fürstenbergu
• Giacomo Casanova

• Ukázky archiválií
• 
  Římskokatolický farní úřad Liteň: Tripartitní matrika z let 1728–1766 – titulní list.
• 
  Genealogický vývod Theobalda Martina Černína z Chudenic.
• 
  Pamětní kniha zámeckého divadla v Měšicích 1838–1905.
• 
  Sidonie a Karel Nádherní z Borutína v dětském věku s tříkolkou 1890.

Oddělení fondů hospodářských subjektů (III. oddělení)

zde jsou uchovávány fondy podniků a dalších hospodářských firem a organizací, například:

• České vinařské závody Vysočany
• České dráhy (včetně Buštěhradské dráhy)
• Českomoravská-Kolben-Daněk včetně sbírky fotografií a filmů
• Československé aerolinie
• Československý tabákový průmysl Kutná Hora (od roku 1812)
• Čokoládovna F. Slabý, Praha
• Koh-i-noor Waldes
• Poldi Kladno
• Pražská akciová tiskárna
• Pražské pivovary n. p. závod Staropramen z let 1869–1958
• Pražské papírny
• Sázavan, Zruč nad Sázavou
• Smíchovská vagónka (Továrna na stroje, slévárna a kotlárna František Ringhoffer)
• Walter a. s. (později Motorlet)

Příklady archiválií

• 
  Reklama na brusle PRAGA-HOCKEY-A kolem roku 1933.
• 
  Vzorkovnice špendlíků firmy Waldes. Koh-i-noor, a.s.
• 
  Grafická předloha k propagačnímu letáku Československé tabákové režie z roku 1948.
• 
  Fotografie vozu Walter Junior a jeho nové majitelky, 1934

Oddělení využívání a evidence Národního archivního dědictví (IV. oddělení)

Mimo jiné spravuje centrální badatelnu. Zde je k dispozici několik desítek badatelských míst, připojení Wi-Fi, počítače pro studium zdigitalizovaných archiválií a zařízení pro čtení mikrofilmů. Každoročně knihovnu navštíví asi 1 300 badatelů z celého světa během téměř 4 700 návštěv (stav k roku 2018).^[7] Největší objem badatelských návštěv představují genealogické výzkumy (v roce 2017 to tvořilo 92%).^[8]

Oddělení má dále na starosti webové stránky archivu a jeho Facebookový profil a korespondenční vyřizování požadavků badatelů.

Dohlíží na vedení základní evidence Národního archivního dědictví, vede databázi archivních pomůcek SOA v Praze v Program pro evidence archivu (PEvA). Dohlíží na druhotnou evidenci Národního archivního dědictví u těchto archivů:

• Archiv Českého vysokého učení v Praze
• Archiv Univerzity Karlovy v Praze
• Archiv Akademie výtvarného umění v Praze
• Archiv Škoda auto a. s.
• Archiv DIAMO s. p.

Součástí oddělení je knihovna specializovaná především na dějiny středních Čech. Tato knihovna obsahuje téměř 38 000 svazků včetně 85 titulů periodik.

Oddělení také pořádá odborné exkurze po centrále archivu, specializované semináře nebo workshopy pro zájemce o tvorbu rodokmenů.^[9]

• Oddělení využívání a evidence Národního archivního dědictví
• 
  Studovna SOA v Praze.
• 
  Knihovna SOA v Praze.

Ekonomické oddělení (V. oddělení)

Ekonomické oddělení má na starosti provoz archivu po hospodářské stránce. Zajišťuje správu objektů, správu počítačové sítě a provoz výpočetní techniky.^[10]

Oddělení péče o fyzický stav archiválií (VI. oddělení)

Toto oddělení bylo založeno 1. ledna 2010 a má na starosti dvě základní úlohy: restaurování archiválií a jejich digitalizaci. Tuto činnost provádí jak pro centrálu archivu, tak pro jednotlivé okresní archivy. Oddělení disponuje dvěma knižními skenery a skenerem pro velkoformátové archiválie do rozměru A1. Zde se digitalizují matriky, obecní a školní kroniky, pozemkové knihy apod. Další dokumenty jako listiny, fotografie, skleněné negativy apod. se skenují metodou digitální fotografie. Dalším pracovištěm je úsek mikrofotografie. Oddělení nejen dokumenty digitalizuje, ale zajišťuje také jejich evidenci, správu a zpřístupnění na internetu. Dalším tématem je péče o fyzický stav kinematografického archivního materiálu a péče o fyzický stav mapových sbírek a pergamenových listin.

• Oddělení péče o fyzický stav archiválií
• 
  Restaurátorská dílna SOA v Praze.
• 
  Digitalizační pracoviště SOA v Praze.

Sekretariát ředitele (VII. oddělení)

sekretariát ředitele zajišťuje organizaci administrativní činnosti, provádí řídící činnost, právní podporu archivních, administrativních a správních činností. Dále zajišťuje personální a mzdovou agendu a informatické služby pro správu, řízení, monitorování a vyhodnocování provozních služeb.^[11]

Oddělení metodiky (VIII. oddělení)

Oddělení má na starosti metodiku předarchivní péče a zpracování archiválií. Dále také řídí vědecký výzkum, který se v archivu provádí.^[10]

Státní okresní archivy spadající pod SOA v Praze

• Státní okresní archiv Benešov^[12]
• Státní okresní archiv Beroun^[13]
• Státní okresní archiv Kladno^[14]
• Státní okresní archiv Kolín^[15]
• Státní okresní archiv Kutná Hora^[16]
• Státní okresní archiv Mělník^[17]
• Státní okresní archiv Mladá Boleslav^[18]
• Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem^[19]
• Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích^[4][20]
• Státní okresní archiv Příbram^[21]
• Státní okresní archiv Rakovník^[22]

Významné archivní fondy a sbírky

Archiv pečuje o mnohé historicky cenné a důležité fondy a sbírky,^[23] toto je jen namátkový výběr několika málo z nich:

• Sbírka matrik Středních Čech (podle hranic kraje v roce 1960)
• Mimořádný lidový soud Praha
• Rodinný archiv Valdštejnů
• Osobní fond Giacoma Casanovy
• Archiv města Kutná Hora
• Společnost pro obnovu Lidic a Ležáků

Periodika vydávaná Státním oblastním archivem v Praze

• Středočeský sborník historický
• Antiqua Cuthna
• Archivní prameny Kolínska
• Boleslavica: Vlastivědný sborník Mladoboleslavska
• Confluens: Vlastivědný sborník Mělnicka
• Minulostí Berounska
• Podbrdsko
• Rakovnický historický sborník
• Sborník vlastivědných prací z Podblanicka
• Slánský obzor
• Studie a zprávy: Historický sborník pražského okolí
• Vlastivědný zpravodaj Polabí

Odkazy

Reference

Literatura

• kolektiv autorů. Státní oblastní archiv v Praze. Praha: Státní oblastní archiv v Praze, 2018. 109 s. ISBN 978-80-88148-26-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní oblastní archiv v Praze na Wikimedia Commons
• www.soapraha.cz – oficiální stránky
• ebadatelna.soapraha.cz – digitalizované matriky středních Čech
• pomucky.soapraha.cz – elektronické archivní pomůcky archivu (včetně SOkA)
• souborný katalog knihoven archivu on-line – knihovny archivu on line