Státní okresní archiv Příbram
Státní okresní archiv Příbram | |
---|---|
Zkratka | SOkA Příbram |
Sídlo | E. Beneše 337, 261 01 Příbram VII |
Místo | Příbram |
Souřadnice | 49°40′37,04″ s. š., 14°0′1,42″ v. d. |
Úřední jazyk | čeština |
Vedoucí oddělení | PhDr. Věra Smolová |
Mateřská organizace | Státní oblastní archiv v Praze |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Státní okresní archiv Příbram je oddělením Státního oblastního archivu v Praze a sídlí v Příbrami, ulice E. Beneše 337, Vedoucí archivu je PhDr. Věra Smolová.[1]
V archivu jsou uchovávány fondy původně samostatných okresů: příbramského, dobříšského a sedlčanského. Dále jsou zde archivy města Krásné Hory nad Vltavou nebo města Březnice. Mezi nejcennější dokumenty patří přivilegium města Krásná Hora, vydané v roce 1351 císařem Karlem IV., nebo Březnická pamětní kniha, která byla v roce 2001 prohlášena za kulturní památku. Mnoho cenných archiválií bylo nenávratně zničeno v průběhu válek, od válek husitských až po druhou světovou válku.
Pro genealogii mají význam například:
- Soubory sčítacích operátů ze Sčítání lidu 1921 v Československu,
- Soubor policejních přihlášek Okresního úřadu Příbram z období Protektorátu Čechy a Morava,
- Kartotéka židovského obyvatelstva okresu Sedlčany (od roku 1940),
- Fondy církevních úřadů a institucí. Ve fondu Farního úřadu ve Starém Rožmitále je uchováván mimo jiné i rukopis Libellus ceremonialis, jehož autorem je Jakub Jan Ryba.
- Fondy cechů, společenstev a spolků. Mezi zajímavosti tohoto fondu patří archiv příbramského cechu rozárníků (výrobců růženců). První rozárník je v Příbrami doložen v roce 1712, samostatný cech vznikl v roce 1774.
- Fondy podniků, například:
- Hamiro, výroba hraček, od roku 1911
- s touto firmou souvisí i osobní fond návrhářky hraček Marici Hybínové (1928-1988)
- Fond Horní akademie (založena 1849, později přejmenována na Vysokou školu báňskou v Příbrami. Vlastní archiv této školy je dnes uložen v Zemském archivu v Opavě, v příbramském archivu jsou ale uchovávány další dokumenty, například 16 svazků kronik Spolku posluchačů báňské akademie Carbonia.[2]
Příklady archiválií
- Privilegium Františka Josefa I. z roku 1902 o povýšení obce Petrovice na městys.
- Stříbrné pečetidlo knapšaftu (horního bratrstva) v Březových Horách z roku 1530.
- Veduta města Sedlčany, okolo roku 1860.
- Evidence Židů, kartotéka Okresního úřadu Sedlčany.
Odkazy
Reference
- ↑ Státní okresní archiv Příbram. www.soapraha.cz [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
Literatura
- kolektiv autorů. Státní oblastní archiv v Praze. Praha: Státní oblastní archiv v Praze, 2018. 109 s. ISBN 978-80-88148-26-5. Kapitola Státní okresní archiv Příbram, s. 93–98.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní okresní archiv Příbram na Wikimedia Commons
- Státní okresní archiv Příbram v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Privilegium Františka Josefa I. o povýšení osady Petrovice na městys, 1902 (SOkA Příbram, fond: Archiv města Petrovice, inv. č. 1)
Státní okresní archiv Příbram, E. Beneše 337, 261 01 Příbram VII
Stříbrné pečetidlo knapšaftu (horního bratrstva) v Březových Horách, 1530 (SOkA Příbram, fond: Archiv města Březové Hory, inv. č. 911)
Evidenční karta evidence židovského obyvatelstva, Okresní úřad Sedlčany, 1940 (SOkA Příbram, fond: Okresní úřad Sedlčany, inv. č. 779)
Veduta města Sedlčany, 1860 (SOkA Příbram, fond: Archiv města Sedlčany, bez inv. č.)