Státní znak Nizozemska

Nizozemský státní znak
Informace
Subjekty oprávněné užívat znak	Nizozemsko
Přijato	23. dubna 1980
Heslo	JE MAINTIENDRAI (francouzsky) (česky Já udržím)

Státní znak Nizozemska byl přijat v roce 1815 (BESLUIT van den 24 Augustus 1815, nr. 71, waarbij het Rijkswapen wordt vastgesteld) a byl dvakrát upraven, poprvé v roce 1907 (Besluit van den 10den Juli 1907, houdend nadere vaststelling van het wapen van het Koninkrijk der Nederlanden, alsmede van de andere leden van het Koninklijk Huis) a naposledy v roce 1980 (Koninklijk Besluit van 23 april 1980, no. 3, Stb. 206, tot het voeren van het Koninklijk wapen).

Znak se skládá především z těchto částí:

Štít se zlatým lvem s napřaženým mečem v jedné a svazkem sedmi šípů v druhé tlapě (pochází z erbu Generálních stavů republiky Spojených provincií Nizozemských, 7 šípů značí 7 provincií. Šipky jsou také symbolem spolupráce: samotné jsou zranitelné, ale dohromady jsou silné.)
Štít je modrý, posypaný zlatými šindely (billets, nizozemsky "blokjes"), ze znaku Nasavska, tj. místo původu vládnoucího rodu. Došlo tak ke zkombinování znaku země a dynastie do jednoho bez použití více znaků (např. srdeční štítek, dělení, atd...)
Motto pod štítem: Je Maintiendrai je francouzsky a znamená "Já udržím" - pochází z erbu rodu Châlons
Nad štítem je královská koruna a znak podpírají jako štítonoši dva zlatí lvi. Je-li panovníkem muž, může být koruna nahrazena přílbou s klenotem ottonské větve Nasavských: černá křídla, přeložená prohnutým stříbrným kosmým břevnem, na kterém jsou tři zelené lipové listy řapíky vzhůru. V 19. století král používal nesprávně klenot walramovské linie - sedícího lva mezi modrými rohy, posypanými zlatými šindeli.
Celý znak je položen na královský stan pod další královskou korunu.
Ostatní členové mají své erby, obsahující kombinaci nizozemského znaku, erbu Oranžských (modrý lovčí roh na červené stuze ve zlatě) a erbu otce, pokud se do rodu přiženil (stříbrný hrad v zeleném poli Clause van Amsberg - princ Konstantin, zesnulý princ Johan Friso, červená růže ve stříbrném poli prince Bernarda z Lippe - princezna Beatrix, černá hlava tura ve zlatě Jindřicha Mecklenburského - její matka princezna Juliana). Všichni členové královského domu však užívají neodlišenou královskou korunu.

Verze z roku z let 1815 až 1907 se od současné liší tím že na současné již štítonoši nemají na hlavách královskou korunu a hledí k sobě. V první verzi také byli štítonoši přirození vpřed hledící lvi, nikoli lvi zlatí.

Koruna a královský plášť byly k znaku přidány po tom, co byla dynastie Orange-Nassau povýšena na královskou. Tento úplný (velký) znak je nazýván královským znakem (Koniklijk wapen), korunovaný štít bez pláště, jen se štítonoši a stuhou s heslem, tedy střední znak, je nazýván říšským znakem (Rijkswapen) a užívá jej vláda, je zobrazen na pasech a označují se jím zahraniční zastupitelské úřady Nizozemska. Malý znak (Klein wapen, Klein Rijkswapen) byl zobrazen na mincích (Gulden) a na dopisech (též na úředních razítkách). Představuje korunovaný štít státního znaku. Ještě menší verze bez koruny nemá oficiální charakter.