Stéphane Traineau
| Stéphane Traineau | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 16. září 1966 (56 let) |
| Místo narození | Cholet,  Francie |
| Stát | Francie |
| Výška | 192 cm |
| Hmotnost | neznámá |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | Dojo Montagnais |
| Trenéři | Michel Traineau |
| Technický stupeň | neznámý |
| Kategorie | těžká váha |
| Úchop | pravý |
| Oblíbená technika | curi-goši, džúdži gatame |
| Účast na LOH | 1988, 1992, 1996, 2000 |
| Údaje v infoboxu aktuální k červenci 2017 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH | ||
| bronz | 1996 Atlanta | polotěžká váha |
| bronz | 2000 Sydney | polotěžká váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| zlato | 1991 Barcelona | polotěžká váha |
| bronz | 1993 Hamilton | polotěžká váha |
| bronz | 1995 Čiba | polotěžká váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | 1990 Frankfurt | polotěžká váha |
| zlato | 1992 Paříž | polotěžká váha |
| zlato | 1993 Athény | polotěžká váha |
| zlato | 1999 Bratislava | polotěžká váha |
| bronz | 1991 Praha | polotěžká váha |
| bronz | 1995 Birmingham | polotěžká váha |
Stéphane Traineau (* 16. září 1966 Cholet, Francie) je bývalý francouzský zápasník–judista, bronzový olympijský medailista z roku 1996 a 2000.
Sportovní kariéra
S judem začínal v 5 letech v rodné obci Mortagne-sur-Sèvre pod vedením svého otce Michela. Od roku 1984 byl zařazen do vrcholového tréninkového programu INSEP. Ve francouzské seniorské reprezentaci se pohyboval od roku 1987 v polotěžké váze do 95 kg. V roce 1988 uspěl při francouzské nominaci na olympijské hry v Soulu na úkor dlouholeté reprezentační jedničky Rogera Vachona. Ve druhém kole olympijského turnaje v Soulu vybodoval úřadujího japonského mistra světa Hitoši Sugaie, ale v dalším takticky zaváhal s úřadujícím mistrem Evropy Jiřím Sosnou z Československa a prohrál po verdiktu sudích na praporky (hantei).
V roce 1992 patřil k favoritům na zisk zlaté olympijské medaile na olympijských hrách v Barceloně, ale jako úřadující mistr světa a Evropy zaváhal ve třetím kole s americkým veteránem Leo Whitem a nechal se hodit na ippon technikou soto-makikomi. Vytoužené olympijské medaile se dočkal až na třetí pokus v roce 1996. Na olympijských hrách v Atlantě ve čtvrtfinále zaskočil po sedmi sekundách zápasu Japonce Jošio Nakamuru technikou kučiki-taoši na ippon. V semifinále však v polovině zápasu nezachytil seoi-nage Jihokorejce Kim Min-sua a spadl do oprav. Souboji o třetí místo vybodoval Maďara Antala Kovácse a získal bronzovou olympijskou medaili.
Po olympijských hrách hrách v Atlantě přepustil místo reprezentační jedničky kolegům, ale v roce 1999 získal svoji pozici zpět. V roce 2000 uspěl při francouzské nominaci na olympijské hry v Sydney. V úvodním kole ho čekal úřadující mistr Evropy Rus Jurij Sťopkin. V polovině zápasu dostal Rusa na zem a zvítězil na ippon držením. Osudným se mu však opět stalo semifinále, kde v takticky vedeném zápase nestačil v boji o úchop na Kanďana Nicolase Gilla a spadl do oprav. V souboji o třetí místo upáčil na zemi Izraelce Ariela Ze'eviho a získal druhou bronzovou olympijskou medaili. Vzápětí ukončil sportovní kariéru. Věnuje se trenérské a funkcionářské práci.
Stéphane Traineau byl pravoruký komplexně technicky vybavený judista, jeho oblíbenou technikou v postoji byly hody přes boky (curi-goši) a v boji na zemi nasazovaná páka (juji-gatame).
Výsledky
| Turnaj | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | |
| polotěžká váha | |||||||||||||
| Olympijské hry | úč. | úč. | 3. | 3. | |||||||||
| Mistrovství světa | 5. | 1. | 3. | 3. | — | 5. | |||||||
| Mistrovství Evropy | ? | — | 1. | 3. | 1. | 1. | — | 3. | — | — | — | 1. | — |
Odkazy
Související články
- Sport ve Francii
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stéphane Traineau na Wikimedia Commons - Výsledky a novinky Stéphana Traineau na judoinside.com
- Stéphane Traineau v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Autor: Llann Wé², Licence: CC BY-SA 3.0
Stéphane Traineau, parrain de "Bouge avec moi", à l'inauguration de la 66° édition de la foire exposition ExpoVall' 2014, Fr-44-Vallet.