Stěžov

Stěžov
Stěžov, kaplička na návsi
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Stěžov, kaplička na návsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMilín
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel63 (2021)[1]
Katastrální územíStěžov (9,77 km²)
PSČ262 31
Počet domů33 (2011)[2]
Stěžov
Další údaje
Kód části obce155489
Kód k. ú.755486
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stěžov je malá vesnice, bývalá obec, od roku 1979 část obce Milín v okrese Příbram. Nachází se asi 4 km na východ od Milína. Je zde evidováno 45 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 67 obyvatel.[4]

Stěžov je také název katastrálního území o rozloze 9,77 km². Sousedí s katastrálními územími Radětice (na jihozápadě), Drsník (obec Pečice, krátká hranice na jihozápadě), Smolotely (u jihovýchodního cípu), Káciň (na východě), Jablonná (severní část východní hranice), Višňová (na severu, hranici tvoří silnice II/118), Háje u Příbramě (na západě, hranice vede podél silnice I/4) a pouze kratičkou hranicí nedaleko osady Buk sousedí s katastrálním územím Milín. Ke vsi patří též část samoty Placy (hájovna čp. 37 a rekreační objekty ev. č. 2, 3 a 4 jižně od hájovny), hájovna Na Pelechu a Podstěžovský Mlýn.

Historie

Nejstarší známá zmínka o Stěžovu je z roku 1228, kdy byl zmíněn jako zboží kláštera sv. Jiří. Ve 14. století se stal služebním manstvím hradu Karlštejna. Později se zde vystřídala řada majitelů. Z roku 1540 je nejstarší zmínka o zdejší tvrzi, která stála pravděpodobně v areálu někdejšího dvora v jihozápadní části osady a podle pramenů později zanikla. Roku 1665 se stal Stěžov součástí dobříšského panství. U některých hospodářských budov se zachovaly raně barokní štíty.[5]

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Dům čp. 16 v zatáčce silnice III/11812
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Náves se stavením čp. 7 (U Potoka) a kapličkou

V obci Stěžov bylo v roce 1932 evidováno 214 obyvatel a tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.[6]

Ve Stěžově byla trojtřídní obecná škola.[5]

Roku 1979 byl Stěžov připojen k obci Milín.[5]

Podstatná část území Stěžova (400 ha) patřila historicky do vlastnictví velkostatku. Tomu patřila honitba i rybníky Strašil, Hlouzálek, Velký, Mlýnský, Stupník, Kuchyňský a Kartouzek. Hajní velkostatku dlouhá léta sídlili v hájovně „Na Pelechu“. Při pozemkových reformách ve 20. letech a po roce 1945 přešla velká část půdy velkostatku do vlastnictví drobných a středních rolníků a majitele změnil i zbytkový statek. Ve 20. letech 20. století byl utvořen honební výbor, který rozhodoval o pronájmu honitby. Od roku 1929 byla honitba pronajata dvěma místním myslivcům, ale po třech letech jim byla odebrána, protože neplatili nájem ani náhrady škod způsobených zvěří. Ve veřejné dražbě pak honitbu dostal do pronájmu (až do roku 1939) Dr. Bernkop, nájemce příbramského pivovaru. V dalších letech byla honitba pronajata opět místním myslivcům, načas bylo do společenství přijato i několik myslivců z Kácině, kteří však byli poté vyloučeni pro podezření z pytláctví. Později byla stěžovská honitba sloučena s radětickou a vytvořeno Myslivecké sdružení Radětice – Stěžov.[7]

Ve Stěžově působí sbor dobrovolných hasičů, který 17. září 2011 oslavil 120 let své historie.[8]

Přírodní poměry

Vesnicí protéká Stěžovský potok. Na něm se zde nachází několik rybníků: Strašil u západního okraje vsi a Velký rybník a Mlýnský rybník s Podstěžovským mlýnem nedaleko jihovýchodně od vsi. Na bezejmenném pravém přítoku jihozápadně od vsi se nachází ještě rybník Kartouzek. Severní lesnatou částí území obce protéká od západu k východu kolem samoty Na Pelechu Hronovský potok, který se nedaleko vlévá do Vápenického potoka, který teče podobným směrem o něco severněji. Ještě severněji teče další, bezejmenný přítok, který pramení nedaleko silnice II/118.

V severní části území obce se nachází několik pojmenovaných vrcholů: Vysoký (583 m n. m.), Spálený vrch (nedaleko hájovny Placy, 540 m n. m.), Štírův vrch (559 m n. m.), Číčová (576 m n. m.), Bohatá, východně od Stěžova je pak ještě vrch Hronov (513 m n. m.).

Po území je vyznačeno několik turistických značených tras. Modře, zeleně i červeně značená trasa vedou od Příbrami, přičemž červená vede přes ves Stěžov a modrá a zelená nedaleko vrchů Vysoký a Spálený, zelená pak kolem hájovny Placy do dalších lesů na severovýchodě a modrá kolem vrchu Hronov na Káciň. Na území obce nejsou vyznačeny žádné cyklotrasy.

Pískovna

Poblíž osady se nachází bývalá pískovna. Bývalý majitel, stěžovský rodák, ji od zemědělského družstva dostal v restituci. V 90. letech ji chtěl využít jako skládku stavebního odpadu (údajně též teplárenského popílku) a poté rekultivovat. Občané Stěžova s podporou vedení obce proti záměru protestovali peticí.[9]

2. března 2009 oznámil Josef Litowczyk (známý z minulosti vytvářením černých skládek nebezpečného odpadu na Berounsku[10][11]) Středočeskému kraji záměr „Těžba a rekultivace nevýhradního ložiska eluviálního štěrkopísku Stěžov“.[12] K odporu proti tomuto záměru vzniklo Občanské sdružení Stěžov, v jehož čele stojí milínský zastupitel Petr Hrubý.[9] Zastupitelstvo obce Milín 9. září 2009 k žádosti kraje o stanovisko jednomyslně přijalo usnesení, že neschvaluje záměr těžby nevýhradního ložiska eluviálního štěrkopísku Stěžov, a to se 7 důvody, například kvůli neujasněnému množství zde ukládané zeminy, neujasněnému zdroji vody, neprovedenému průzkumu zásob písku a jeho radonové výdajnosti, nedostatečným parametrům příjezdových cest a nedostatečně provedenému průzkumu živočichů a rostlin.[13]

Doprava

Vesnice Stěžov leží při silnici III/11812, která vede z Příbrami do Horních Hbit. Sousedními vesnicemi na této silnici jsou Radětice (asi 1,3 km jihozápadně) a Káciň (asi 2 km východně). Po okrajích katastrálního území Stěžov vedou silnice I/4 a II/118.

Přes vesnici jezdí autobusová linka SID č. D42 (300042) PříbramPetrovice, která je v provozu v pracovní dny ojedinělé spoje i v neděli. Část spojů linky D42 a linka D43 (300043) Příbram – Smolotely nejede přes vesnici, ale projíždějí po silnici II/118 kolem hájovny Placy na severní hranici katastrálního území. S vesnicí Milín, k níž je přiobcován, je Stěžov spojen pouze jedním párem školních spojů na lince D42. Nejbližší železniční stanice (Milín na trati 200) je vzdálená po silnici asi 8 km od Stěžova.

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 150. 
  5. a b c Osada Stěžov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., web obce Milín, 12. 7. 2011
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603 (česky a německy)
  7. Vývoj honiteb, obec Radětice
  8. 120 let SDH Stěžov 2011 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Kosobudy, 5. 5. 2011
  9. a b Těžba písku ve Stěžově je pro místní nepřípustná, Příbramský deník, 28. 4. 2010
  10. Jsou J. Litowczykovi úřady pro smích?, Britské listy, 5. 8. 1999
  11. Důkazy o spojení černé skládky s Českomoravským cementem mizí, Britské listy, 12. 1. 1999
  12. Zápis z veřejného projednání dokumentace a posudku podle § 17 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (...) v rámci posuzování záměru „Těžba a rekultivace nevýhradního ložiska eluviálního štěrkopísku Stěžov“ konaného dne 11. ledna 2010 v předsálí kina v Milíně
  13. Usnesení z jednání Obecního zastupitelstva Obce Milín konaného dne 9. 9. 2009 od 16.30 hodin v předsálí kulturního domu v Milíně[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Stěžov, zatáčka u č. p. 16.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Milín-Stěžov, okres Příbram. Silnice III/11812, zatáčka u usedlostí č. p. 16 (střed fotografie) a 11 (vlevo), vpravo dům ev. č. 10.
Stěžov, kaplička.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Milín-Stěžov, okres Příbram. Kaplička na návsi.
Stěžov, náves, č. p. 7 a kaplička.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Milín-Stěžov, okres Příbram. Silnice III/11812, náves, kaplička a statek U potoka (č. p. 7) a můstek přes Stěžovský potok.