Stěpan Gavrilovič Malygin

Stěpan Gavrilovič Malygin
Narození	17. století Ruské carství
Úmrtí	12. srpen 1764 Kazaň Ruské impérium
Národnost	ruská
Občanství	Ruské impérium
Alma mater	Akademie námořní stráže
Povolání	námořní důstojník
Zaměstnavatel	Ruské carské námořnictvo
Znám jako	objevitel, cestovatel
Nábož. vyznání	pravoslavný
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Stěpan Gavrilovič Malygin (rusky Степан Гаврилович Малыгин, asi 17. století^? – 12. května 1764 Kazaň) byl jeden z prvních ruských průzkumníků Arktidy, námořní důstojník, zeměpisec, mořeplavec a autor první navigační příručky v ruštině. Vedl západní oddělení Velké severní expedice.^[1]

Stěpan Malygin pocházel z rodiny drobného šlechtice, není známo kdy a kde se narodil. Některé zdroje uvádí rok 1702, ale tento rok nemůže být považován za správný, protože v roce 1711 nastoupil na moskevskou Školu matematických a navigačních nauk, kam by ho ve věku 9 let nepřijali (děti šlechticů a úředníků přijímali obvykle ve věku 12 let). Následně odešel studovat do Petrohradu na Akademii námořní stráže, kde se stal nejlepším studentem v dosavadních dějinách školy.^[2] Akademii dokončil v roce 1717 a v hodnosti mičmana zahájil službu v ruské pobaltské flotile.^[3] V následujících letech se plavil na různých lodích v Baltském moři a Barentsově moři. V roce 1721 byl povýšen do hodnosti poručíka.

V roce 1731 předložil Malygin Ruské akademii věd svou práci, první navigační příručku v ruském námořnictvu. Malygin ve své práci podrobně popsal strukturu námořního kompasu a pravidla jeho používání, popsal stupňovitou mřížku zeměkoule, vysvětlil způsoby navigace pomocí plochých a mercatorových map. Připojil samostatné mapy a vysvětlující výkresy. Popsal způsob navigace podle redukčního grafu. Švýcarský matematik Leonhard Euler, člen Akademie věd, příručku zkontroloval a schválil. Akademie věd s nadšením přijala tuto publikaci a v roce 1733 byla příručka vydána tiskem jako oficiální učebnice navigátorů. V roce 1734 byl Malygin jmenován učitelem navigátorů.^[4]

V roce 1733 začala pod vedením Vita Beringa tzv. Druhá kamčatská expedice, jejímž hlavním úkolem bylo zmapování celého ruského severního pobřeží od Archangelsku po ústí řeky Anadyr. V roce 1736 Malygin pověřen, aby převzal vedení západního oddělení expedice, protože nebylo jisté, zda jeho předchůdci Stěpan Muravjev a Michail Pavlov zvládnou úkol efektivně dokončit. Obyvatelé Pustozersku, tehdejšího správního centra pečorské oblasti, podávali stížnosti na chování členů západního oddělení expedice, proto Malygin dostal za úkol je prošetřit.

V roce 1736 vyplul spolu s poručíkem Alexejem Ivanovičem Skuratovem na dvou kočích z Chajpudyrského zálivu přes průliv Jugorskij Šar do Karského moře a přezimoval u ústí řeky Kary. V roce 1737 prozkoumal pobřeží Jamalu, proplul průlivem mezi Bílým ostrovem a pevninou (dnešní Malyginův průliv) a sledoval a mapoval široké ústí Obu. O rok později Skuratov proplul touto cestou v opačném směru. Malygin sestavil první přesnou mapu pobřeží mezi Pečorou a Obem.^[1]

Po návratu po souši z polárních oblastí do Petrohradu pokračoval od roku 1738 opět ve výuce navigace. V letech 1741–1478 vedl praktický výcvik budoucích navigátorů v Kronštadtu. Během rusko-švédské války (1741–1743) velel Malygin 54dělové válečné lodi. Když se na počátku 50. let jeho zdravotní stav zhoršil, požádal o post na pevnině a stal se vojenským velitelem Rigy. Během sedmileté války měl na starosti z pozice kapitána rižského přístavu zajištění obrany města.

Dne 30. dubna 1762 byl ustaven do funkce vedoucího admirality v Kazani, kde v roce 1764 zemřel.

Po Malyginovi je pojmenováno:

• Malyginův průliv mezi poloostrovem Jamal a Bílým ostrovem
• Ledoborec Malygin postavený v roce 1912
• Ledoborec Malygin postavený v roce 1924, který se setkal v roce 1931 na Hookerově ostrově se vzducholodí LZ 127 Graf Zeppelin
• Malyginovi nunataky v Antarktidě
• Mylyginův mys na jihozápadě Bílého ostrova v Karském moři
• Stěpan Malygin výzkumná loď Ruské akademie věd
• několik ulic v Rusku

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Малыгин, Степан Гаврилович na ruské Wikipedii a Stepan Gawrilowitsch Malygin na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stěpan Gavrilovič Malygin na Wikimedia Commons