Střížov (Vladislav)

Střížov
Střížov od východu
Střížov od východu
Lokalita
Charaktermístní část
ObecVladislav
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′52″ s. š., 15°58′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel66 (2021)[1]
Katastrální územíStřížov u Třebíče (4,1 km²)
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů28 (2011)[2]
Střížov
Další údaje
Kód části obce23906
Kód k. ú.623903
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střížov (německy Strzischau, Strischow[3]) je místní část městyse Vladislavi. Rozkládá se asi 1,3 km vzdušnou čarou na jih od Vladislavi. Ve vesnici žije 66[1] obyvatel.

Geografická charakteristika

Katastrální území Střížova je protáhlé ve směru severojižním (délka asi 4,5 km, šířka kolísá kolem 1 km), začíná při pravém břehu řeky Jihlavy v nadmořské výšce 390 n. m. a k jihu prudce stoupá. Na východ od obce dosahuje terén 470 m, k jihu se dál zvyšuje a v trati Přeshorní vrcholí ve výšce 496 m n. m. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450 m n. m. na západě obce při Střížovském potoce a 470 m n. m. na východě obce.

Střížovský potok – pravostranný přítok Jihlavy – přitéká ke Střížovu od Slaviček, své vody však sbírá až u Klučova na západě, proto též někdy Klučovský potok.

S Vladislaví nemá Střížov žádné přímé spojení, vyjma polní cesty. Silniční spojení vede přes Číměř: silnicí č. III/4011 a č. II/401; ve Vladislavi se tato silnice spojuje se silnicí č. I/23. Na Slavičky na jihozápadě a Třebenice na jihu vede silnice č. II/352.

Historie

Střížov náležel mezi první statky benediktinského kláštera v Třebíči. Byli to právě benediktini, kdo zde podle tradice vybudovali kostel svatého Jiljí.[4]

Střížov míval svou školu. Postavili ji zde roku 1794, roku 1874 ji pak obnovili a rozšířili. Ke Střížovu byly přiškoleny některé okolní obce: Okrašovice a Slavičky.[5]

Začátkem 20. století náležely ke Střížovu i Čermákův mlýn a Kučerův mlýn na řece Jihlavě,[4] třebaže dnes se katastrální území Střížova řeky přímo nedotýká.

V roce 2021 bude Střížov kanalizován a splašky budou odveden do čističky odpadních vod ve Vladislavi.[6]

Střížov býval samostatnou obcí. V letech 1961–1990 náležel k Číměři. Od ní se k 1. srpna 1990 odštěpil a připojil k Vladislavi.[7]

Vývoj počtu obyvatel Střížova[8]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel10911611912112911914111113483667192

Osobnosti

Významným střížovským rodákem je major Jaroslav Krátký, vyznamenaný in memoriam Řádem Bílého lva. Jeho památce je věnována alej k památce československým parašutistům, celkem bude v několika letech vysázeno 75 stromů, první stromy byly zasazeny v roce 2023.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 82. 
  4. ↑ a b Vlastivěda, l. c., str. 409.
  5. ↑ Vlastivěda, l. c., str. 389.
  6. ↑ ŘÍHOVÁ, Vlasta Tomková ,Ivana. Investice ve Vladislavi: nové chodníky, kanalizace i zázemí pro kulturní akce. Třebíčský deník. 2021-01-28. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1310-3. S. 503. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  9. ↑ ČTK. Na Třebíčsku připomíná nová alej československé válečné parašutisty. Ekolist.cz [online]. 2023-10-28 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 389, 409. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Center of Střížov, Vladislav, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Střížova, Vladislavi, okr. Třebíč.