Střížovický vrch
Střížovický vrch | |
---|---|
(c) Pindick, CC BY-SA 3.0 Střížovický vrch od severovýchodu | |
Vrchol | 348 m n. m. (východní vrchol) |
Prominence | 112 m ↓ golfové hřiště Ústí n. L. |
Izolace | 2,5 km → Čepec[1] |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří |
Poznámka | smíšený les lovný rybník |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | České středohoří / Verneřické středohoří / Ústecké středohoří |
Souřadnice | 50°40′24″ s. š., 13°59′35″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Střížovický vrch je hora tvořící jednu z dominant města Ústí nad Labem. Jedná se o výběžek Českého středohoří, konkrétně jeho ústecké části.[2][3][4] Dle stanovených kritériích[5][6] je ovšem pojmenovaný vedlejší vrchol o výšce 342 m n. m., hlavní vrchol se nachází cca 0,7 km východně ve výšce 348 m n. m.[7] Oba vrcholy totiž odděluje jen cca 10 metrů mělké sedlo. Na jeho plochém hřebeni se nalézá bezodtoký chovný rybník a převaděč Českých radiokomunikací. Dále se zde nachází kynologické cvičiště a vodohospodářské zařízení s ochranným pásmem.[8]
V letech 2003 až 2006 existovaly plány na přeměnu části vrchu na tzv. Eden park - měla být vybudovaná krytá lyžařská dráha, golfové hřiště a multifunkční hala.[9][10]
Přístup
- Balzakova cesta – vede z ulice Štursovy strmě okolo tenisových kurtů do stráně, dále lesním porostem po vrstevnici nad ulicí Hynaisova.
- Březinova stezka – vede z ulice Hynaisovy v mírném stoupání k hřebeni, cca v polovině délky protíná Balzakovu cestu, aby se na hřebeni napojila na Dantovu cestu.
- Dantova cesta – začíná jako asfaltová silnice na serpentinou ulice Lipová (směr Střížovice) a vede po hřbetu kopce k převáděči Českých radiokomunikací. Téměř v bodě, kde do ní ústí Březinova stezka, pokračuje k převáděči jako hliněná komunikace.
- Nepojmenovaná – vede od Střížovické ulice podél jižní části hřebenu, u vodohospodářské stavby se hliněný charakter cesty mění v asfaltový povrch příjezdové komunikace.
Výhled
Ze Střížovického kopce (severní část hřebenu) je otevřený výhled na České středohoří, zejména na dominantní centrální vrcholy, jako jsou např. Kletečná, Milešovka, dále třeba Bořeň. V kotlině pod Krušnými horami jsou vidět Teplice, Krupka, Chlumec a Chabařovice (jihozápadní část hřebenu). Z krušnohorských vrcholů je vidět zejména dominantní Komáří hůrku, Cínovec, Měděnec, za dobré viditelnosti dokonce téměř 90 km vzdálený Klínovec.
Severní výhled, ztížený lesním porostem, zastupuje např. vrchol Radešín.
Fotogalerie
- (c) Pindick, CC BY-SA 3.0
Kynologické cvičiště
- (c) Pindick, CC BY-SA 3.0
Střížovický rybník
- (c) Pindick, CC BY-SA 3.0
Západ Slunce se siluetou převaděče
- (c) Pindick, CC BY-SA 3.0
Vodohospodářská stavba
- (c) Pindick, CC BY-SA 3.0
Podzimní západ Slunce nad rybníkem
- (c) Pindick, CC BY-SA 3.0
Jarní probouzení
- (c) Pindick, CC BY-SA 3.0
Zimní etuda
Reference
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolchemie, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1. S. 54.
- ↑ Kolektiv autorů. Ústí nad Labem-Město v mlze. Příprava vydání Jaroslav Koutský. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2011. 212 s. (Acta Universitatis Purkynianae 168). ISBN 978-80-7414-410-3. S. 173.
- ↑ České středohoří. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Olympia, 1984. 308 s. (Turistický průvodce ČSSR). S. 256.
- ↑ Tisícovka [online]. Ultratisícovky.cz [cit. 2021-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Co to je HLV a VV a jaký je mezi nimi rozdíl [online]. Tisícovky s.r.o. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1:10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení 415/06 ze 17. jednání Rady města Ústí nad Labem [online]. 22. 6. 2006 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online.
- ↑ V Ústí má vyrůst miliardový Eden Park. Městské noviny [online]. Říjen-listopad 2003 [cit. 17.1.2021]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Střížovický vrch na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
(c) Pindick, CC BY-SA 3.0
Západ Slunce nad Střížákem. Silueta převaděče, v pozadí silueta hotelu Komáří vížka.