Stříbrný potok (přítok Čistého potoka)
Stříbrný potok | |
---|---|
Soutok s Čistým potokem | |
Základní informace | |
Délka toku | 5,5 km |
Plocha povodí | 8,3 km² |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-13-01-1370 |
Pramen | |
2,3 km severozápadně od Krásna 50°7′5,51″ s. š., 12°45′42,33″ v. d. okolo 755 m n. m. | |
Ústí | |
do Čistého potoka 1,7 km východně od Nadlesí 50°9′15,21″ s. š., 12°46′33,33″ v. d. 500 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Karlovarský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Stoka, Čistý potok | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stříbrný potok je pravostranným přítokem Čistého potoka (uváděného rovněž jako Komáří potok) ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Délka toku měří 5,5 km.[1] Plocha jeho povodí měří 8,4 km².[2]
Průběh toku
Celý tok se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Potok pramení v nadmořské výšce 755 metrů pod severním svahem Špičáku (829 m), přibližně 370 m severně od jeho vrcholu. Teče severním směrem, u lesní cesty z Krásna ke Komářím rybníkům se křižuje s Puškařovskou stokou. Potok protéká územím postiženým činností geologického průzkumu na uran, jež zde probíhala zejména koncem 40. let 20. století. Příroda dosud zcela nezahladila terén rozbrázděný průzkumnými díly, rýhami a šachticemi. To již potok přitéká ke dvěma rybníkům. U nich se nachází chatová osada s přiléhavým názvem Sedmička. Pojmenování vychází z názvu bývalé uranové šachty č. 7, která se nacházela poblíž. S hloubením jámy číslo 7, s konečnou hloubkou 205,7 metrů, se začalo v roce 1949 a společně s dalšími šachtami a štolami tvořila šachta č. 7 závod Pichtova hora.[3]
Potok obtéká odval dolu, křižuje naučnou stezku s pojmenováním Uranová Golgota. Nedaleko potoka umístěný informační panel č. 4 naučné stezky se věnuje jak Stříbrnému potoku, tak i osadě Sedmička.[4] Potok pokračuje severním směrem, později severovýchodním směrem. Zprava přibírá Puškařovskou stoku a vtéká do rybníka Puleček, který je hojně navštěvován obyvateli Horního Slavkova a využíván jako přírodní koupaliště. Pod koupalištěm se potok ztrácí, voda mizí v podzemí a po většinu roku je koryto potoka bez vody. V této oblasti se netěžil jenom uran, ale mnohem dříve, již ve 14. nebo 15. století, se zde mělkými doly dobývalo stříbro. Voda tak pravděpodobně mizí do starých důlních děl a proniká až na úroveň nepropustného podloží. Protéká neznámým podzemním labyrintem a vrací se na povrch. To se děje v památném místě označovaném od nepaměti jako U Tří pramenů. V těsné blízkosti vedle sebe zde vyvěrají tři prameny. Místo bylo upraveno místním spolkem horníků Barbora a již tradičně se zde konají přátelská vánoční setkání, převážně bývalých horníků.[5][6][7]
Severozápadním směrem teče potok zalesněnou krajinou hlubokým údolím směrem do míst, kde v době uranové horečky stála úpravna uranových rud pojmenovaná jako Vlčí.[3] Zde, v lese pod Nadlesím se vlévá do Čistého potoka.
Větší přítoky
- Puškařovská stoka – pravostranný
Odkazy
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Stříbrný potok [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-11-29]. S. 81. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
- ↑ a b TOMÍČEK, Rudolf. Těžba uranu v Horním Slavkově. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6733-4. Kapitola Těžba uranové rudy, s. 40, 54, 81.
- ↑ TOMÍČEK, Rudolf. Naučná stezka Uranová Golgota [online]. Občanské sdružení Permon [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
- ↑ TOMÍČEK, Rudolf. U tří pramenů – informační leták U Tří pramenů. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ FAITL, Libor. Tři prameny [online]. estudanky.eu [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
- ↑ SPOLEK HORNÍKŮ BARBORA. Vánoční setkání U Tří pramenů [online]. Město Horní Slavkov [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbrný potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 3.0
Lesní pobožnost v místě "U tří pramenů" ve Slavkovském lese, v lese SZ od Horního Slavkova, v místě tří pramenů Stříbrného potoka, okres Sokolov
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
soutok Čistého potoka (někdy též Komáří potok) a Stříbrného potok ve Slavkovském lese pod Kozím vrchem (620 m n. m.) u Nadlesí, okres Sokolov