Střítež (Hluboká)

Střítež
Střítěž u Hluboké kaple
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Hluboká
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°51′9″ s. š., 16°5′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	15 (2021)[1]
Katastrální území	Střítež u Skutče (3,65 km²)
PSČ	539 73
Počet domů	17 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Střítež
Další údaje
Kód části obce	39578
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střítež je vesnice, část obce Hluboká v okrese Chrudim. Ve vesnici bylo v roce 2006 registrováno celkem 19 domů s 21 stálými obyvateli převážně důchodového věku. Většinou jsou domy využívány jako rekreační chalupy. Krajem vesnice prochází silnice vedoucí do Chlumu.

Historie

Vesnice se nachází na náhorní planině u vrchu Kozinec vysokého 418 m. Jméno vesnice pochází s největší pravděpodobností od strážné služby, která měla význam ekonomický (výběr mýta), ale i vojenský (obrana kraje). První zmínky o Stříteži jsou ze 13. století, kdy spadala pod podlažický klášter a posléze byla v držení Bohunka ze Stříteže, který ji před rokem 1395 zapsal věnem své manželce Kunce z Rabštejna. Až do roku 1848 patřila Střítež mnoha majitelům (Beneš Brázda ze Srpce, Heřman ze Sulic, Prokop Štítný ze Štítného…). V roce 1935 se Střítež stala samostatnou obcí. V současnosti patří pod obec Hluboká.

Významným dokumentem, z něhož lze čerpat historická data o Stříteži, je Španihelova kronika, kterou sepsal střítežský rychtář Jan Danihel Španihel v letech 1836–1856. Tuto kroniku v roce 1933 přeložil a přepsal místní učitel Oldřich Müller za pomoci pana Václava Dastycha, který sepsal kroniku novou. Zde stojí, že v roce 1831 byl za přičinění sousedů a nákladem obecním postaven kříž, do něhož byly v kůži uloženy pamětní listiny.

V roce 1933 byla postavena zvonice a do ní byl zakoupen v Hradci Králové zvon 45 liber těžký za 90 fr. šajnů. Celý náklad na zvonici činil 139 fr. 9 kr. Náklad byl uhrazen z obecní pokladny a peněžitými a věcnými dary sousedů.

Střítež patřila k jednomu ze dvou samostatných sborů Jednoty bratrské s vlastní duchovní správou (druhý byl v Chrasti). Existence sboru je doložena od 2. poloviny 16. století ^[3]. Sbor měl kazatelskou stanici v Doubravicích. Duchovním správcem ve Stříteži v letech 1575-1594 byl Jakub Narcissus. V roce 1594 byl do Stříteže dosazen Jan Hložek, poté Matyáš Cedron, který v roce 1599 ve Stříteži zemřel. Nějaký čas zde sloužil i kněz Jan Brossius. Střítež byla zřejmě malým sborem Jednoty, kněží však odsud postupovali do významných středisek Jednoty. Zdá se, že už před Bílou horou sbor zanikl. Sousední obec Hluboká patřila k obcím, v nichž byla značná část evantgelíků, takže lze předpokládat, že byli potomky Bratří střítežského sboru.

Pamětihodnosti

Vesnicí prochází cyklostezka vedoucí dále do skalního údolí Pivnice – hluboce zaříznuté pískovcové rokle. Rovněž tak se v blízkosti nalézá nově postavená rozhledna Borůvka. Na návsi se nachází kaplička, ve které se jednou ročně koná bohoslužba. Postavena byla postavena v roce 1884 a stojí u ní kříž z roku 1831. Ve stejném roce byla zasazena i lípa, která dostala název po střítežském rychtáři Španihelovi.

Východně od vesnice leží přírodní památka Střítežská rokle.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Střítež na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Střítež v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích