Střední Itálie

Střední Itálie
Italia centrale
Geografie
Souřadnice
Rozloha58 052 km²
Časové pásmoUTC+01:00 (SEČ)
UTC+02:00 (SELČ)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel11 724 035 (2022)
Hustota zalidnění202 obyv./km²
Jazykitalština
(také středoitalština a toskánština)
Správa regionu
StátItálieItálie Itálie
Nadřazený celekItálieItálie Itálie
Podřízené celkyLazio
Marche
Toskánsko
Umbrie
Měnaeuro
Mezinárodní identifikace
NUTSITI
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střední Itálie (italsky: Italia centrale nebo jen Centro) je jedním z pěti oficiálních statistických regionů Itálie používaných Národním statistickým institutem (ISTAT), regionem NUTS první úrovně a volebním obvodem Evropského parlamentu.

Regiony

Ve střední Itálii se nachází čtyři z 20 italských regionů:

Nejjižnější a nejvýchodnější části Lazia (okresy Sora, Cassino, Gaeta, Cittaducale, Formia a Amatrice) jsou často z kulturních a historických důvodů zahrnovány do jižní Itálie. Kdysi byly součástí Království obojí Sicílie a mluví se zde jihoitalskými dialekty.

Jako geografická oblast však může střední Itálie zahrnovat také regiony Abruzzo a Molise, které jsou jinak ze sociokulturních, lingvistických a historických důvodů považovány za součást jižní Itálie.

Geografie

Oblast protínají severní a střední Apeniny a je omývána Jaderským mořem na východě a Tyrhénským a Ligurským mořem na západě. Hlavními řekami této části italského území jsou Arno a Tibera s jejich přítoky (např. Aniene) a Liri-Garigliano. Nejvýznamnějšími jezery jsou Trasimenské jezero, jezero Montedoglio, Bolsenské jezero, jezero Bracciano, jezero Vico, Albanské jezero a jezero Nemi. Z výškového hlediska má střední Itálie převážně kopcovité území (68,9 %). Horské a ploché oblasti představují 26,9 % a 4,2 % území.

Dějiny

Mapa Apeninského poloostrova v roce 1796, zobrazující Papežský stát a Toskánské velkovévodství
Papežští zuávové pózující v roce 1869

Po staletí, před sjednocením Itálie, ke kterému došlo v roce 1861, byla střední Itálie rozdělena na dva státy, Papežský stát a Toskánské velkovévodství.

Papežský stát

Papežský stát, oficiálně Církevní stát, bylo území na Apeninském poloostrově pod přímou suverénní vládou papeže od roku 756 do roku 1870.[1] Od 8. století až do sjednocení Itálie, mezi lety 1859 a 1870, patřil mezi hlavní italské státy.

V roce 1861 již byla velká část území Papežského státu dobyta Italským královstvím. Pouze Lazio, včetně Říma, zůstávalo do roku 1870 pod papežovou kontrolou.

Toskánské velkovévodství

Cosimo I. Medicejský

Toskánské velkovévodství byla italská monarchie existující s přerušeními v letech 1569 až 1860, která nahradila Florentskou republiku.[2] Hlavním městem velkovévodství byla Florencie. V 19. století mělo velkovévodství asi 1 815 000 obyvatel.[3]

Poté, co po dobytí Sienské republiky dostal pod svou kontrolu téměř celé Toskánsko, byl Cosimo I. Medicejský 27. srpna 1569 povýšen papežskou bulou papeže Pia V. na velkovévodu toskánského.[4][5] Velkovévodství bylo ovládáno rodem Medicejských až do vymření jeho seniorské větve v roce 1737. Velkovévodství sice nebylo tak mezinárodně proslulé jako stará republika, ale za Medicejských vzkvétalo. Za Cosima I. a jeho synů, až do vlády Ferdinanda II., která byla počátkem dlouhého ekonomického poklesu, mělo nebývalý hospodářský a vojenský úspěch. Ekonomická krize vyvrcholila za Cosima III.

František I. Štěpán Lotrinský, kognatický potomek Medicejských, na trůn nastoupil po vymření rodu. Toskánsko bylo po celou dobu jeho vlády řízeno místokrálem Marcem de Beauvau-Craon. Jeho potomci vládli a sídlili ve velkovévodství až do jeho zániku v roce 1859, s výjimkou jednoho přerušení, kdy Napoleon Bonaparte dal Toskánsko rodu Bourbon-Parma (Etrurské království, 1801–1807), a poté je připojil přímo k prvnímu Francouzskému císařství. Po zhroucení napoleonského systému v roce 1814 bylo velkovévodství obnoveno. Spojené provincie střední Itálie, klientský stát Sardinského království, anektovaly Toskánsko v roce 1859. Toskánsko bylo formálně připojeno k Sardinii v roce 1860 jako součást sjednocení Itálie po referendu, ve kterém k tomu dalo souhlas drtivých 95 % voličů.

Demografie

K 1. lednu 2023 žilo ve střední Itálii 11 680 843 obyvatel.[6]

Regiony

RegionHlavní městoPočet obyvatel
LazioLazio LazioŘím5 703 289
MarcheMarche MarcheAncona1 478 881
ToskánskoToskánsko ToskánskoFlorencie3 647 054
UmbrieUmbrie UmbriePerugia851 619

Nejlidnatější obce

Řím
Florencie
Prato
Perugia

Níže je uveden seznam obyvatel bydlících v roce 2023 v obcích nad 50 000 obyvatel.[6]

#ObecRegionPočet obyvatel
1ŘímLazioLazio Lazio2 746 639
2FlorencieToskánskoToskánsko Toskánsko360 444
3PratoToskánskoToskánsko Toskánsko195 906
4PerugiaUmbrieUmbrie Umbrie161 375
5LivornoToskánskoToskánsko Toskánsko152 138
6LatinaLazioLazio Lazio127 321
7TerniUmbrieUmbrie Umbrie106 121
8AnconaMarcheMarche Marche98 292
9ArezzoToskánskoToskánsko Toskánsko96 176
10PesaroMarcheMarche Marche95 352
11Guidonia MontecelioLazioLazio Lazio89 191
12PistoiaToskánskoToskánsko Toskánsko89 000
13PisaToskánskoToskánsko Toskánsko88 726
14LuccaToskánskoToskánsko Toskánsko88 724
15FiumicinoLazioLazio Lazio81 855
16GrossetoToskánskoToskánsko Toskánsko81 154
17ApriliaLazioLazio Lazio74 240
18MassaToskánskoToskánsko Toskánsko65 933
19ViterboLazioLazio Lazio65 927
20PomeziaLazioLazio Lazio64 246
21ViareggioToskánskoToskánsko Toskánsko60 416
22CarraraToskánskoToskánsko Toskánsko59 786
23FanoMarcheMarche Marche59 732
24AnzioLazioLazio Lazio58 946
25FolignoUmbrieUmbrie Umbrie55 068
26TivoliLazioLazio Lazio54 908
27SienaToskánskoToskánsko Toskánsko52 657
28VelletriLazioLazio Lazio52 542
29CivitavecchiaLazioLazio Lazio51 678

Jazyk

Jazyky v Itálii

Střední Itálii dominuje středoitalský a toskánský dialekt. V jižním Laziu, na jihu Marche a na východním okraji Umbrie se mluví neapolsky.

Politika

Marche, Toskánsko a Umbrie jsou spolu s Emilií-Romagnou považovány za nejvíce levicové regiony v Itálii a společně jsou také označovány jako „Červený pás“.[7][8][9] Lazio, s výjimkou Říma, je více politicky konzervativní, což je rys, který sdílí se severní i jižní Itálií.[zdroj?]

Ekonomika

Hrubý domácí produkt (HDP) regionu byl v roce 2018 380,9 miliardy eur, což představuje 21,6 % italského hospodářství. HDP na hlavu v PPS činil 31 500 eur, neboli 105 % průměru EU27 ve stejném roce.

Kultura

Koloseum v Římě, jedna z nejoblíbenějších turistických atrakcí na světě

Regiony střední Itálie byly vystaveny různým historickým vlivům. V oblasti působili Keltové, Etruskové, Severní Picenové, Jižní Picenové, Umbrové, Latinové, Římané, Byzantinci a Langobardi.

Ve střední Itálii se nachází mnoho významných turistických atrakcí, z nichž mnohé jsou zapsány na seznamu UNESCO. Řím se může chlubit jedněmi ze světově nejznámějších památek, jako je Koloseum z dob Římské říše. Florencie, považovaná za kolébku italské renesance, je nejnavštěvovanějším městem Toskánska. Oblast je také známá svou malebnou krajinou, která přitahuje turisty z celého světa, včetně samotných Italů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Central Italy na anglické Wikipedii.

  1. Papal States | Italian History, Papacy & Politics | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. STRATHERN, Paul. The Medici: Godfathers of the Renaissance. London: Vintage, 2003. ISBN 978-0-09-952297-3. S. 315–321. (anglicky) 
  3. ITALIA : MINISTERO DI AGRICOLTURA, industria e commercio. Popolazione censimento degli antichi Stati sardi 1. gennaio 1858 e censimenti di Lombardia, di Parma e di Modena 18571858 pubblicati per cura del Ministero d'agricoltura, industria e commercio Relazione generale con una introduzione storica sopra i censimenti delle popolazioni italiane dai tempi antichi sino all'anno 1860. 1.1. [s.l.]: Stamperia Reale 382 s. Dostupné online. (Italian) 
  4. bolla papale di Pio V. archeologiavocidalpassato [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (italsky) 
  5. Cosimo I | Duke of Florence & Tuscany, Grand Duke of Tuscany | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Demographic Balance. demo.istat.it [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  7. COMAN, Julian. 'Italians first': how the populist right became Italy's dominant force. The Guardian. 2018-12-01. Dostupné online [cit. 2023-06-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. DOMENICO, Roy P. The Regions of Italy: A Reference Guide to History and Culture. [s.l.]: Greenwood Publishing Group 512 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-30733-1. S. 313. (anglicky) 
  9. PUBLICATIONS, Europa Europa. Western Europe 2003. [s.l.]: Psychology Press 796 s. Dostupné online. ISBN 978-1-85743-152-0. S. 362. (anglicky) Google-Books-ID: M9QYndAPmuQC. 

Související články

  • Jižní Itálie
  • Ostrovní Itálie
  • Severní Itálie
  • Severovýchodní Itálie
  • Severozápadní Itálie

Média použitá na této stránce

Castel Sant'Angelo & St John of the Florentins basilica from Gianicolo Hill (1).jpg
Autor: Krzysztof Golik , Licence: CC BY-SA 4.0
Castel Sant'Angelo and St John of the Florentins basilica in Rome seen from Gianicolo Hill, Lazio, Italy
Colosseo 2020.jpg
Autor: FeaturedPics, Licence: CC BY-SA 4.0
Colosseo 2020
Italia centrale.svg
Autor: es:Usuario:Mnemoc, Licence: CC BY-SA 3.0
SVG with one closed path per region, selecting it:Italia centrale.
Flag of Umbria.svg
flag of Italian region Umbria
03 Perugia des de Porta Sole.jpg
Autor: Enric, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2022. See authorisations.
Flag of Marche.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Prato, palazzo pretorio, terrazza superiore, vedute 03 le carceli e castello imperatore.jpg
Autor: Sailko, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2020. See authorisations.
Flag of Lazio.svg
Flag of the Lazio Region
Linguistic map of Italy - Legend.svg
Autor: Mikima, Licence: CC BY-SA 4.0
Version of "File:Linguistic_map_of_Italy.svg" with legend
Italy 1796.svg
Autor: User:Shadowxfox; derivative work: User:Enok, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Italy on 1796.
Firenze - Campanili Bargello e Badia da cupola.JPG
Autor: Luca Aless, Licence: CC BY-SA 3.0
Campanili Bargello e Badia dalla cupola del Duomo
Flag of Tuscany.svg
Autor: Angelo Romano, Licence: CC BY-SA 3.0
flag of Italian region Tuscany