Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Liberec

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Liberec
Informace
Zkratka	SPŠ a VOŠ
Právní forma	příspěvková organizace
Zřizovatel	Liberecký kraj
Datum založení	1876
Počet žáků	763 (7. prosince 2016)
Zaměstnanci
Ředitel	Ing. Jaroslav Semerád
Zástupce	Ing. Radek Havlík Ing. Mgr. Petr Zdráhala
Poloha
Město	Liberec
Adresa	Masarykova 460/3, Liberec, 460 01, Česko
Zeměpisné souřadnice	50°46′23,52″ s. š., 15°3′50,76″ v. d.
Identifikátory
IČO	46747991 (VR)
REDIZO	600020398
Oficiální web	https://pslib.cz
Obory vzdělání
26-41-M/01 elektrotechnika 18-20-M/01 informační technologie 23-41-M/01 strojírenství 78-42-M/01 technické lyceum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola (od 1.7.2023 SPŠ a VOŠ nebo Průmyslovka Liberec^[1]. S platností od 1. 7. 2023 došlo ke sloučení Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a VOŠ a Střední průmyslové školy textilní, Liberec, Tyršova 1, příspěvkové organizace. Zároveň došlo ke změně názvu na Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Liberec, příspěvková organizace.

Průmyslovka Liberec je střední průmyslová škola založená již roku 1876, čímž byla po brněnské a černovické (dnes ležící na Ukrajině) třetí nejstarší takovou školou mimo samotné Rakousko a dnes tak je druhou^[2] nejstarší průmyslovou školou na území Česka.

Areál školy je rozdělen na budovu na Masarykově ulici "M" a budovu na Tyršově ulici "T". Školu navštěvuje po sloučení ročně přes 1 tisíc studentů. Škola má šest studijních oborů střední a vyšší odborné školy. Studium všech oborů střední školy je zakončeno maturitní zkouškou, studium školy vyšší odborné končí absolutoriem a získáním titulu diplomovaný specialista (DiS.) v oboru počítačové systémy.

Na budově Masarykova najdete obory: Elektrotechnika, Informační technologie a Strojírenství. Na budově Tyršova najdete obory: Oděvnictví, Technické Lyceum a Textilnictví.

Historicky nejstarším oborem na škole je strojírenství (23-41-M/001). Jeho základem je znalost základních vlastností materiálů a technologických postupů při jejich zpracovávání. Absolventi oboru umí tyto postupy volit s ohledem na cenu i bezpečnost, dokážou navrhovat jednotlivé strojní součásti i celé mechanismy, znají principy měřících a regulačních zařízení a také automatického řízení strojů. Dokážou pracovat s programy CAD, CAM a s CNC stroji. Ročně se otevírají dvě třídy, označené písmenem S, každá se svou specializací: Počítačová podpora techniky a mechatronika.

Obor Elektrotechnika (26-41-M/01) umožňuje svým absolventům široké možnosti dalšího uplatnění, počínaje mikroelektronikou, přes řídící jednotky PLC, robotiku, elektrické pohony, až k domovním a průmyslovým rozvodům a elektrárnám. Každý rok se otevírají tři třídy, označené písmenem E, každá se svým vlastním zaměřením: jedním je průmyslová elektrotechnika, výkonová elektronika a řídící systémy, druhým je automatizace a sdělovací technika, třetím robotika, internet věcí a průmyslové řídící systémy.

Obor Informační technologie je čtyřletý maturitní zkouškou zakončený studijní obor vycházející z RVP Informační technologie (18-20-M/01). Příprava žáků je zaměřena na oblasti spojené s programováním a vývojem software, operační systémy a počítačové sítě. Ročně se otevírají dvě třídy, označené písmenem P, jedna je zaměřena na vývoj desktopových, mobilních a webových aplikací, druhá na kyberbezpečnost a internet věcí.

Od klasických technických studijních oborů se technické lyceum (78-42-M/001) liší zaměřením na výuku přírodovědných předmětů – především matematiky a fyziky. Velká hodinová dotace patří také cizím jazykům (povinně je vyučována angličtina i němčina). Po stránce odborné je obor zaměřen rovnoměrně mezi strojírenství na straně jedné a výrobu nanovláken a technických textilií na straně druhé. I když jsou absolventi připravováni především ke studiu na technických a přírodovědných vysokých školách, získávají také úplné střední odborné vzdělání.

Obor oděvnictví je určen všem, kteří se chtějí uplatnit v technickém a částečně i v uměleckém směru. Obor neustále rozvíjíme a inovujeme tak, aby reagoval na aktuální módní trendy a potřeby pracovního trhu.Během studia se naučíte navrhovat a vyrábět oděvy s důrazem na konstrukci střihů a jejich modelování pomocí CAD systému. Kromě toho, se budete rozvíjet v oblasti textilních i technických materiálů, stylingu a designu.

Studium v oboru počítačové systémy (26-31-N/015) na vyšší odborné škole je určeno pro maturanty ze všech středních škol, je zakončeno absolutoriem a úspěšný absolvent získává oprávnění používat titul diplomovaný specialista (DiS.) v oboru počítačové systémy. Od bakalářského studia organizovaného na vysokých školách se liší zejména větším zaměřením na praktickou část výuky, jejíž část se odehrává přímo v podnicích. Absolventi oboru jsou připraveni vykonávat většinu činností souvisejících se zaváděním výpočetní techniky v průmyslových podnicích a nejrůznějších institucích.

• 

  1868: Liberecká městská rada podala žádost Zemskému sněmu ve Vídni o příspěvek na založení státní průmyslové školy
• 17. říjen 1875: Císařské rozhodnutí o založení průmyslové školy v Liberci.
• 5. leden 1876: Škole jsou přiděleny prozatímní prostory v budově Rudolfova starobince (dnešní ZŠ).
• 29. srpen 1876: Ministerstvo školství schválilo učební plány pro tři oddělení: chemické, stavební a strojní ve třech větvích: vyšší průmyslové škole, mistrovské škole a pokračovací škole kresličské a modelářské.
• 28. říjen 1876: Výuka na K. K. Staatsgewerbeschule Reichenberg je slavnostně zahájena, zatím jen ve stavebním a strojním oddělení.
• 1. září 1877: Zahajuje výuka také v oddělení chemickém.
• 1879: První maturitní zkoušky na stavebním a strojním oddělení.
• září 1879: Otevřena první budova školy – chemický pavilon (č.p. 445–I).
• 1882–1884: Podél ulice Císaře Josefa (dnešní Masarykovy třídy) vystavěn přední trakt třípodlažní hlavní školní budovy v novorenesančním slohu (č.p. 460–I). Stavbu provedl liberecký stavitel Adolf Bürger.
• 1885: Postavena první část přízemní budovy dílen.
• 1892: Postavena druhá, dvoupodlažní část budovy dílen.
• 1895–1897: Proběhla druhá etapa výstavby hlavní budovy, kdy byly kolmo na stávající trakt přistavěna dvě křídla. Tím byla ukončena výstavba areálu školy vyprojektovaného jejím profesorem F. X. Dautem.
• 1911: Škola zakoupila první osobní automobil a začala pořádat řidičské kurzy.
• 1920: Čeština se stala povinným vyučovacím předmětem, odborné předměty se stále vyučují v němčině.
• 1922: Modernizace vybavení strojních dílen a reforma učebních plánů.
• Konec 30. let: Původní objekt dílen je přestavěn na dvoupodlažní budovu.
• 1937: Vznikla státní československá průmyslová škola, jejím sídlem je Appeltův dům (dnešní stavební průmyslová škola), o rok později již ani nezahájila.
• Za druhé světové války dochází vzhledem k odchodu studentů na frontu k postupnému útlumu výuky.
• 1945: Po skončení války je přípravou výuky na Státní průmyslové škole v Liberci pověřen profesor Jaroslav Tomsa.
• 1. září 1945: Zahájeno pravidelné vyučování v odděleních: vyšší škola strojnická, vyšší škola chemická,vyšší škola stavitelská, mistrovská škola strojnická, mistrovská škola elektrotechnická, odborná škola pro drogisty. Škola měla 11 tříd, 418 žáků (6 dívek) a 19členný profesorský sbor.
• 1947: První poválečné maturitní zkoušky.
• 1948: Za svou činnost v Československém junáku byl z funkce ředitele odvolán profesor Tomsa.
• 1949–1950: Oprava chemického pavilonu a adaptace dvou místností v suterénu hlavní budovy na provizorní tělocvičnu.
• 1951: Došlo ke změně názvu školy na Vyšší průmyslovou školu v Liberci se čtyřletými školami vyššími: chemickou, strojnickou a stavební a dvouletými školami elektrotechnickou a strojnickou.
• 1952: S podporou školy bylo rozhodnuto postupně přesunout chemickou průmyslovku do Ústí nad Labem. Od školního roku 1954/55 tak nebyly otevírány první ročníky v tomto oboru.
• 1952/1953: Svou činnost zahájila večerní škola, která měla umožnit mnoha pracovníkům průmyslu doplnit si vzdělání.
• 1. září 1953: Odštěpením vznikla samostatná stavební průmyslovka, jejím sídlem je stal Appeltův dům na Sokolovském náměstí a ředitelem Jan Tauš.
• 1953: Část učitelů přešla na novou Vysokou školu strojní, tím však došlo na škole průmyslové ke kritické personální situaci, kdy výuku strojírenství zajišťoval jediný strojní inženýr a dva průmyslováci.
• 1954/1955: Opět byl změněn název školy, tentokrát na Průmyslová škola v Liberci. Ústav měl tři oddělení: strojní, elektrotechnické a již končící chemické.
• 1. srpen 1961: Oddělení školy denní a večerní mělo zkvalitnit výuku na obou školách. Školy nadále sdílely stejné prostory, byly však odděleny personálně a organizačně.
• 1. září 1963: Byl poprvé otevřen studijní obor Měřící a řídící technika, na škole se tak vyučovala jak silnoproudá, tak i slaboproudá elektrotechnika.
• 1. září 1969: Na škole se vyučuje nový studijní obor: Přístrojová a automatizační technika.
• 1975: Byly zprovozněny nové šatny.
• 1975–1979: Výstavba školní tělocvičny v rámci akce Z.
• 1984: Zrušení středních škol pro pracující – tímto končí večerní škola.
• 1990: Škola získala první počítačovou učebnu v sestavě 8+1 PC 386 SX.
• 1. leden 1991: Získání právní subjektivity. Zřizovatelem školy bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Byla také obnovena činnost školní autoškoly, trvala však jen do roku 2001.
• 1991: Původní studijní obory byly nahrazeny novými: strojírenská technická administrativa, strojírenství, slaboproudá elektrotechnika a elektrotechnika.
• 1. září 1992: Otevřeno denní studium pro vyučené.
• 1993: Postavena spojovací chodba mezi hlavní budovou a objektem laboratoří. Na školu přešla Soukromá střední odborná škola technická a její pedagogové se začlenili do průmyslové školy.
• 1994: Parková úprava školního dvora. Škola se komutovanou telefonní linkou připojila k internetu.
• 1995: Zrušení pomaturitního studia.
• 1995/1996: Rok 120. výročí založení školy a 50. výročí její české éry byl slavnostně zahájen v libereckém Domě kultury. Škola měla 708 žáků ve 25 třídách, výuku zajišťovalo 71 vyučujících, o provoz školy se staralo dalších 15 pracovníků. V tomto roce zároveň zahájila činnost Rada studentů složená ze zástupců všech tříd.
• 20. prosinec 1995: Připojení školy optickým vláknem do sítě CESNET.
• září 1996: Otevření prvního ročníku vyšší odborné školy s oborem Počítačové systémy.
• 1. září 1997: Otevření studijního oboru Elektronické počítačové systémy.
• 1. duben 2001: Zřizovatelem školy se stal Liberecký kraj.
• 2003: Otevřen studijní obor Technické lyceum.
• 2021: Obor Technické lyceum uzavřen a kapacita oboru Informační technologie zvětšena o 30 míst.
• 2023: 1.7.2023 došlo ke sloučení Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a VOŠ a Střední průmyslové školy textilní. Název školy byl změněn na Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Liberec, příspěvková organizace.

1. 1876–1877: Gustav Martin Wunder^[3] (* 26. 10. 1830, † 20. 9. 1885)
2. 1877–1907: Franz Richter (* 4. 10. 1841, † 18. 8. 1907)
3. 1907–1913: Hans Hartl (* 17. 5. 1858, † 11. 10. 1939), matematik a fyzik
4. 1913–1922: Ferdinand Breinl (* 1857, † 19. 10. 1922)
5. 1922–1924: Karl Hanofsky (* 18. 7. 1860, † 4. 7. 1931), pouze zastupující ředitel, nebyl jmenován
6. 1924–1938: Dr. techn. Paul Artmann (* 1878)
7. 1938–1945: Jakob Müller (* 25. 7. 1884)
8. 1945–1948: Jaroslav Tomsa (* 13. 7. 1906, † 15. 8. 2000)
9. 1948–1952: Ing. Jan Cibulka (* 28. 7. 1903, † 5. 1. 1989)
10. 1952–1953: Luboš Kopáč (* 29. 9. 1908, † 11. 3. 1983)
11. 1953–1954: Josef Brzák (* 7. 6. 1910, † 19. 10. 1972)
12. 1954–1961: Stanislav Braun (* 20. 3. 1908, † 11. 9. 1966)
13. 1961–1966: Ing. Vladimír Broul (* 6. 2. 1913, † 7. 1. 1999)
14. 1966–1970: Ing. Zdeněk Dlouhý (* 6. 1. 1933)
15. 1970–1990: Ing. Adolf Skopový (* 3. 3. 1931, † 16. 12. 2018)
16. 1990–2004: Mgr. Miroslav Franěk (* 30. 7. 1941, † 19. 9. 2011)^[4]
17. 2004–2016: Ing. Josef Šorm (* 9. 7. 1952)
18. 2016–přítomnost: Ing. Jaroslav Semerád (* 30. 10. 1961)

• Max Kühn (1877–1944), architekt

• Ferdinand Porsche (1875–1951), automobilový konstruktér
• Adolf Loos (1870–1933), architekt
• Josef Zasche (1871–1957), architekt
• Rudolf Bitzan (1872–1938), architekt
• Willibald Gatter (1896–1973), automobilový konstruktér
• Jaroslav Čáslavský (* 1928), geochemik
• Václav Janeček (* 1929), sportovec, reprezentant v lehké atletice, LOH 1956
• Josef Svoboda (* 1942), advokát
• Zdeněk Skalický (* 1943), letec
• Jan Cibulka (* 1943), badatel
• Jindřich Valeš (* 1943), podnikatel
• Karel Doležal (* 1943), filozof
• Jan Vala (* 1943), herec a moderátor
• Jiří Drda (* 1947), politik, poslanec PČR
• Václav Benda (* 1948), akademický malíř
• Václav Legner (* 1955), herec
• Roman Hrabaň (* 1962), sportovec, LOH 1988 desetiboj, ZOH 1992 boby
• Jiří Džmura (* 1963), sportovec, bobista: ZOH 1992, 1994, 1998, 2002
• Jiří Ježek (* 1963), politik
• Jiří Kittner (* 1963), politik
• Jiří Prskavec (* 1972), sportovec, reprezentant ve vodním slalomu na kajaku, LOH 2000
• Jakub Svoboda (* 1975), pražský advokát
• Pavel Hottmar (* 1979), sportovec, reprezentant v rychlostní kanoistice, LOH 2000

• Zdeněk Cendra (* 1986), podnikatel v internetových technologiích, majitel firmy CDN77

• KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996. 
• FRANĚK, Miroslav; ŠORM, Josef. 125 let státní průmyslové školy v Liberci. Liberec: SPŠSE a VOŠ, 2001. 
• ŠORM, Josef; KARPAŠ, Roman, 140 let průmyslové školy v Liberci. Liberec: SPŠSE a VOŠ, 2016; ISBN 978-80-87100-33-2

• Vzhled školy
• Domácí stránka školy