Střední průmyslová škola stavební Liberec

Střední průmyslová škola stavební
Informace
ZkratkaSPŠS Liberec
Právní formapříspěvková organizace
ZřizovatelLiberecký kraj
Datum založení1876
Zaměstnanci
ŘeditelMgr. Radek Cikl
ZástupceIng. Jan Drechsler
Poloha
MěstoLiberec I-Staré Město
AdresaNám. Sokolovské 264/14, Liberec, 460 01, Česko
Zeměpisné souřadnice
Identifikátory
IČO46747982 (VR)
IZO000082139
REDIZO600010562
Oficiální webwww.stavlib.cz
Obory vzdělání
 

36-47-M/01 Stavebnictví

36-47-M/01 Geodézie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střední průmyslová škola stavební v Liberci (plným názvem Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace) je střední průmyslová škola založená již roku 1876 jako škola víceoborová s oddělením stavebním, strojírenským a chemickým, čímž byla po brněnské a černovické (dnes ležící na Ukrajině) třetí nejstarší průmyslovou školou mimo území samotného Rakouska a dnes je možné ji společně se Střední průmyslovou školou strojní a elektrotechnickou v Liberci považovat za druhou nejstarší průmyslovou školou na území Česka. Původně škola sídlila v prostorách při dnešní Masarykově třídě, kde dodnes zůstala jen strojní průmyslovka. Stavební škola sídlí od roku 1953, kdy se oddělila od původní průmyslovky, na Sokolovském náměstí v Liberci a její součástí jsou i historické objekty Valdštejnských domků a Appeltův dům. Školu navštěvuje ročně více, než 300 žáků. Všechny vyučované obory jsou zakončeny maturitní zkouškou.

Studijní obory

Ve škole se v současnosti vyučují dva čtyřleté maturitní obory denního studia:

Stavebnictví (36-47-M/01)

Zaměření na „Architekturu a konstrukci pozemních staveb“, kde základem je výuka vlastností stavebních materiálů, technologie postupů při výstavbě domů, navrhování jednoduchých stavebních konstrukcí pozemních staveb, zvládání práce s programy CAD, a „Inženýrské stavby“, které soustřeďují výuku více na problematiku výstavby liniových staveb, navrhování mostů a inženýrských sítí.

Geodézie a katastr nemovitostí (36-46-M/01)

Základem je nauka o mapování, geodézie, počtářství, kartografie, katastr nemovitostí, fotogrammetrie a kartografické rýsování. Nový ročník je otevírán vždy po čtyřech letech.

Historie

1868: Liberecká městská rada podala žádost Zemskému sněmu ve Vídni o příspěvek na založení státní průmyslové školy

17. říjen 1875: Císařské rozhodnutí o založení průmyslové školy v Liberci.

5. leden 1876: Škole jsou přiděleny prozatímní prostory v budově Rudolfova starobince (dnešní ZŠ).

29. srpen 1876: Ministerstvo školství schválilo učební plány pro tři oddělení: chemické, stavební a strojní ve třech větvích: vyšší průmyslové škole, mistrovské škole a pokračovací škole kresličské a modelářské.

28. říjen 1876: Výuka na K. K. Staatsgewerbeschule in Reichenberg je slavnostně zahájena, zatím jen ve stavebním a strojním oddělení.

1. září 1877: Zahajuje výuka také v oddělení chemickém.

1879: První maturitní zkoušky na stavebním a strojním oddělení.

září 1879: Otevřena první budova školy – chemický pavilon (č.p. 445–I).

18821884: Podél ulice Císaře Josefa (dnešní Masarykovy třídy) vystavěn přední trakt třípodlažní hlavní školní budovy v novorenesančním slohu (č.p. 460–I). Stavbu provedl liberecký stavitel Adolf Bürger.

1885: Postavena první část přízemní budovy dílen.

1892: Postavena druhá, dvoupodlažní část budovy dílen.

18951897: Proběhla druhá etapa výstavby hlavní budovy, kdy byly kolmo na stávající trakt přistavěna dvě křídla. Tím byla ukončena výstavba areálu školy vyprojektovaného jejím profesorem F. X. Dautem.

1911: Škola zakoupila první osobní automobil a začala pořádat řidičské kurzy.

1920: Čeština se stala povinným vyučovacím předmětem, odborné předměty se stále vyučují v němčině.

1922: Modernizace vybavení strojních dílen a reforma učebních plánů.

Konec 30. let: Původní objekt dílen je přestavěn na dvoupodlažní budovu.

1937: Vznikla státní československá průmyslová škola, jejím sídlem je Appeltův dům (dnešní stavební průmyslová škola), o rok později již ani nezahájila.

Za druhé světové války dochází vzhledem k odchodu studentů na frontu k postupnému útlumu výuky.

1945: Po skončení války je přípravou výuky na Státní průmyslové škole v Liberci pověřen profesor Jaroslav Tomsa.

1. září 1945: Zahájeno pravidelné vyučování v odděleních: vyšší škola strojnická, vyšší škola chemická, vyšší škola stavitelská, mistrovská škola strojnická, mistrovská škola elektrotechnická, odborná škola pro drogisty. Škola měla 11 tříd, 418 žáků (6 dívek) a 19členný profesorský sbor.

1947: První poválečné maturitní zkoušky.

1948: Za svou činnost v Československém junáku byl z funkce ředitele odvolán profesor Tomsa.

19491950: Oprava chemického pavilonu a adaptace dvou místností v suterénu hlavní budovy na provizorní tělocvičnu.

1951: Došlo ke změně názvu školy na Vyšší průmyslovou školu v Liberci se čtyřletými školami vyššími: chemickou, strojnickou a stavební a dvouletými školami elektrotechnickou a strojnickou.

1952: S podporou školy bylo rozhodnuto postupně přesunout chemickou průmyslovku do Ústí nad Labem. Od školního roku 1954/55 tak nebyly otevírány první ročníky v tomto oboru.

1952–1953: Svou činnost zahájila večerní škola, která měla umožnit mnoha pracovníkům průmyslu doplnit si vzdělání.

1. září 1953: Odštěpením vznikla samostatná stavební průmyslovka s názvem Vyšší průmyslová škola stavební, jejím sídlem je stal Appeltův dům na Sokolovském náměstí s přístavbou učebního traktu a ředitelem se stal Jan Tauš.

1956: Došlo k rozšíření nabídky studia zahájením vyučování v oboru dopravní stavitelství k již vyučovanému oboru pozemního stavitelství.

19591960: Vybudování přístavby školní tělocvičny navazující na Heliovou ulici. 

19621963: Vybudování přístavby šaten pro žáky.

1964: Výstavba školních dílen pro odbornou praxi.

1976: Dokončení výstavby I. etapy přístavby učeben ve Větrné uličce za Valdštejnskými domky a rekonstrukce předních částí Valdštejnských domků.

1979: Dokončení výstavby II. etapy přístavby učeben ve Větrné uličce za Valdštejnskými domky. Obě etapy byly realizovány v Akci „Z“ svépomocí učitelů a žáků školy. 

1986: Vybudování počítačové učebny nástavbou nad tělocvičnou.

1990: Zahájení vyučování v oboru Geodézie, později Geodézie a katastr nemovitostí. 

1991: Škola získala právní subjektivitu.

1994: Požár a následná částečná rekonstrukce Appeltova domu

2001: Zřizovatelem školy se stal Liberecký kraj.

Významné osobnosti

Ředitelé

Víceoborová průmyslovka

  1. 1876–1877: Gustav Martin Wunder[1] (*26. 10. 1830, † 20. 9. 1885)
  2. 1877–1907: Franz Richter († 18. 8. 1907)
  3. 1907–1913: Hans Hartl († 11. 10. 1939), matematik a fyzik
  4. 1913–1922: Ferdinand Breinl (1857–1922)
  5. 1922–1924: Karl Hanofsky († 1931), pouze zastupující ředitel, nebyl jmenován
  6. 1924–1938: Dr. techn. Paul Artmann
  7. 1938–1945: Jakob Müller
  8. 1945–1948: Jaroslav Tomsa (13. 7. 1906 – 15. 8. 2000)
  9. 1948–1952: Ing. Jan Cibulka (28. 7. 1903 – 5. 1. 1989)
  10. 1952–1953: Luboš Kopáč (29. 9. 1908 – 11. 3. 1983)

Samostatná stavební průmyslovka

  1. 1953–1968: Ing. Jan Tauš († 4/1968)
  2. 1968–1990: Ing. Josef Lufinka (*20.7.1930 – †3.9.1999)
  3. 1990–2001: Ing. Václav Šefčík (*11.8.1941 – †20.8.2017)
  4. 2001–2013: Ing. Jan Lajer (*30.5.1944)
  5. od 2013: Mgr. Radek Cikl (*30.5.1964)

Významní učitelé

Absolventi

Odkazy

Reference

  1. FRANZ, Jochen. www.tu-chemnitz.de [online]. www.tu-chemnitz.de [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. 
  2. Británie už není, co byla. Bohužel, říká redaktor BBC v Londýně Milan Kocourek. Liberecký deník. 2017-06-07. Dostupné online [cit. 2017-07-12]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Znak Liberec.svg
Znak statutárního města Liberec. Ve stříbrném štítě mezi dvěma červenými věžemi červená hradební zeď s cimbuřím, prolomená branou. Brána je otevřená, se zlatými veřejemi na stříbrných závěsech a zpola spuštěnou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými špicemi. Každá věž má v přízemí otevřenou branku, nad ní střílnu a podlouhlé, křížem dělené okno, zakončuje ji špičatá stříška s červeným cimbuřím, zlatou makovicí a doprava vlajícím modrým praporkem. Na zdi nad branou visí modrý štít se stříbrným kolem (znak rodu Redernů), Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem.
Appeltův dům.JPG
Autor: Hana Kubiková, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: