Střední skupina vojsk

Sovětští důstojníci ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, zima 1985

Střední skupina vojsk (rusky Центральная группа войск, zkratka ЦГВ) bylo vojenské uskupení Sovětské armády, umístěné v letech 19451955 v Rakousku a Maďarsku. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy bylo znovu zformováno a od 24. října 1968 do 21. června 1991 umístěno v Československu.

První skupina vojsk (1945–1955)

Po druhé světové válce přestala být Sovětská armáda organizována v podobě frontů a velká sovětská vojenská uskupení se začala nazývat skupinami vojsk.

Z jednotek Rudé armády, nacházejících se na konci války na území Československa a Rakouska, byla vytvořena Střední skupina vojsk, umístěná v sovětské okupační zóně Rakouska a Maďarsku. Po uzavření rakouské státní smlouvy v roce 1955 Sovětská armáda z Rakouska odešla a Střední skupina vojsk zanikla. Sovětská vojska v Maďarsku se přeměnila v tzv. Zvláštní sbor, který tvořil základ budoucí Jižní skupiny vojsk, dislokované v Maďarsku.

Nová Střední skupina vojsk byla vytvořena po sovětském vpádu do Československa v roce 1968.

Druhá skupina vojsk (1968–1991)

Vpád do Československa

Tank T-55 nasazený v invazi
Podrobnější informace naleznete v článcích Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Moskevský protokol.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadly do Československa vojenské jednotky Bulharska, Maďarska, Východního Německa, Polska a Sovětského svazu, aby vojensky potlačily reformní proces pražského jara (tzv. Operace Dunaj). Po násilném zvrácení reformního procesu velká část intervenčních jednotek z Československa odešla. Pět divizí pozemního vojska a jedna letecká divize Sovětské armády však v Československu zůstaly a vytvořily tak základ nově zformované Střední skupiny vojsk. Pobyt Střední skupiny vojsk na území Československa byl označován jako „dočasný“, přestože trval skoro 23 let.

Složení

Sestava v roce 1988
Sovětští vojáci ve Vysokém Mýtě (1987)

Střední skupina vojsk se skládala ze dvou tankových divizí, tří motostřeleckých divizí, tří brigád raketových vojsk, jedné brigády dělostřelectva a jedné úderné brigády výsadkářů. Celkem šlo o přibližně 85 000 mužů. Hlavní stan byl umístěn v Milovicích. Čtyři z pěti sovětských pozemních divizí byly dislokovány v české (Milovice, Mladá Boleslav, Vysoké Mýto a Bruntál) a jedna ve slovenské (Zvolen) části federace. Na počátku roku 1987 zahrnovala výzbroj Střední skupiny vojsk 1 500 tanků, 650 děl, 90 víceúčelových raketometů a 300 letadel (z toho 120 helikoptér), včetně bitevníků Su-25. Některé zdroje uvádějí, že na Libavé v prostoru Kozlov, Přáslavice a Stará Voda byly dislokovány rakety s jadernými hlavicemi SS-12/22 Scaleboard. Rakety s automobily MAZ byly připraveny v bunkrech Granit a jaderné hlavice byly skladovány asi 200 m od těchto úkrytů ve speciálním bunkru průchozím z obou stran.[1]

Hlavním úkolem Střední skupiny vojsk bylo udržet sovětskou kontrolu nad Československem a posílit síly Varšavské smlouvy na jejím západním předmostí.

Operace Krkonoše

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Krkonoše.

Operace Krkonoše (či Akce Krkonoše) byla chystaná invaze armád Varšavské smlouvy do Polska v prosinci 1980. Mělo jít o potlačení odborového hnutí Solidarita, které nesouhlasilo s komunistickým zřízením v Polsku. Příprav na vpád do Polska se zúčastnily také tankové divize Střední skupiny, které podle plánu měly projet hraniční přechody u Žacléře a Náchoda. Vedení z Moskvy však operaci odvolalo a tanky hranice nepřekročily.

Odsun z Československa

Podrobnější informace naleznete v článku Odsun sovětských vojsk z Československa.

Po sametové revoluci byla uzavřena československo-sovětská dohoda o odchodu Sovětské armády z Československa,[2] kterou podepsali v únoru 1990 v Moskvě ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze za přítomnosti sovětského generálního tajemníka Michaila Gorbačova a československého prezidenta Václava Havla.[3] Při setkání s Havlem sovětští představitelé vyslovili politování nad okupací Československa.[4] Poslední železniční transport Sovětské armády opustil československé území 21. června 1991. Velitel Střední skupiny vojsk Eduard Vorobjov odletěl z Československa 27. června 1991.

Galerie

Reference

  1. http://www.photius.com/countries/slovakia/national_security/czechoslovakia_national_security_soviet_central_group~789.html
  2. Petr Třešňák. Mohlo to dopadnout hůř. Respekt. 13. červen 2011, roč. 22, čís. 24, s. 46–50. [www.respekt.cz Dostupné online]. ISSN 0862-6545. 
  3. Před třiceti lety nastal čas odchodu sovětských vojsk z Československa. Odsun trval více než rok. Česká televize [online]. 26. února 2020. Dostupné online. 
  4. Před 30 lety Gorbačov vítal v Moskvě Havla. Sovětští vojáci pak začali opouštět Československo. Česká televize [online]. 23. února 2020. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Libava 1985.jpg
Autor: Doronenko, Licence: CC BY-SA 3.0
Libava, winter 1985
Ex-Soviet housing in Milovice, CZ.jpg
Autor: phshatiy, Licence: CC BY-SA 3.0
A building for Soviet soldiers near airport of Milovice.
Milovice airport 5.jpg
Autor: Tiia Monto, Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie byla pořízena Olympus E-PL1.
Nehoda autobusu 1985 - Vojenský prostor Ralsko.jpg
Autor: Jan Novák, Licence: CC BY-SA 3.0
Nehoda autobusu KAROSA se sovětským tankem T-72 23. srpna 1985 (linka ČSAD Hradec Králové - Dobruška).
Letiště Hradčany 3.jpg
Letiště Hradčany, západní začátek plochy
Milovice may 1984 2.jpg
9th May celebration in 1984
Soviet Center Group.png
Autor: Dmanrock29, Licence: CC BY-SA 4.0
Organization of Soviet Group of Forces Center as of 1988
1987-VisokeMito.jpg
Autor: Ivtorov, Licence: CC BY-SA 4.0
118-й отдельный инженерно-сапёрный батальон в городе Высоке-Мито, Чехословакия. Ценральная группа войск (ЦГВ)
František Dostál Srpen 1968 4.jpg
Autor: František Dostál, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotografie ze dne okupace Československa v roce 1968
Podzemní továrna Rabštejn 07.jpg
Autor: Geocaching (My keš), Licence: CC BY 2.0
Podzemní továrna Rabštejn