Střední skupina vojsk
Střední skupina vojsk (rusky Центральная группа войск, zkratka ЦГВ) bylo vojenské uskupení Sovětské armády, umístěné v letech 1945–1955 v Rakousku a Maďarsku. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy bylo znovu zformováno a od 24. října 1968 do 21. června 1991 umístěno v Československu.
První skupina vojsk (1945–1955)
Po druhé světové válce přestala být Sovětská armáda organizována v podobě frontů a velká sovětská vojenská uskupení se začala nazývat skupinami vojsk.
Z jednotek Rudé armády, nacházejících se na konci války na území Československa a Rakouska, byla vytvořena Střední skupina vojsk, umístěná v sovětské okupační zóně Rakouska a Maďarsku. Po uzavření rakouské státní smlouvy v roce 1955 Sovětská armáda z Rakouska odešla a Střední skupina vojsk zanikla. Sovětská vojska v Maďarsku se přeměnila v tzv. Zvláštní sbor, který tvořil základ budoucí Jižní skupiny vojsk, dislokované v Maďarsku.
Nová Střední skupina vojsk byla vytvořena po sovětském vpádu do Československa v roce 1968.
Druhá skupina vojsk (1968–1991)
Vpád do Československa
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadly do Československa vojenské jednotky Bulharska, Maďarska, Východního Německa, Polska a Sovětského svazu, aby vojensky potlačily reformní proces pražského jara (tzv. Operace Dunaj). Po násilném zvrácení reformního procesu velká část intervenčních jednotek z Československa odešla. Pět divizí pozemního vojska a jedna letecká divize Sovětské armády však v Československu zůstaly a vytvořily tak základ nově zformované Střední skupiny vojsk. Pobyt Střední skupiny vojsk na území Československa byl označován jako „dočasný“, přestože trval skoro 23 let.
Složení
Střední skupina vojsk se skládala ze dvou tankových divizí, tří motostřeleckých divizí, tří brigád raketových vojsk, jedné brigády dělostřelectva a jedné úderné brigády výsadkářů. Celkem šlo o přibližně 85 000 mužů. Hlavní stan byl umístěn v Milovicích. Čtyři z pěti sovětských pozemních divizí byly dislokovány v české (Milovice, Mladá Boleslav, Vysoké Mýto a Bruntál) a jedna ve slovenské (Zvolen) části federace. Na počátku roku 1987 zahrnovala výzbroj Střední skupiny vojsk 1 500 tanků, 650 děl, 90 víceúčelových raketometů a 300 letadel (z toho 120 helikoptér), včetně bitevníků Su-25. Některé zdroje uvádějí, že na Libavé v prostoru Kozlov, Přáslavice a Stará Voda byly dislokovány rakety s jadernými hlavicemi SS-12/22 Scaleboard. Rakety s automobily MAZ byly připraveny v bunkrech Granit a jaderné hlavice byly skladovány asi 200 m od těchto úkrytů ve speciálním bunkru průchozím z obou stran.[1]
Hlavním úkolem Střední skupiny vojsk bylo udržet sovětskou kontrolu nad Československem a posílit síly Varšavské smlouvy na jejím západním předmostí.
Operace Krkonoše
Operace Krkonoše (či Akce Krkonoše) byla chystaná invaze armád Varšavské smlouvy do Polska v prosinci 1980. Mělo jít o potlačení odborového hnutí Solidarita, které nesouhlasilo s komunistickým zřízením v Polsku. Příprav na vpád do Polska se zúčastnily také tankové divize Střední skupiny, které podle plánu měly projet hraniční přechody u Žacléře a Náchoda. Vedení z Moskvy však operaci odvolalo a tanky hranice nepřekročily.
Odsun z Československa
Po sametové revoluci byla uzavřena československo-sovětská dohoda o odchodu Sovětské armády z Československa,[2] kterou podepsali v únoru 1990 v Moskvě ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze za přítomnosti sovětského generálního tajemníka Michaila Gorbačova a československého prezidenta Václava Havla.[3] Při setkání s Havlem sovětští představitelé vyslovili politování nad okupací Československa.[4] Poslední železniční transport Sovětské armády opustil československé území 21. června 1991. Velitel Střední skupiny vojsk Eduard Vorobjov odletěl z Československa 27. června 1991.
Galerie
- Oslava dne vítězství 1984 v Milovicích
- Nehoda autobusu se sovětským tankem T-72 u vojenského prostoru Ralsko v roce 1985
- Sovětský hangár na letišti Hradčany (2011)
- Opuštěná sovětská kasárna v Božím Daru (2012)
- Bývalé sovětské letiště Boží Dar (2014)
- Sklad paliva v podzemní továrně Rabštejn (2015)
Reference
- ↑ http://www.photius.com/countries/slovakia/national_security/czechoslovakia_national_security_soviet_central_group~789.html
- ↑ Petr Třešňák. Mohlo to dopadnout hůř. Respekt. 13. červen 2011, roč. 22, čís. 24, s. 46–50. [www.respekt.cz Dostupné online]. ISSN 0862-6545.
- ↑ Před třiceti lety nastal čas odchodu sovětských vojsk z Československa. Odsun trval více než rok. Česká televize [online]. 26. února 2020. Dostupné online.
- ↑ Před 30 lety Gorbačov vítal v Moskvě Havla. Sovětští vojáci pak začali opouštět Československo. Česká televize [online]. 23. února 2020. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Střední skupina vojsk na Wikimedia Commons
- (česky) Bratrská vojska za hranicemi Sovětského svazu
- (česky) Střední skupina vojsk na totalita.cz
- (česky) VHÚ: Počátky i finále odchodu sovětských vojsk z Československa
- (anglicky) Sovětská Střední skupina vojsk v Československu
- (rusky) Stránka veteránů Střední skupiny vojsk
Média použitá na této stránce
Autor: phshatiy, Licence: CC BY-SA 3.0
A building for Soviet soldiers near airport of Milovice.
Autor: Tiia Monto, Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie byla pořízena Olympus E-PL1.
Autor: Jan Novák, Licence: CC BY-SA 3.0
Nehoda autobusu KAROSA se sovětským tankem T-72 23. srpna 1985 (linka ČSAD Hradec Králové - Dobruška).
Letiště Hradčany, západní začátek plochy
9th May celebration in 1984
Autor: Dmanrock29, Licence: CC BY-SA 4.0
Organization of Soviet Group of Forces Center as of 1988
Autor: Ivtorov, Licence: CC BY-SA 4.0
118-й отдельный инженерно-сапёрный батальон в городе Высоке-Мито, Чехословакия. Ценральная группа войск (ЦГВ)
Autor: František Dostál, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotografie ze dne okupace Československa v roce 1968
Autor: Geocaching (My keš), Licence: CC BY 2.0
Podzemní továrna Rabštejn